Výročí Října a jeho stopy na Blízkém východě

Pozitivní vztah mnoha obyvatel Blízkého východu k Rusku je dědictvím sovětské pomoci arabským zemím v dobách, kdy se stavěly „na vlastní nohy“ – získávaly nezávislost a budovaly základy svých ekonomik. Současně platí, že ideové vakuum po rozpadu socialistického bloku v těchto zemích rychle vyplnil islámský fundamentalismus. Jak živý je socialistický odkaz v těchto zemích dnes? Odpověď hledal Jurij Zinin v článku pro New Eastern Outlook.

Fotografie rudé vlajky se srpem a kladivem vlající nad budovou v syrském městě Rakka - bývalé baště Islámského státu - proběhla v lednu všemi arabskými médii.

Vlajku vztyčili bojovníci Interbrigády svobody, stoupenci levicových idejí ze zemí Blízkého východu a Evropy. Svým gestem chtěli vyjádřit sounáležitost boje proti „daešovskému fašismu“ s hrdinským činem sovětských vojáků, kteří vztyčili Prapor vítězství nad Reichstagem.

Kořeny obou dějinných událostí lze nalézt v historii celého Blízkého východu i v odkazu a vlivu Říjnové revoluce z roku 1917. Jejímu stému výročí byla v zemích Blízkého východu věnována celá řada setkání a konferencí, stejně jako článků a relací v levicově zaměřených sdělovacích prostředcích.

Podle iráckého časopisu Al-Sakafa al-Džadida nabídl Říjen světu „odvážnou volbu – alternativu ke kapitalistické hegemonii“. Nabídl lidstvu myšlenky rovnosti, spravedlnosti, sociálního a národního osvobození – ty myšlenky, které nalezly odezvu v prvních dokumentech nové vlády v listopadu 1917.

Byla to zejména Deklarace práv národů Ruska a provolání Ke všem pracujícím muslimům Ruska a Východu. Bolševici odtajnili obsah dohody Sykes-Picot (jinak tzv. Maloasijská dohoda - tajná dohoda uzavřená v r. 1916 mezi Francií a Velkou Británií se souhlasem tehdejšího carského Ruska; pozn. překl.), informace o ní dorazila do Bejrútu v prosinci 1919. Dohoda byla vládami Anglie a Francie vypracována tajně, za zády dotčených národů a jejím cílem bylo rozdělení sfér vlivu a přírodního bohatství v celém regionu.

Hlas revolučního Ruska našel svoji odezvu v regionu, jehož národy sotva přežívaly buď pod jhem Osmánské říše, nebo protektorátem evropských mocností. V prosinci 1920 vyjádřil Syrský výbor arabské jednoty svoji solidaritu se Sověty, které pro něj představovaly průlom „ve jménu osvobození Východu od jha evropských utiskovatelů“.

Po druhé světové válce se autorita Sovětského svazu, která měla hlavní zásluhu na porážce fašismu, výrazně zvýšila. Arabové upřeli své zraky na nový světový pól moci, který se postavil proti táboru dříve monopolního a imperiálně ovládaného světa.

Moskva nabídla svou pomoc novým mladým státům – Libyi, Egyptu a Iráku – při upevňování jejich suverenity a při likvidaci zahraničních vojenských základen na jejich územích. Současně pak tyto státy plnily i roli vojensko-strategického předmostí obklopujícího SSSR a jeho nejbližší spojence.

Politické vztahy a kontakty byly podepřeny celým komplexem sovětsko-arabských hospodářských, vojensko-technických a dalších smluv a dohod. Ve spolupráci s Moskvou bylo v rámci regionu vybudováno kolem 350 velkých průmyslových a dalších objektů (v Egyptě 97, v Sýrii 80 atd.).

Sami Egypťané přiznávají, že SSSR jako spolehlivý partner při industrializaci Egypta poskytl této zemi obrovskou pomoc i po červnové válce s Izraelem v roce 1967, a to jak výraznými dodávkami zbraní a techniky, tak celkovým obnovením bojových schopností jeho armády.  (Odkaz na egyptský zdroj zde: https://www.al-akhbar.com/node/286397)

Pomoc SSSR umožnila řadě významných států Blízkého východu vybudovat základy moderního hospodářství, důležitá výrobní odvětví, obranný průmysl apod. Spolupráce s Moskvou posílila pozice těchto států na mezinárodním poli, umožnila jim samostatně manévrovat v ekonomickém prostoru a přinutila Západ k ústupkům.

V současné době prochází pět států oblasti vlivem „arabského jara“ těžkými otřesy. Výsledkem je oslabení jejich národní státnosti a etnické a náboženské rozpory.

Geopolitická konfigurace na Blízkém východě je značně nestabilní. Síly nejrůznějších koalic, často jen příležitostné, se hned střetávají, hned zase nečekaně prolínají – to vše za manipulujících výkřiků islámských hesel ze strany politiků.

Zářným příkladem aktuální situace je Sýrie, kde na straně vojenské opozice vůči vládě Bašára Asada z různých pohnutek společně působí země Západu, monarchistické režimy států Perského zálivu i extrémistické teroristické bojůvky islamistů.

Pokud hodnotí období po Říjnu pohledem současnosti, dává si řada arabských politologů otázku, zda jsou jeho ideje platnými i po rozpadu SSSR.

Je přitom zřejmé, že pokud by pro řadu z nich nebyly nadále přitažlivé, prostě by je zavrhli. Ideje Října, ve své době nejpokrokovější ideje lidstva, připravily půdu a určily vektor změn, které inspirovaly hnutí národů v této oblasti v dalších letech.

Podle názoru současného palestinského vůdce vmetla říjnová revoluce protektorským zemím do tváře výzvu, která nakonec způsobila, že se tyto země vzdaly svých kolonií. Během konfrontace a konkurence dvou světových systémů se pracujícím kapitalistického světa podařilo dosáhnout ze strany kapitálu významných ústupků a vymoci si zákony garantující dodržování sociálních práv.

Ti, kteří zradili myšlenky Října, se nikdy nesmířili s jeho dědictvím. Jak uvádí irácký profesor M. Al-Barak, například věčný kritik a oponent SSSR a jeho zřízení Zbigniew Brzezinski - americký státní činitel a politolog - prohlásil v roce 2000 během jednoho svého projevu: „Studovali jsme a pochopili Marxe lépe než mnozí socialisté…, a proto jsme mu mohli postavit hráz na již víc než sto let. Není to dost?“

Jurij Zinin

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(7 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 4429 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru