Proč po pádu amerického vlivu na Středním východě skončí hegemonie USA

Nejvyšší představitel Íránu ajátoláh Alí Chameneí prohlásil, že spolupráce Teheránu a Moskvy a ukončení vzájemného obchodování v dolarech jsou schopné izolovat v této oblasti USA a „odrazit americké sankce“. Ajatolláh dodal, že „s velmocí Ruskem je možno spolupracovat na velkých projektech vyžadujících odhodlání a vytrvalost a lze s ním spolupracovat zcela logicky“.

Hlavním hráčem v boji s tzv. petrodolarem je Čína jako největší světový odběratel ropy. Peking již na trhu s ropou zavedl nový ropný standard v juanech (nyní se bude s ropou obchodovat podle dvou standardů: v juanech – a s ropou WTI a Brent v amerických dolarech) a do konce roku uzavře s Jihoafrickou republikou první termínovaný (tzv. futures) kontrakt.

Přitom každý exportér ropy, který bude ochoten obchodovat v juanech, bude mít možnost vyměnit následně juany na šanghajské zlaté burze za zlato – a přispívat tak k posílení a stabilizaci ceny zlata při kontraktech uzavíraných v rámci šanghajské futures burzy. K tomu Čína potřebuje zlato ve fyzické podobě, a proto ho v poslední době skupuje po celém světě.

Na tomto opatření čínského futures trhu vydělají všichni exportéři ropy – zejména pak ti, kteří mají napjaté politické vztahy se Spojenými státy. Jakékoli oslabení vlivu dolaru totiž výrazně omezí možnosti Washingtonu vést s těmito státy ekonomickou válku. Vznik burzovních futures derivátů uzavíraných v juanech umožní exportérům – například Rusku, Íránu a Venezuele – obejít v případě nutnosti sankce na trhu s ropou.

Války, zmar a chaos pro Království dolaru

A tak se před našima očima začíná realizovat plán na vyvolání krachu Spojených států. Je všeobecně známo, že síla a moc Ameriky ve světě nespočívá na průmyslu nebo zemědělství, ale na dolaru jakožto světové měně. Právě jeho prostřednictvím USA okrádají celý svět a nutí jeho národy platit neskutečnou chamtivost Washingtonu.

Byly doby, kdy dolary byly kryty zlatým ekvivalentem. To se však změnilo – a dolary jsou dnes jen obyčejné a ničím nepodložené papírky. V roce 1974 uzavřely Spojené státy se Saúdskou Arábií dohodu, že jí poskytnou zbraně a zajistí ochranu (těžko říci, před kým) jejích ropných polí. Na oplátku se Saúdové zavázali prodávat ropu pouze za americké dolary a investovat své výnosy do amerických dluhopisů. O rok později pak všechny státy produkující ropu a sdružené v OPEC musely na nátlak Washingtonu tento „příklad“ následovat. A tím se svět ponořil do propasti petrodolaru.

Nedá se říci, že by představitelé zemí těžících ropu nepochopili, že se ze strany USA jedná o loupež za bílého dne, ale sami proti tomu nemohli nic dělat – Washington všechny takové pokusy tvrdě potlačil, třeba i za cenu okupace.

Jako příklad je možno uvést Irák, na který USA uvalily tvrdé sankce, jež měly katastrofální dopad na životy prostých lidí. Sankce existovaly od roku 1991 a zdálo se, že budou existovat navždy. Počátkem 21. století se však Saddám Husajn rozhodl, že bude prodávat ropu za „eurodolary“ v rámci programu Ropa za potraviny. Odplata přišla obratem: pod záminkou demokratizace Iráku (a nikdy neobjevených „zbraní hromadného ničení“) americká vojska okupovala zemi a vyvolala občanskou válku, která vlastně pokračuje až do současnosti. Samotný Saddám Husajn byl oběšen.

Druhý příklad. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, ke kterému se Evropa i USA vždy chovaly benevolentně, se rozhodl vydat vlastní platidlo – zlatý dinár – a obchodovat pouze s ním. Trest následoval okamžitě: zvenčí byl zorganizován tzv. národní neklid, rezolucemi OSN – přijatými na návrhy a pod tlakem USA – byly Kaddáfímu prakticky „svázány ruce i nohy“ a nakonec byl zvěrsky zavražděn.

Samotná myšlenka vymanit se z dusící smyčky amerického dolaru však nevyhasla. Dnes si její uskutečnění vzaly na starost silné a na USA (do značné míry) nezávislé státy – Rusko, Čína a Írán.

Nejistá budoucnost Saúdské Arábie

V sázce je osud ještě jedné země, která stojí na čelných místech států těžících „černé zlato“ – Saúdské Arábie. Zejména na postojích tohoto království bez přehánění závisí osud samotných Spojených států, které proto dělají všechno možné, aby Rijád udržely mezi svými satelity. A proto není situace Saúdů záviděníhodná.

Za prvé – skončila tradice předávat vládu jednoho syna zakladatele království Abda al-Azíze ibn Saúda na syna dalšího (sourozence).

Za druhé – v Saúdské Arábii probíhá dosud nevídaný boj o moc, když současný král Salmán bin Abd al-Azíz odebral následnictví legitimnímu dědici a moc chce předat svému synovi Muhammadu bin Salmán al-Saúdovi.

Za třetí – nový následník trůnu, který nemá s vládnutím dostatek zkušeností, již udělal řadu hrubých chyb: bezúspěšně promarnil velké částky peněz na podporu teroristických skupin v Sýrii, zahájil zbytečný a marný boj proti sousednímu Jemenu, vyvolal nepochopitelný, osobně pojatý konflikt s Katarem. Navíc pak boj o světový trh s ropou vedl k poklesu cen „černého zlata“, což Saúdskou Arábii přivedlo až k deficitu státního rozpočtu.

A aby toho nebylo málo, přišla před nedávnem podezřelá krize v Libanonu, když jeho premiér Saad Harírí vycestoval do Saúdské Arábie a tam vydal prohlášení o svém odstoupení z funkce. Rezignaci zdůvodnil nesouhlasem s vměšováním Íránu do vnitřních záležitostí své země, nátlakem Hizballáhu na svoji osobu a zprávami o tom, že se na něj chystá atentát, které mu prý předala saúdskoarabská rozvědka.

V současné době se v saúdském království roztáčí nové a možná i rozhodující Washingtonem vyvolané kolo boje o moc a budoucnost země. Zdá se, že než předá moc svému synovi, „vyčistí“ současný král tamní politickou arénu a „odklidí z cesty“ všechny konkurenty včetně členů vládnoucí saúdské dynastie.

Na králův příkaz urychleně zahájil činnost nově ustavený Výbor pro boj s korupcí, do jehož čela se postavil princ-následník Muhammad bin Salmán. Výbor dostal pravomoc samostatně provádět vyšetřování, věznit, vydávat zákaz vycestování, zmrazovat bankovní konta a uskutečňovat i řadu dalších opatření v rámci boje s korupčním jednáním a s jeho účastníky.

V rámci této nevídané protikorupční kampaně bylo v Saúdské Arábii podle dostupných informací k 10. listopadu zadrženo 208 osob, z nichž sedm bylo později propuštěno bez obvinění. Na televizním kanálu al-Džazíra uvedl generální prokurátor Saúdské Arábie Saúd al-Mudžíb, že všichni ostatní zatčení zůstávají ve vazbě.

Následně americký ministr zahraničí Rex Tillerson volal svému saúdskému kolegovi Ahmed al-Džubairovi. Během rozhovoru prý „obě strany posoudily situaci v Saúdské Arábii“, neboli lépe řečeno: Saúdům byly předány dodatečné americké pokyny. Je zřejmé, že Washington zcela vědomě a záměrně proti sobě štve následníka trůnu, který se co nevidět stane králem, a ostatní členy rodiny Saúdů – a to s cílem, aby Muhammad bin Salmán nakonec zůstal sám a mohl se ve svém boji a snahách opřít jen o podporu USA.

Mimochodem mezi zadrženými je i jeden z nejbohatších lidí na Středním východě, saúdský princ a bývalý ministr financí Saúdské Arábie Al-Valíd bin Talál al-Saúd. Princ je vnukem zakladatele Saúdské Arábie a příbuzným hned šesti saúdských králů včetně současného. Nikdy se nepokoušel získat politickou moc a dával přednost aktivitám v investicích a na burzách cenných papírů. Je nositelem tří vědeckých titulů, jeden z nich je z filosofie. Poprvé v dějinách království byla uvězněna také jeho dcera – princezna.

Co se Spojenými státy?

Saúdové však mají ještě jeden další, neméně složitý problém s ropou – a to, za jakou měnu budou ropu prodávat Číně, která pro Saúdy je a zůstane jedním z největších zahraničních trhů. Zatím Saúdská Arábie od čínských dovozců za ropu vytrvale požaduje pouze dolary.

Peking ale začíná tato neústupnost Rijádu zlobit, protože v případě dodavatelů ropy mají Číňané široký výběr. A tak lze očekávat, že čínská vláda dá Rijádu najevo, že jeho dolarový fanatismus by ho mohl přijít draho. Přechod ropných obchodů na juany jistě postihne Spojené státy – hlavního spojence království, ale dříve či později bude Rijád muset kapitulovat. Co se potom stane se Spojenými státy?

Pokud několik velkých producentů ropy odmítne dále obchodovat v dolarech, bude to pro USA znamenat nenapravitelný úder do vazu, který výrazně přispěje k úpadku amerického impéria a jeho globálních hegemonistických plánů.

Viktor Michin

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Mezititulky: Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(25 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 3951 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru