Rok druhého dechu?

Byl to přesně takový rok, jaký západní oligarchové chtěli. Po sedmadvaceti letech od vítězství ve studené válce a rozkradení socialistického bloku konečně nabrali druhý dech. Na desítky let zajistili svým rodinám bezstarostný blahobyt a několika milionům etnicky a kulturně promísených „Zápaďanů“ podmínky k tomu, aby jim mohli levně sloužit.

Asad konečně padl. Islámský stát v Sýrii získal iniciativu a dobyl Damašek, bestiálně sprovodil ze světa nenáviděného prezidenta i s jeho rodinou.

Spolu s dalšími islamistickými hrdlořezy drží zemi v okovech teroru, za přijatelný peníz dává k dispozici a chrání trasy produktovodů z Perského zálivu. Před útlakem prchají do Evropy denně tisíce mladých „inženýrů, informatiků a lékařů“.

U pobřeží a na severu země se ještě bojuje: Rusové byli v Latakii a Tartusu obklíčeni a jsou potupě biti: těla vojáků jsou vláčena ulicemi stejně jako v Aleppu a Idlibu, kde Rusko zabředlo do gerilové války s protureckými bojovníky.

Zpoza hranice kryje militanty prezident Erdogan, který tentokrát splnil slovo: de facto bezletovou zónu v oblasti zajistil nově dodanými protivzdušnými komplexy Patriot.

O bezpečnost na Blízkém východě se stará nová bezpečnostní struktura přezdívaná „NATO Perského zálivu“. Za tiché spolupráce s Izraelem její spolehlivou funkčnost a akceschopnost garantuje stabilní režim v Saúdské Arábii a jeho neodluční přátelé z Kataru.

Rusko se konečně podařilo plnohodnotně vtáhnout do války na Ukrajině. Ruská armáda ale nedosáhla ani vnitrozemských hranic Luhanské a Doněcké oblasti, protože její síly vážou islamisté pronikající na Kavkaz přes spřátelené Turecko a Gruzii.

Situace se začíná vymykat kontrole: k fundamentalistům se na ruském území přidaly desetitisíce skvěle vyzbrojených a vycvičených Čečenců, kteří se zřekli loajality Kadyrovovi. Ohniska napětí začínají hořet i v Tatarstánu a dokonce na předměstích Moskvy a Petrohradu, kde se koncentrují desetitisíce radikálních islamistů ze Střední Asie.

Ale to není všechno. Do chaosu se ponořil i Dálný východ. Severní Koreji se naštěstí nepodařilo dotáhnout do konce její jaderný a raketový program, všechny pokusy o odpal mezikontinentální balistické rakety stejně jako miniaturizace jaderné nálože skončily nezdarem. Jedině tak mohla být bez obav zahájena vzdušná bombardovací kampaň, jež srovnala se zemí sídlo Kim Čong-una a zničila infrastrukturu země.

Na jih mohou jen kvalifikovaní, mladí a zdraví lidé, kteří se perfektně hodí podnikům nejen v Jižní Koreji, ale i v zámoří – jsou extrémně pracovití, loajální, dobře vzdělaní a především neuvěřitelně nenároční.

Statisíce dalších Severokorejců utíkají do Ruska, které kvůli válce na několika frontách nezvládá stavět uprchlické tábory.

Vladivostok, Nachodka, Ussurijsk začínají připomínat válečnou zónu, nenávist místních směřuje nejen k uprchlíkům, ale především k prezidentu Putinovi, kterého příští rok čekají volby – pokud vůbec do té doby v čele země vydrží.

Hlavní nápor válečných běženců ale zatěžuje východ Číny. Vedení země dělá vše pro to, aby zabezpečilo ekonomickou a sociální stabilitu Číňanů. Příval milionů severokorejských uprchlíků ale zatíží hospodářství země natolik, že musí zastavit projekt Nové hedvábné stezky a omezit „sociální“ investice v řadě regionů světa.

Nejde jen o jihovýchodní a střední Asii, Pákistán, severní a subsaharskou Afriku, kde díky čínským penězům v posledních letech konečně začala vznikat dopravní, energetická, zemědělská a průmyslová infrastruktura.

Jde taky o Venezuelu, kterou už se Číňanům, přes mnohaletou snahu, nepodařilo udržet – Madurův režim bez čínských peněz rychle padl a nahradila jej prozápadní vláda, která stačila bleskurychle zprivatizovat veškeré přírodní zdroje.

Byl to zkrátka dobrý rok…

Ne, nebyl. Díky za to, Vladimire Vladimiroviči. Díky za to, Ťin-pchingu.

Geo, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(27 hlasujících)

Další články této kategorie:

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Blogy a komentáře

  • Vražda Chášakdžího skončí v propadlišti dějin, jinak by bylo zle
    Od přiznání britského expremiéra Tonyho Blaira, že Západ zdevastoval Irák na základě účelové smyšlenky, nebylo mnoho tak mediálně křiklavých příkladů pokrytectví globálního kapitalismu, jako je nyní v souvislosti s vraždou saúdskoarabského novináře Džamála Chášakdžího.
    sobota, 20 říjen 2018 20:44 Přečteno 3034 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru