Proč došlo k vyhlášení Maloruska

Ráno 18. července 2017 byl v Doněcku oznámen vznik nového státu – Maloruska jako nástupce Ukrajiny co se týče území i mezinárodního práva, postaveného však na jiném, federativním principu. A co je hlavní: bez nacistů.

Proč se to stalo a co z toho vyplývá?

 

- Západ je postaven před nutnost plnit Minské dohody. Až dosud právě garanti jejich plnění – Berlín a Paříž – jsou absolutně nečinní a vzniká proto potřeba učinit ve věci další kroky. Ptejme se jich: „Jste schopni přimět Kyjev k plnění dohod? Nejste? V situaci, kdy dohody nejsou plněny, pak také my nejsme schopni žádat po Doněcku, aby zapomněl na Malorusko.“

- Za nastalé situace se plnění Minských dohod stává pro Západ podstatně atraktivnější než předtím. Kyjev se je dosud plnit nesnažil, protože pro nacisty by to znamenalo konec.

- Situace se ale změnila. Pokud šlo dříve tvrdit, že Donbasu vládnou separatisté, pak nyní jsou to státníci. A nechystají se teď od Ukrajiny odtrhnout, ale snaží se ji osvobodit a znovu sjednotit, a to žádoucími – mírovými prostředky. A to je velký rozdíl. I když totiž budou ukrajinská média ve své propagandistické rétorice pokračovat, její účinnost zeslábne.

- Pro vítězství v boji je třeba mít před očima obraz budoucnosti. Vědět, za co bojuješ a jakou cestou toho chceš dosáhnout. Bolševici před sebou svého času tento obraz měli, menševici ne. A podle toho to dopadlo. Po Majdanu měli obraz budoucnosti před očima pučisté: bezvízový styk se světem, integrace do Evropy, platy jako v Evropě. Utekly tři roky a vysněný obraz nikde. Z evropských „hodnot“ jen komunální tarify. V Doněcku však obraz budoucnosti mají – mír, společná federativní země, přátelství s Ruskem zahájené s čistým stolem, s novým názvem, od nového počátku. Všechny hříchy tak zůstanou v minulosti. Změna názvu – to je něco jako amnestie, sice jen psychologická, ale fungující. Jen tak mimochodem, do vínku zapsali autoři Maloruska i jeho bezvízový styk s Evropou. Nejsou prý proti a chtějí ho zachovat – a Evropa ať ukáže, nakolik je loajální.

- Vývoj sebeúcty a uvědomění je zcela zřejmý: pro důstojníka z povolání ukrajinské armády je možnost vzdát se „teroristům“ či „separatistům“ sice nepříjemná, ne však nemyslitelná. Zvlášť když je mu už na zvracení z nejrůznějších porošenků, ljašků, parasjuků apod. Vzdát se, nebo přejít na stranu armády nového státu, který se sice pod novým názvem, jinak ale plně hlásí k právnímu nástupnictví Ukrajiny, se dnes může rozhodnout zcela svobodně. Neporuší ani přísahu, vždyť ji dával té Ukrajině, která shořela společně s Berkutem na Majdanu.

- Propagandistické činnosti se tak otevřelo nové široké pole působnosti: „Přejděte k nám – vzdejte se armádě Maloruska. Budete svobodně žít ve své vlasti a svobodně mluvit, jakým jazykem budete chtít. Choďte si ve vyšívankách (tradiční pánské i dámské „ukrajinské“ oděvy zdobené výšivkami; pozn. překl.) třeba celý den. Žijte dle vlastní libosti!“ A v hlavě ukrajinského příslušníka ATO, sedícího v okopu, začínají vznikat úvahy: „Proč tu vlastně sedím? Nikdo se nechystá odtrhnout ani zakazovat jazyk. Ta za co mám bojovat? Za název a vlajku?“

- Alespoň krátce k jazyku. Navrhuji vrátit postupně slovům jejich přesný význam. Například krásné a zpěvné maloruské nářečí ruštiny tak také pojmenovat – maloruský dialekt či maloruský jazyk. Respektuji ho. Cením si ho. Mám ho rád. Ať se jím mluví i píše. Ať je zcela zrovnoprávněn s ruštinou. Ať každý mluví jazykem, který je mu bližší. Školy v Malorusku budou vyučovat dva jazyky, pedagogická agenda bude vedena v obou z nich tak, jak to bude lépe vyhovovat. Násilí a příkazů již bylo dost a dost.

- Čím více se Ukrajina bude nořit do chaosu a zmatků, tím lépe to bude vypadat pro Doněck a Malorusko. Je tam pořádek a klid. Žádní idioti tam nepálí pneumatiky na ulicích a nikoho se nesnaží nacpat do odpadkového koše. Pořádek je vždy lepší než chaos.

Je třeba si něco povědět také o reakci ruských státníků. Ta je velmi rozumná – totiž zdrženlivá. To proto, že s překotným vítáním tak delikátní věci, jakou je vznik nového státu, není třeba spěchat.

V pondělí večer byly pro Rusko a Rusy vůbec nejlepším plánem Minské dohody. Scénář ubohý, těžko splnitelný, ale nejlepší ze všech existujících. Měl nějaké alternativy? Ty byly kromě Minska pouze dvě:

- Ruský zásah do konfliktu, což by vedlo k těžkým ztrátám a což by zároveň postavilo Rusko v očích celého světa do role agresora. Takový postup byl tedy nepřijatelný.

- Absolutní neutralita Ruska ve vztahu ke konfliktu, což by zase vedlo ke genocidě obyvatel Donbasu.  Nepřijatelná je však tato varianta i z dalšího důvodu: Kyjev se snaží převzít kontrolu nad rusko-ukrajinskou hranicí a současně prohlašuje, že nestojí o 2 miliony občanů „zasažených rusismem“. Takže hranice Kyjev obsadí – obyvatele v pohraničí prý „nepotřebuje“, co s nimi bude? Zbývá je pouze vyhladit. A tak je i tento scénář naprosto nepřijatelný.

A tak se večer o den později objevil „nový scénář“ – vyhlášení vzniku Maloruska. Tím se mění celá situace a vzniká třetí, mnohem lepší varianta jejího řešení. Totiž ta, že Západ nyní musí přesvědčovat jak Doněck a Luhansk, tak i Moskvu k tomu, aby se vrátily k Minsku.

A tak lze lídrům Maloruska k tomuto jejich nestandardnímu kroku gratulovat. Boj o zajištění klidu a míru na území Maloruska však ještě neskončil, ale zatím pouze začíná.

Dej Bůh, aby mír nastal co nejdřív.

Nikolaj Starikov

Zdroj: nstarikov.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(11 hlasujících)

Přečtěte si

  • Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí

    Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským vlivem NATO nadále postupuje.

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Obkličování Ruska pokračuje, hlasování v OSN však o „izolaci“ nesvědčí
    Slábnoucí pozice Spojených států a poněkud iluzorní představa o údajné izolaci Ruska. I to lze o současné mezinárodněpolitické situaci vyčíst z nedávného hlasování v OSN o stažení ruských mírových vojsk z Podněstří. Na druhou stranu v samotném „blízkém zahraničí“ nevypadá situace pro Rusko růžově, když obkličování země politickým i vojenským…
    neděle, 01 červenec 2018 23:13 Přečteno 3798 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru