Prodat Ukrajinu a vyhnout se válce. K návrhu českého prezidenta

Jsou mnohem „větší kluci“, jejichž myšlenky Zeman vyjádřil, či spíše předběžně odhalil, a tohle je jejich mínění o Ukrajině, která jim odevzdala subjektivitu a suverenitu a už je dál celkově nezajímá.

Na první pohled samozřejmě návrhy českého prezidenta Miloše Zemana „kompenzace za Krym“, kterou by kvůli vyřešení konfliktu mohla Ruská federace vyplatit Ukrajině, vypadají poněkud podivně.

Ne náhodou ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny přímo uvedlo, že Kyjev považuje Zemanovu variantu za nepřijatelnou, protože je projevem „otevřeného cynismu a jde za hranice politických mezí“.

Problém kyjevského ministerstva zahraničí, se kterým budeme těžko vést spor o cyničnosti „návrhu“, spočívá v jednom: pokud půjde řeč o „velké transakci“, nebude se týkat pouze Krymu, ale i samotného Kyjeva, přičemž „samotného Kyjeva“ se nikdo nebude na nic ptát. Jsou mnohem „větší kluci“, jejichž myšlenky Zeman vyjádřil, či spíše předběžně odhalil, a tohle je jejich mínění o Ukrajině, která jim odevzdala subjektivitu a suverenitu a už je dál celkově nezajímá.

Nicméně vezměme to po pořádku.

Odpovídaje na otázky poslanců Parlamentního shromáždění Rady Evropy, prezident Zeman, na jehož „ostré soudy“ si již Evropa přivykla, řekl otevřeně: „Chcete jít do rizika evropské války?“ Načež předložil svou „cynickou“ variantu.

Bylo by naprosto naivní myslet si, že když pan Zeman, politik ne vždy po(západo)evropsku uhlazený, přitom však velmi zkušený a autoritativní, otevřel tohle téma, řekl prostě „to první, co ho napadlo“. Vše je ještě cyničtější, než si myslí ukrajinského ministerstvo zahraničí.

Velká část západních „elit“ vážně uvažuje o podmínkách ukončení „Projektu Ukrajina“ a činí tak velice pragmaticky.

Zaprvé, všem je už jasné, že bez velkého vnějšího podnětu je „projekt“ v dnešní podobě z dlouhodobého hlediska neživotaschopný. Prostá matematika: původní zdrojová centra v teritoriu jsou rozvrácená a nová nejsou v dohledu. Ukrajina může vydělávat jen jako „most“ mezi Východem a Západem, tuhle roli ale není schopná plnit.

V dnešním stavu ji není možné orientovat na jejího východního souseda. A v geografické a geoekonomické pozici „pseudoevropského apendixu“ je neudržitelná. Zejména, když je zatížena množstvím břemen různého druhu, včetně 80 miliard dolarů státního dluhu.

Zadruhé, hlavní úkol „východoevropské“ politiky Západu na Ukrajině, mající za cíl totéž co v jiných východoevropských ekonomikách, byl splněn. Potenciální konkurent byl zničen, tak jako byla zničena konkurenceschopnost v jiných východoevropských zemích předtím.

Zatřetí, Ukrajina v sobě nedokázala najít sílu, aby se stala mučedníkem, který se vrhne pod Rusko jako voják pod tank. Navíc se jí nechce bojovat s Ruskem za západní zájmy a i dnešní kyjevská moc má odvahu usilovat o to, aby Západ bojoval s Ruskem na své náklady za jejich, kyjevské, ekonomické, politické a informační zájmy.

Shrňme to.

Část cílů západních elit v rámci „Projektu Ukrajina“ byla splněna a část – v mnoha ohledech díky ruskému odporu – se ukázala jako principiálně nerealizovatelná. Podtrženo a sečteno, Ukrajina je obrovské neohraničené území s obrovskými dluhy neschopné se při stávajícím trendu samo uživit.

Obecně platí, že toxických aktiv je třeba se nějak zbavit a podle západních obchodních zvyklostí je žádoucí na tom ještě vydělat. Možností není mnoho. Především, a o tom už jsme psali, taková aktiva zlikvidovat prostřednictvím velké regionální války.

Tato varianta se však v řadách západních elit nelíbí zdaleka všem, zejména když je důvod si myslet, že Ukrajina není příliš bojeschopná, bez ohledu na to, co tam kdo tvrdí o „nejsilnější evropské armádě“.

Proto je třeba uvažovat o pro západní politickou mentalitu naprosto typické variantě prodeje toxických aktiv, na což se už nejednou pokoušely tamní elity nahodit návnadu a český prezident se na toto téma pouze poprvé veřejně nahlas vyslovil.

Proto by jeho slova měla být brána vážně, i když ne doslovně. Rusko samozřejmě nebude Krym „kupovat“ a ani Ukrajina jej nebude „prodávat“.

Je to zkrátka signál představující pozvánku k uzavření obchodu.

Dmitrij Lekuch

Zdroj: ria.ru

Překlad: Croix

loading...

Ohodnotit článek
(3 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 4186 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru