Rusko a Japonsko nacházejí společnou řeč. Chystají se využít ohromného potenciálu spolupráce

Zeměpisná poloha Japonska a jeho závislost na dovozu uhlovodíkových paliv přispívá k rozvoji vztahů této země s Ruskem. Jen dlouholetý spor o Kurilské ostrovy nedovolil Japonsku stát se již před desetiletími jedním z hlavních ruských ekonomických partnerů.

Přestože nemá vlastní zdroje uhlovodíkových paliv, které musí dovážet z několika zemí, podařilo se Zemi vycházejícího slunce stát se jedním z nejprůmyslovějších států světa. Rusko, tradičně bohaté na ropu i zemní plyn a blízký soused Japonska, přitom zdaleka nepatří mezi jeho hlavní dodavatele, a to hlavně vzhledem k složitým vzájemným vztahům, existujícím mezi oběma zeměmi po druhé světové válce.

Hlavním dodavatelem ropy a plynu do Japonska jsou dnes státy ležící v oblasti Středního východu. Námořní doprava velkých objemů těchto paliv podél celého jižního pobřeží Eurasie byla vždy složitá a drahá. V posledních letech se navíc objevila celá řada dalších okolností, které dopravu ještě ztížily. Patří mezi ně zejména nestabilita a teroristické hrozby na Středním východě a také čínská iniciativa „Jeden pás – jedna cesta“ (mezinárodně OBOR, tj. One Belt One Road).

Japonsko, znepokojené sílícím vlivem Číny v rámci celé Asie, se velmi chladně staví jak k projektu OBOR, tak i k jeho součásti – Námořní hedvábné stezce XXI. století. Ta je vlastně výzvou k propojení a sloučení všech námořních cest vedoucích kolem jižního pobřeží Eurasie, a to včetně tras, kterými Japonsko přepravuje ropu a plyn ze Středního východu.

ČLR rychle a důsledně přebírá kontrolu nad přístavy na celé trase a Japonsko se začíná obávat o svoji energetickou bezpečnost. To vše za současného oslabování pozic USA – tradičního japonského spojence a obchodního partnera – v celé oblasti Indického a Tichého oceánu.

Je zřejmé, že všechny tyto okolnosti nutí Japonsko zaujmout k Rusku poněkud jiné pozice než dosud. A tak se nyní mezi RF a Japonskem rychle rozvíjí spolupráce v energetice, dopravě i ve finanční oblasti.

Také závěr roku 2017 byl význačný řadou novinek týkajících se rusko-japonské hospodářské spolupráce. Má to souvislost s dalším setkáním ministrů zahraničních věcí obou států Sergeje Lavrova a Taro Kona, které se uskutečnilo 24. listopadu 2017. Oba ministři během setkání projednali celou řadu otázek včetně perspektiv společných hospodářských aktivit na Kurilských ostrovech.

Ve stejný den proběhlo také 13. zasedání Rusko-japonské hospodářské a obchodní mezivládní komise, které řídili první náměstek předsedy vlády Ruské federace Igor Šuvalov a ministr zahraničních věcí Japonska Taro Kono. Rovněž tato komise projednala otázky rusko-japonské spolupráce v oblasti dopravy, energetiky a vysoce pokročilých technologií. Jednání se dotklo i takových témat, jakými jsou účast Japonska na rozvoji a využití arktických nalezišť zemního plynu nebo na rozvoji ruského Dálného východu, společné investiční projekty apod. Po ukončení jednání Taro Kono prohlásil, že rusko-japonské vztahy mají ohromný potenciál a je třeba udělat vše pro jeho využití.

Krátce po setkání ministrů zahraničí a jednání mezivládní komise se v médiích začaly jedna za druhou objevovat informace a novinky týkající se spolupráce velkých ruských a japonských společností a firem.

Počátkem prosince loňského roku se ředitel Gazpromu Alexej Miller setkal v Moskvě s předsedou rady ředitelů Japonské banky Mizuho Bank Nobuhirem Hayashim.  Mizuro Bank, se kterou Gazprom úspěšně spolupracuje již od roku 1999, je jedním z největších finančních ústavů Japonska. Tématem jejich rozhovoru byla účast kapitálu banky na projektech Gazpromu, na kterých se ruská společnost chystá pracovat v roce 2018. Banka by se tak svými prostředky podílela na takových projektech, jakými jsou plynovod Síla Sibiře-I, plynovod Turecký proud, Severní proud-2, „Amurský závod na zpracování zemního plynu a dalších.

V téže době informovala média o zahájení produkce zkapalněného zemního plynu na první výrobní lince nového ruského závodu postaveného na poloostrově Jamal v rámci projektu Jamal SPG (SPG – сжиженный природный газ – zkapalněný zemní plyn). Závod je budován za účasti ruských i zahraničních firem na Jižním tambejském plynovém poli v Jamalo-něneckém autonomním okruhu RF.

A již 8. prosince byl v Sabettě, ruském arktickém přístavu na Severní námořní cestě, naložen na tanker první náklad zkapalněného plynu. Zahájení provozu na druhé a třetí výrobní lince závodu je plánováno na léta 2018 a 2019, ale již současný stav umožňuje produkovat 5,5 milionu tun SPG ročně. Na stavbě jamalského závodu se podílejí japonské strojírenské firmy JGC Corporation a  Chiyoda Corporation zaměřené na výstavbu podniků plynařského průmyslu.

Japonsko patří mezi největší světové importéry SPG, navíc leží od Severní námořní cesty znatelně blíž než Čína a Jižní Korea. Je proto možné, že právě Země vycházejícího slunce bude hlavním odběratelem SPG z Jamalu.

Kontrolním balíkem akcií veřejné akciové společnosti Jamal SPG disponuje ruská plynařská společnost Novatek, která je současně i druhým největším producentem zemního plynu v RF. Je aktivně zapojena do rozvoje nalezišť plynu na ruském Dálném severu a na rozvoji infrastruktury Severní námořní cesty.

Novatek intenzivně spolupracuje s japonskými partnery: konkrétně na konci listopadu podepsal memorandum o porozumění s gigantickými japonskými obchodními a průmyslovými společnostmi Marubeni Corporation a  Mitsui O.S.K. Lines, Ltd.  Všechny tři společnosti pak mají v úmyslu vybudovat na území Kamčatského kraje RF velký terminál pro překládku a obchod se zkapalněným plynem.

Podle představ investorů by se tam měl SPG dopravený tankery „ledoborcového typu“ Severní námořní cestou překládat na běžné tankery, čímž by se snížila cena přepravy. Tankery by jej pak odtud distribuovaly všem zájemcům do zemí Asie a celého regionu Tichého oceánu, především pak do Japonska, kam je to z Kamčatského kraje nejblíže. Je předpoklad, že japonské společnosti vloží do projektu značné investice. Média dále uvádějí, že projekt získal podporu vedení Kamčatského kraje a že část plynu bude využita přímo v tomto regionu RF.

Další významnou oblastí rusko-japonské spolupráce je oblast dopravy. Jak již bylo řečeno výše, v nákladní námořní dopravě podél jižního pobřeží Eurasie hraje největší roli Čína a její projekt Námořní hedvábné stezky XXI. století, na kterém se Japonsko nechce podílet jako „mladší partner“. Není tak vyloučeno, že Japonsko dá přednost dalším, alternativním možnostem spojení se zeměmi eurasijského kontinentu mimo čínský vliv.

I proto se dnes Japonsko zajímá o Transsibiřskou magistrálu a Severní námořní cestu vedoucí kolem severního pobřeží Eurasie. Počátkem prosince 2017 oznámil ruský železniční holding RŽD (Российские железные дороги – Ruské železnice), že zajistil speciální službu pro japonské firmy, které budou mít zájem dopravovat své náklady pro Rusko a Evropu z přístavů na Dálném východě po Transsibiřské magistrále. Díky nové službě budou moci zástupci japonských firem během velmi krátké doby získat všechny potřebné informace týkající se organizace přepravy přes ruské území.

A konečně v polovině prosince bylo oznámeno, že se další velké japonské obchodně-finanční společnosti,  SBI Holdings a Hokkaido Corporation, rozhodly spojit své úsilí při poskytování pomoci menším firmám a společnostem, které by chtěly obchodovat s Ruskem. Firmám, které by měly zájem otevřít v Rusku své filiálky a podnikat na území RF, bude poskytnuta finanční a poradenská podpora.

Z uvedených skutečností vyplývá závěr, že rusko-japonské vztahy čeká období růstu. Zbývá jen doufat, že se oběma zemím podaří dosažené úspěchy potvrdit a že se spolupráce Ruska s Japonskem bude i nadále rozvíjet k oboustrannému prospěchu i k prospěchu celého  Asijsko- tichooceánského regionu.

Dmitrij Bokarev

Zdroj: journal-neo.org

Foto: © Katehon.com

loading...

Ohodnotit článek
(8 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 4427 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru