Kyjev se do tří let chystá na válku s Ruskem

Ukrajina žije očekáváním „odražení agrese ze strany Ruska“, což je možno chápat jako přípravu na obsazení Donbasu – ten Ukrajina, plně v souladu s novým zákonem, považuje za území „okupované Ruskou federací“. Podle náčelníka generálního štábu ukrajinské armády má Kyjev na takovou operaci nejen „zpracované plány“, ale také nové druhy zbraní. S čím ukrajinští stratégové počítají a čím chtějí své plány podpořit? Odpovědi našel magazín Vzgljad.

„Odborníci odhadují dosažení připravenosti Ruska (k údajné agresi proti Ukrajině; pozn. red.) na tři roky, my pak zvažujeme různé termíny připravenosti a různý rozsah jak provokačních akcí, tak i možné rozsáhlé akce, rozsáhlé agrese vůči Ukrajině,“ uvedl v rozhovoru pro Rádio Svoboda náčelník generálního štábu Ukrajiny armádní generál Viktor Muženko.

„Máme zpracované plány na různé varianty, a to s přihlédnutím k existujícím hrozbám vůči Ukrajině, a v jejich duchu připravujeme armádu na obranu naší země. K tomu je třeba si uvědomit, kdo je náš nepřítel. Tím je dnes Ruská federace.“

„Tyto výroky jsou zcela jasně zkonzultovány s prezidentem Porošenkem a s největší pravděpodobností i s vojenským atašé velvyslanectví USA v Kyjevě,“ prohlásil pro magazín Vzgljad generálplukovník a prezident Akademie geopolitických studií Leonid Ivašov. Jak on, tak i všichni ostatní oslovení odborníci přitom označili vyjádření, že „Rusko bude připraveno na válku během tří let“ za chorobnou fantazii.

Jinou věcí však je, že termíny tohoto a podobných vyjádření byly vybrány zcela záměrně.

Kontexty ukrajinských fantazií

Teze o „ruské agresi“ je na Ukrajině zakotvena i legislativně – v tzv. „Zákonu o reintegraci Donbasu“, podepsaném před několika dny Petrem Porošenkem. S přijetím tohoto zákona (nejen umožňujícího, ale přímo předpokládajícího silové řešení konfliktu) jsou na Ukrajině území Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky považována za „okupovaná“ Ruskem.

V rámci plnění Porošenkových pokynů pak Muženko 22. února prohlásil tzv. antiteroristickou operaci (ATO) za ukončenou a nahradil ji „vojenskou operací“. Ve smyslu znění nového zákona pak „v případě vyhlášení válečného stavu (který v bývalé „zóně ATO“ zatím vyhlášen nebyl) přechází kontrola nad situací pod Spojený operativní štáb při Generálním štábu ozbrojených sil Ukrajiny.

„V současné době registrované přesuny ukrajinské armády na linii střetů s DLR a LLR a pokusy o ovládnutí osad v neutrální zóně ukazují na to, že ukrajinská armáda se snaží zaujmout výchozí postavení k zahájení útoku,“ říká generálplukovník Ivašov.

Redakce Vzgljadu již v minulosti podrobně analyzovala informace o plánech generálního štábu ukrajinské armády na „navrácení Donbasu“. Ty obsahují plán na obklíčení Doněcka (tzv. „kleště“ v oblasti Ilovajska) a postup přes Ambrosijevku na ruské hranice. Současně pak útoky ve směru Luhansk a ve směru od Mariupolu přes Tělmanovo-Novoazovsk až k hranicím.

Ivašov dále uvádí, že podle záměru kyjevských stratégů by výsledkem operace mělo být dosažení hranic, odříznutí vojenských sil DLR a LLR od Ruska a tím i odstranění možnosti, že lidovým republikám poskytne vojenskou pomoc.

Jak Ivašov říká, „Ukrajina by chtěla postavit Rusko před volbu – buď se smířit s ‚reintegrací', nebo vstoupit na Donbas s armádou, což může vyvolat ‚aktivity' ze strany NATO.“

Pomůže zahraničí?

Rusko, které trvá na dodržování Minských dohod a navrhuje umístit na linii mezi znepřátelenými stranami mírové síly, zcela zjevně nechystá žádné plány na „rozsáhlou agresi“.

Tu práci si ovšem místo Ruska dali analytici amerického „mozkového centra“ Stratfor, kteří již v roce 2016 představili světové veřejnosti hned šest scénářů přímého střetnutí ruské a ukrajinské armády (přičemž v rámci této „válečné hry“ Američané nemohli vynechat ani porovnání bojových možností armád RF a Ukrajiny).

Tak například hned první scénář předpokládal pohyb ruských vojsk podél jižního pobřeží směrem od Krymu s cílem jeho spojení s územím DLR a LLR. Na postup do hloubky cca 400 km, obsazení 46,6 tisíc čtverečných kilometrů a zřízení obranné linie na Dněpru by podle Američanů mělo Rusům stačit uskupení o síle cca 24 až 36 tisíc mužů a něco mezi 6 až 14 dny.

Operace vedoucí k obsazení celé oblasti kolem Černého moře by podle amerických stratégů trvala Rusku s armádou 40 až 60 tisíc vojáků 23 až 28 dní (podle druhého scénáře). V rámci obou těchto scénářů je podle Stratforu „pro Rusy technicky možné úplně všechno“.

Ani teoretici z Washingtonu, ani „praktici“ z Kyjeva ovšem nepředpokládají, že v některém z těchto hypotetických střetnutí bude mít Ukrajina co do činění s Ruskem sama. „My opravdu potřebujeme pomoc dalších zemí. A budoucnost Ukrajiny je možná pouze v koalici,“ zdůrazňoval Muženko v rozhovoru pro Rádio Svoboda. A tady se objevuje háček.

Potenciální „koalice“ (blok NATO) zcela zřetelně nespěchá s taháním kaštanů z ohně za Kyjev. Jak nedávno znovu potvrdila zástupkyně generálního tajemníka NATO Rose Gottemoellerová, nemá Kyjev v dohledné době šanci na členství v NATO, což jen o něco později přiznal i ukrajinský ministr zahraničí Pavel Klimkin. Jako důkaz malého zájmu Západu o vážnou roztržku s Ruskem kvůli Ukrajině svědčí „kyselé“ přijetí Petra Porošenka na Mnichovské konferenci, na kterou hlava Ukrajiny přijela s další pohádkou o „ruské agresi“.

Svého „bojového ducha“ tak musí Kyjev oživovat nejen nadějí na „koalici“, ale také pohádkami o přezbrojení a novém technickém vybavení ukrajinské armády.

Hromada zbožných přání

Během téhož rozhovoru, v době, kdy rozvíjel téma „zpracovaných plánů“ boje s Ruskem, hovořil Muženko převážně o „široké škále zbraní a vojenské techniky, která již byla zavedena, zavádí se a nadále se bude zavádět do výzbroje ukrajinské armády“.

Důraz přitom náčelník ukrajinského generálního štábu položil na nové protitankové systémy. Mají to být „proslavené“ americké přenosné raketové protitankové systémy Javelin a také zbraně ukrajinské výroby – raketové komplety Stugna a Korzar.

„Během roku 2018 podstatně zvýšíme naše možnosti, konkrétně v oblasti protitankové obrany. Ukrajina již delší dobu věnuje pozornost rozvoji vlastní vojenské výroby,“ prohlásil Muženko. Upozornil v této souvislosti i na tanky BM Oplot, vyráběné v Charkovském závodě.

Co může ukrajinský vojensko-průmyslový komplex nabídnout a jak reálné jsou představy o upevňování obranných schopností Ukrajiny, komentoval pro Vzgljad šéfredaktor časopisu Export zbraní Andrej Frolov:

„Žádný tank Oplot! A to zejména vzhledem k tempu výroby (můžeme to aktuálně pozorovat na tempu dodávek do Thajska) 5 až 10 strojů za rok. Jen těžko se přitom podaří výrobu těchto tanků výrazněji navýšit. Nejsem si ani jist, že Ukrajina najde v rozpočtu prostředky na jejich nákup. Pro tento rok je v rozpočtu na rozvoj armády – na nákup a opravy zbraní a na výzkum a vývoj zbraní nových – vyčleněno kolem 60 milionů dolarů. A jeden Oplot bude stát odhadem 4 až 5 milionů. Muženkova vyjádření jsou tedy jen hromádkou zbožných přání, která se v realitu nepromění.“

Kvalita a účinnost nových ukrajinských protitankových střel (PTŘS), o kterých Muženko také hovořil, vyvolává otazníky i mezi americkými odborníky. Vojenský analytik Sebastien Roblin v lednovém vydání časopisu National Interest napsal: „Ukrajinské zdroje tvrdí, že Stugny byly u Luhansku neefektivní, když byli (Ukrajinci) napadeni 31. srpna 2014 jednotkou o síle čety nebo roty s tanky T-90A. Střely byly zjevně odkloněny od cíle díky systému aktivní ochrany Štora, který narušil laserové navádění těchto zbraní.“ (Tank T-90 uvádějí ukrajinské zdroje, samotný Roblin hovoří o „velmi limitované roli“ tohoto typu v konfliktu na Donbasu – pozn. edit.).

O PTŘS Korzar se Roblin vyjádřil tak, že „i když tato zbraň má vzhledem ke svým rozměrům slušné charakteristiky a může se stát poměrně efektivní ve střetu s bojovými vozidly pěchoty a staršími typy tanků, není schopna prorazit čelní pancíř moderních hlavních bojových tanků“.

Andrej Frolov se pak domnívá, že dodávky Javelinů sice posílí bojové schopnosti ukrajinské armády, ale rozhodujícím faktorem se nestanou. Jde z velké části o zbraň obranného charakteru, která by byla používána v případě útoků či protiútoků na ukrajinské pozice. Navíc „množství kompletů Javelin i množství samotných raket je omezené a je nutno provést výcvik jejich obsluh. Je také otázkou, zda dodávky budou pokračovat. V tom množství, v jakém Američané dodali Javeliny Ukrajincům nyní, to situaci neovlivní,“ uzavírá expert.

Zdroj: vz.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(10 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Rusko si zoufat nebude. Asie lační po plynu, Sibiř ho ukrývá ohromné množství
    Závažné ekologické problémy, kterým Čína čelila v posledním desetiletí, ji přinutily reformovat energetický sektor. Jednou z hlavních změn je přechod z využití uhlí na mnohem ekologičtější druh uhlovodíkových paliv – na zemní plyn. Rozhodnutí ČLR chránit svoji atmosféru před emisemi současně znamená výhody pro země vyvážející zemní plyn.
    úterý, 24 duben 2018 22:43 Přečteno 6190 krát
  • Ruští vojáci se vrací na africký kontinent. Rovníková Guinea je vítá
    Jak už Eurasia24.cz informovala, Rusko výrazně zvyšuje své aktivity na africkém kontinentu a posiluje vojensko-technickou spolupráci s tamními státy. Nejde jen o severoafrické země na pobřeží Středozemního moře, ale také například o východoafrický Mosambik, Středoafrickou republiku a západoafrickou Rovníkovou Guineu.
    úterý, 01 květen 2018 23:28 Přečteno 4457 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru