Co teď čeká ruské vojáky v Sýrii? Sedět se založenýma rukama nebudou

Vojenské úspěchy v boji proti Islámskému státu, úspěšné a efektivní mírové iniciativy a pevná pozice na mezinárodní scéně – za poslední dva roky Rusko dokázalo, že s návratem na Střední východ to myslí vážně. A nadlouho.

Znovu opustit tuto strategickou oblast v dohledné budoucnosti nehodlá. V minulých dnech první místopředseda Výboru pro obranu a bezpečnost Rady federace (horní komory Federálního shromáždění RF) Franc Klincevič prohlásil, že ruské vojenské základny v Sýrii nebudou zrušeny ani po ukončení protiteroristické operace, i když se početní stavy jejich posádek patrně sníží.

Vojáci, kteří na nich zůstanou, tam nezůstanou sedět se založenýma rukama.

Omezený kontingent

O brzkém ukončení operace ruského letectva proti teroristům hovořil se svým syrským protějškem Bašárem Asadem prezident Ruské federace Vladimir Putin. Zdůraznil, že do úplné porážky teroristů je sice ještě daleko, ruští vojáci však již svůj úkol splnili.

Syrská vláda v současné době kontroluje 98 procent území státu, její armáda již prakticky dobyla Abú-Kamal, poslední město obsazené ještě částečně bojovníky Islámského státu. Situace v zónách deeskalace je stabilní a počet ozbrojených skupin, které se zavázaly dodržovat příměří, se zvýšil na 234.

Podle prvního náměstka ministra obrany armádního generála Valerije Gerasimova jsou dnes v Sýrii vytvořeny podmínky pro návrat k mírovému životu a pro návrat uprchlíků.

Dozvuky války ale potrvají ještě dlouho. „Je třeba chápat, že Sýrie zůstane ještě řadu let ohniskem napětí,“ uvedl pro RIA Novosti zástupce ředitele Ústavu politických a vojenských analýz Alexandr Chramčichin.

„A právě z tohoto důvodu jsou tam naše základny zapotřebí. Rusko tak bude moci přímo ovlivňovat konfliktní situace, které na Středním východě vznikají prakticky pravidelně. Navíc základny výrazně zvyšují schopnosti našich ozbrojených sil v zahraničí. Problémem je ale skutečnost, že Rusko nemá se Sýrií společnou hranici, takže se zásobováním základen mohou být potíže – vždy budeme na někom záviset. Například v současné době probíhá zásobování přes území Íránu.“

V poválečné Sýrii ale nebude velký ruský vojenský kontingent zapotřebí. Podle Klinceviče se v Sýrii sníží jak početní stavy pozemních vojsk, tak i letectva. Ministerstvo obrany však bude pokračovat v poskytování podpory syrské vládě, a to i v případě vzniku „lokálních ohnisek napětí“.

Zapustit kořeny

Rusko dnes využívá v Sýrii dva velké vojenské objekty – leteckou základnu Hmímím v provincii Latákíja a logistické centrum PMTO (ПМТО – пункт материально-технического обеспечения) vojenského námořnictva v Tartúsu na pobřeží Středozemního moře.

To bylo ještě koncem roku 2012 jen skromným přístavním objektem obsahujícím přívod sladké vody a několik málo technických místností s čtyřčlennou obsluhou. Již v září 2013 však Rusko oznámilo, že obnovilo svoji námořní vojenskou přítomnost ve Středozemním moři. Bylo jasné, že bez plnohodnotného opěrného bodu nemůže ruská eskadra v této oblasti dostatečně účinně působit.

Celková rekonstrukce PMTO začala v roce 2015. Početní stav odborně připravených pracovníků na objektu se rychle zvýšil až na 1700 lidí.

Co se na nové základně děje v současné době, je přísně tajné. Ví se jen to, že 3. prosince 2016 podepsal Vladimir Putin „Výnos o podepsání dohody mezi Ruskem a Sýrií o rozšíření území PMTO v oblasti přístavu Tartús a o vplouvání vojenských lodí Ruska do teritoriálních vod Sýrie“, což zřetelně naznačuje, že v Tartúsu je budována plnohodnotná námořní vojenská základna.

Podle informací z otevřených zdrojů bude přístav základny po rekonstrukci schopen přijímat hladinová plavidla včetně první a druhé kategorie (do první kategorie patří letadlové lodi, raketové a vrtulníkové křižníky, bitevní křižníky, velké nákladní i osobní dopravní lodě a ponorky včetně strategických a atomových, do 2. až 4. kategorie všechna ostatní plavidla podle výtlaku, výzbroje a určení; pozn. překl.).

Je naprosto samozřejmé, že tak významný objekt vyžaduje také náležitou ochranu. To znamená, že do Tartúsu mohou být přesunuty další prostředky protivzdušné obrany, vojsko pobřežní obrany a jednotky námořní pěchoty.

Letecká základna Hmímím je plně zařízena a vybavena již delší čas. Ruští vojáci se v provincii Latákíja slušně zabydleli a nevelký stanový tábor, postavený nedalo vzletové a přistávací dráhy přeměnili během dvou let ve skutečné město.

Mají zde k dispozici vše, co potřebují k výkonu služby v horkém a suchém podnebí. Na základně jsou vybudovány sklady munice a paliva, objekty pro opravy a údržbu techniky, moderní polní kuchyně, umývárny, prádelny, pekárna, zdravotnická zařízení a řada dalších „civilních“ objektů. Posádka základny bydlí ve speciálních, komfortně zařízených kontejnerových blocích. Celá základna je obehnána mohutnou obrannou linií, jejíž součástí jsou moderní prostředky PVO a radioelektronického boje.

„I když si odmyslíme jejich geopolitický a striktně vojenský význam, je vybudování těchto základen víc než užitečné,“ řekl RIA Novosti vedoucí Vojenského prognostického střediska Anatolij Cyganok. „Jsou mimo jiné prostředkem rozvoje spolupráce mezi Ruskem a Sýrií. Za prvé – naši vojáci budou syrské vládě pomáhat při odminování země. Buďte ubezpečeni, že munice a výbušnin zůstalo dnes v Sýrii tolik, že naši ženisté a pyrotechnici budou mít práci na celé roky, ne-li na desetiletí.“

„Za druhé – budou školit a cvičit syrské vojáky, pomáhat jim při osvojování ruských zbraní a vojenské techniky. Krátce řečeno práce mají naši vojáci v Sýrii dost, a to i bez války,“ dodal.

Jižní křídlo

Nelze však zapomínat ani na geopolitiku. Blízký východ zůstává v oblasti klíčových zájmů USA a jejich spojenců v bloku NATO. A vznik nového hráče na regionálním „karetním stolku“ zjevně netěší představitele Severoatlantické aliance, kteří opakovaně vyjádřili obavy, že Rusko může v tomto regionu dále navyšovat svou vojenskou přítomnost. A Moskva takové příležitosti opravdu má.

„Je třeba si uvědomit, že Hmímím je kvalitně vybudovaná a dostatečně rozvinutá letecká základna schopná zajistit přistání i starty všech typů letadel,“ uvedl šéfredaktor Národní obrany Igor Korotčenko. „Využívat ji mohou nejen stíhací a víceúčelové letouny, ale například i dálkové bombardéry Tu-22M3 nebo dokonce strategické raketonosné bombardéry Tu-95 a Tu-160. To otevírá Rusku možnosti, jak čelit celé řadě hrozeb.“

Letecké křídlaté rakety Ch-101 mohou v celém regionu zasáhnout jakýkoli cíl. To samé lze říci také o Kalibrech umístěných na plavidlech s domovskou základnou v Tartúsu.

Rusko tak v podstatě získává kontrolu nad celým Středním východem a současně schopnost čelit hrozbám, které pro něj mohou aktuálně vzniknout na jižním křídle paktu NATO.

Zdroj: ria.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Ilustrační foto: mil.ru

loading...

Ohodnotit článek
(17 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 3951 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru