„Masa sníme o polovinu víc než za socialismu,“ píše Idnes. Je úplně mimo

Snaha za každou cenu přeformátovat myšlení lidí, vymazat jejich paměti, manipulovat s nimi a znevážit úsilí našich předchůdců už dosahuje absurdně komických podob.

„Maso vládne českému talíři. Sníme ho o polovinu víc než za socialismu,“ hlásá titulek článku „nejčtenějšího“ zpravodajského serveru Idnes.

Manipulaci v titulku – který většině čtenářů na rozdíl od obsahu neunikne – pak upřesňuje: „Jídelníček Čechů se za 66 let razantně proměnil. Každý dnes sní o třicet kilo víc masa než na začátku socialistické éry.“

Aby bylo jasno, „socialismem“ ve srovnání se zářnou přítomností má Idnes na mysli rok 1950. Data z jiných let socialismu pro srovnání v článku „z nějakého důvodu“ chybí.

„Maso je skutečně základem českého jídelníčku a potvrzují to i statistiky. Od roku 1950 jeho roční spotřeba na hlavu vzrostla z 48,6 kg na loňských 80,3 kilogramů,“ píše autor článku na základě dat Českého statistického úřadu.

Manipulace se slovy, fakty i čtenáři si tentokrát už všimlo i pravicově-liberální publikum Idnesu: „Autor je zřejmě absolvent Vysoké školy demagogie s červeným diplomem. Protože srovnávat současnou spotřebu masa za socialismu a nyní s použitím údaje z r. 1950, kdy bylo pět let po válce a maso volně nebylo, protože bylo jen ‚na lístky', tak to by normálně uvažující člověk nevymyslel ani náhodou,“ poznamenal v diskusi jeden z čtenářů.

A další perla z článku: „Demokracie přinesla boom drůbežího masa, zkonzumujeme ho jedenáctkrát víc.“ Citováno doslovně.

Takže nejenže za socialismu byli všichni stejně chudí, nic nefungovalo, nic nebylo k dostání, každý na každého donášel, furt se popravovalo, nikdo nic nesměl říct, každý byl v depresi, perzekuovaný a bez perspektiv – ještě navíc bylo o polovinu masa méně než dnes a jen díky demokracii zkonzumujeme jedenáctkrát více báječného kuřecího masa než v temné minulosti, kdy i slunce vycházelo jen výjimečně a pouze nad Rozvadovem.

Jak to bylo ve skutečnosti? Takto:

Tohle je tabulka, kterou v roce 2013 publikovalo Ministerstvo zemědělství ČR na základě stejných zdrojových údajů Českého statistického úřadu, jaké byly využity v článku Idnesu.

Za pozornost stojí obzvláště srovnání s rokem 1980 a pak s rokem 1990, kdy ještě dozníval vrchol ekonomických „hrůz socialismu“. Poté, až do roku 2011 celková spotřeba masa v ČR vytrvale každým rokem klesala… A přímo se zřítila v první dekádě kapitalismu mezi roky 1990 a 2000 – z 96,5 na 78,6 kilo na člověka a rok.

I ten blyštivý, vyzdvihovaný údaj za současnost (2016), totiž 80,3 kilogramů, je hluboko pod skutečností nejen roku 1990, ale i roku 1980 (90,3 kg) a při dynamice růstu spotřeby masa za socialismu odpovídá první polovině 70. let minulého století.

Z jedenáctinásobné spotřeby drůbežího masa v „éře demokracie“ je nakonec jen dvojnásobná. Zato hovězího se dnes jí ve srovnání jenom třetina – ne proto, že by bylo coby červené maso „nezdravé“, ale prostě proto, že je tak drahé.

Na pultech hovězí je, ne že ne, ale řada lidí si ho prostě nemůže dovolit a namísto něj si za pár šupek koupí anomálně gigantické stehno z mutanta zvaného v zemi svého původu „kurczak“.

Není zde řeč o tom, zda je konzumace toho kterého masa dobrá, nebo špatná, to je k diskusi nutričních expertů. Řeč je o tom, že článek využil spotřebu masa jako veličinu míry blahobytu „za socialismu“ a dnes.

Kdo ještě úplně nepodlehl systematickému retušování vzpomínek, nemůže si nepamatovat, že maso bylo. Bylo pravidelně ve školních jídelnách, v závodních kantýnách, více masa muselo být v uzeninách, a třebaže se ve městech stávaly nesmrtelné „fronty na maso“, nedostatkem masa, navíc často v „bio kvalitě“, celkově nikdo netrpěl.

A už vůbec ne venkov, jehož obyvatelstvo z velké části buďto pracovalo v zemědělství, (a) nebo prostě doma chovalo prasata a další zvířectvo, kdy na konci výkrmu byla zabíjačka – autenticky tradiční, rodinná a mnohem upřímnější, než jsou dnes komerční „zabíjačkové hody“.

Nic naplat, „maso vládne českému talíři. Sníme ho o polovinu víc než za socialismu.“ A basta.

Geo, Eurasia24.cz

Grafika: Eurasia24.cz

Ohodnotit článek
(44 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru