Srbsko počítá s ruskými Migy. A nejen s nimi

Srbsko počítá s rozšířením vojensko-technické spolupráce s Ruskem v řadě oblastí, zejména pak v oblasti vojenského letectva.

„Jsme připraveni třeba hned zítra převzít letouny MiG-29, které nám přenechá Rusko, aby byla co nejdříve zahájena jejich modernizace,“ prohlásil srbský ministr obrany Zoran Ðorðevič. Rusko Srbsku daruje šest stíhaček MiG-29 z vlastních přebytků.

Dohoda je podle ministra již připravena a zbývá její podepsání nejvyššími představiteli obou zemí. Srbská strana přitom zvažuje tři varianty přepravy stíhaček z Ruska do Srbska. Bude provedena buď vojenskou dopravní lodí, vojenskými dopravními letadly nebo letouny do Srbska přelétnou – v tomto případě je ale nutno získat souhlas zemí, jejichž vzdušným prostorem prolétnou. A s tím mohou být problémy vzhledem k členství těchto zemí v NATO.

Srbsko a zbraně

Samotné Srbsko by se přitom rádo stalo vývozcem zbraní na hlavních světových trzích. Podle informací tamního ministerstva obrany dosáhl vývoz srbských zbraní v roce 2016 hodnoty 484 milionů amerických dolarů a letos by srbská vláda vývozem zbraní ráda získala 510 milionů dolarů.

Mezi hlavní nabídky potenciálním kupcům patří samohybné houfnice a rakety o ráži 107 mm určené k boji v pouštních podmínkách. Konkrétní nabídka byla předložena například Spojeným arabským emirátům (SAE).

Číselné údaje o obchodu se zbraněmi zveřejněné srbským ministrem obrany vypadají skromně, v úvahu je ale třeba vzít všechny problémy a okolnosti vztahující se k nejnovější historii Srbska, které zažilo tvrdé sankce, těžké bombardování letouny NATO a v posledním období několikeré politické rošády a dlouhodobou finanční a hospodářskou krizi.

A tak je velmi příznačnou skutečnost, že se dnes Srbsko, obnovující a rozvíjející spolupráci s Ruskem, pokouší vstoupit (nebo lépe řečeno vrátit se) na světové trhy se zbraněmi.

Hrozba obklíčení Srbska

Příznačnou tím spíš, že sousedé Srbska zdaleka nepatří k pacifistům. Snahy Chorvatska rozmístit na svém území rakety schopné držet na mušce celý Balkán se již staly důvodem pro úvahy o nebezpečí vzniku závodů ve zbrojení v této oblasti.

Pokud k tomu zvážíme i rozmístění prvků systému americké protiraketové obrany (PRO) v Rumunsku a zřetelné snahy NATO vtáhnout mezi své členy Černou Horu (vládnoucí koalice v Černé Hoře je přitom na vstup do NATO připravena), pak se Srbsko skutečně může dostat do vojenského obklíčení.

Je zde třeba zvážit ještě jednu okolnost. Pokud se světovým velmocím a mezinárodním institucím až dosud daří udržovat vztahy mezi balkánskými státy ve stavu určité rovnováhy nebo dokonce jejich pozitivního posunu, pak je nutno konstatovat, že etnické a náboženské problémy v tomto regionu nejen nemizí, ale naopak se prohlubují. K tomu je třeba přičíst ještě příliv migrantů ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, mezi kterými jsou i potenciální teroristé.

V dané situaci je to právě všestranná a vzájemně výhodná politická, vojensko-technická, hospodářská a obchodní spolupráce s Ruskem, která se pro Srbsko stává jednou z „kotev“ svrchovanosti.

Naděje v Trumpovi

Za druhou takovou „kotvu“ lze považovat změny zahraničněpolitických priorit nové státní administrativy USA. V tomto směru je možno plně souhlasit s názorem srbského analytika  Dragomira Anđelkoviće, který na Balkáně „větří ovzduší velkých změn“ a zdůrazňuje, že nový americký prezident Donald Trump „se nesnaží vést s Ruskem studenou válku, ale rád by rozpoutal (válečný) požár kolem jeho hranic“. Cílem, na který Trump míří, je islámský terorismus, Írán a Čína.

Dragomir Anđelković se domnívá, že daná situace „otevírá Srbsku nové možnosti“, protože postoj Srbska k problému Kosova a Metochie (oblast na jihozápadě Kosova, se kterou Kosovo tvořilo autonomní oblast Srbska a s níž v roce 2008 jednostranně vyhlásilo samozvanou tzv. Kosovskou republiku. Tu Srbsko a s ním i polovina zemí světa neuznává; pozn. překl.) a k problému Bosny a Hercegoviny má pro Putina mnohem větší význam než postoj islámských států nebo Albánie pro Trumpa.

Jednou ze vzpomínaných „nových možností“ se podle Anđelkoviće může stát i územní přeformátování Balkánu respektující zájmy Srbska: „Možné (úplné) oddělení Kosova a Metochie se současným uznáním práva na sebeurčení Republiky srbské (a se zahájením rozhovorů s Černou Horou o nějaké formě sjednocení).“

„Jsem si jist,“ píše  Anđelković, „že v nedaleké budoucnosti vznikne pro nás příznivější situace – a pak teprve bude stát za to zapojit se do procesu vytváření dohod o balkánských státech a jejich územích.“

Opustit dogma evropské integrace

Zde je však nutno poznamenat, že teoreticky možné narovnání (územní a státoprávní situace na Balkáně) se může uskutečnit pouze v případě, že srbské vedení bude na mezinárodní scéně provádět nezávislejší politiku a že opustí své dogmatické představy o prioritě integrace Srbska do EU. (Srbsko dnes patří mezi tzv. kandidátské země EU; pozn. překl.)

Skutečností je, že cokoli dnes stále méně závisí na balkánském „ano“ nebo na společných orgánech Evropské unie. To se týká nejen obecně politických otázek nebo migrační krize. V sázce už je i to „nejcennější“ z evropské integrace – společná měna.

Tak je totiž nutno chápat rozhodnutí nizozemského parlamentu provést svůj vlastní průzkum o „otázkách budoucnosti eura“. Cílem průzkumu je „ověřit, nakolik je společná měna pro zemi výhodná, a případně navrhnout odchod Nizozemí z eurozóny“.

Německý deník Die Welt v souvislosti s tím zcela správně poznamenal: „Pokud již i tak vzorový stát EU, jakým je Nizozemsko, není se společnou měnou spokojen, pak je to pro eurozónu tragický signál.“

Není nijak těžké si představit sílu dominového efektu, který by v takovém případě následoval. Takže se může stát, že srbská žádost o vstup do EU nakonec eurozónu přežije.

Petr Iskenderov

Zdroj: Politikus.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Mezititulky: Eurasia24.cz

Foto: Mil.ru

loading...

Ohodnotit článek
(3 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?
    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků…
    pondělí, 18 červen 2018 23:51 Přečteno 3951 krát

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru