Kapitalismus a nerovnost po sto padesáti letech. Měl Marx pravdu?

Rychle rostoucí nerovnost žene naši civilizaci do záhuby. Proč digitalizace průmyslu a dalších odvětví ekonomiky tento proces ještě urychlí a k jakým může vést důsledkům, rozebírá Anatol Liven ve svém článku pro diskusní Valdajský klub.

Předpověď Karla Marxe spočívala v tom, že počet bohatých vlastníků (buržoazie) se bude postupně snižovat, zatímco ostatní se pohrouží do bezrozměrného proletariátu, který nakonec povstane, aby svrhnul pány a zavedl nový socialistický řád.

V průběhu století po jeho smrti se ukázalo, že jeho analýza neodpovídá skutečnosti kvůli dvěma faktorům, které nemohl předpovědět:

Úspěšná kapitalistická industrializace vytvořila rozsáhlé prozatímní třídy, počínaje kvalifikovanými dělníky, například elektrikáři, a konče profesionálními manažery střední třídy, úředníky či inženýry. Možná sice nedisponovali velkým kapitálem, ale dobře si vydělávali a samozřejmě se neidentifikovali s „obyčejnými“ nekvalifikovanými dělníky.

Druhý faktor spočíval v tom, že z důvodu potřebnosti pro případ války, kvůli strachu z revoluce, pocitu národní solidarity nebo křesťanského milosrdenství kapitalisté souhlasili (byť neochotně) s přerozdělením bohatství a vylepšením živobytí lidí skrze státní systémy sociálního zabezpečení.

Nicméně dnes se na Západě rozvíjí situace, která je mnohem blíže k Marxovým předpovědím, ačkoliv on sám nemohl předvídat její konkrétní příčiny. Viděl by (a Francis Fukuyama to ve svém Konci historie neviděl), že současné technologické změny jsou samy o sobě revoluční silou, která – zatímco transformuje výrobní prostředky – transformuje také společnost a politiku.

Komputerizace a automatizace zbavily široké vrstvy dělnických tříd bezpečných a dobře placených pracovních míst a vytvořily z nich řady špatně placeného prekariátu (lidí sice momentálně zaměstnaných, ale žijících v permanentní nejistotě a v neustálém stresu ze ztráty práce, bydlení, schopností splácet závazky, zajistit důstojné podmínky pro výchovu a vzdělání dětí apod. – pozn. edit.).

Tento proces se nejenže zintenzivňuje, ale začíná také postihovat profese střední třídy. Současně se nový proletariát střetává s rostoucí konkurencí ze strany migrantů ze zbídačených a válkami zachvácených oblastí Afriky a Blízkého východu.

A do toho všeho vstupuje genetické inženýrství. Dnes ve Spojených státech, podobně jako v Rusku v devadesátých letech, sledujeme poprvé za víc než století nárůst úmrtnosti v řadách dělnických tříd. Zato bohatí žijí déle a déle. Jestliže dosáhneme situace, kdy bohatí budou žít dobře a vesele do 120 let, zatímco většina obyvatelstva bude umírat v šedesáti, tehdy se nejen ona demokracie, ale i samo lidstvo bude nacházet ve smrtelném nebezpečí.

Deindustrializace a finanční politika nejenže koncentrovaly ještě více bohatství do menšího počtu rukou, ale současně vytvořily i reálnou mezinárodní kapitalistickou třídu, která necítí jakoukoliv sounáležitost a soucit s chudými ve svých zemích.

Když se u některých kapitalistů, takových jako Bill Gates nebo Warren Buffett, vyjeví pocity milosrdenství a soucitu, jejich peníze jsou přednostně utraceny na pomoc chudým v Africe, a nikoliv v USA. Stejně tak boháči, kteří podporují sociální instituce typu fotbalových klubů, jako třeba Roman Abramovič, si budou dále žít své nablýskané životy na Západě, a ne pomáhat v zemích jejich původu. S vyloučením hrozby revoluce (v současné době) nemají samotní kapitalisté ani státy důvody starat se o chudé.

Povede nakonec tato ostrá nerovnost k revoluci levice, nebo spíše k radikálnímu nacionalismu pravice vedené představiteli zničených středních tříd? Nebo vlády předvedou schopnost ignorovat kapitalistickou elitu, provést včas radikální změny v přerozdělování bohatství a zavést kontrolu nad automatizací ekonomiky? Právě na tom může záležet budoucnost současné civilizace.

Anatol Liven

Zdroj: valdaiclub.com

Překlad: Geo, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

Ohodnotit článek
(18 hlasujících)

Přečtěte si

  • Je Putin opravdu připraven „hodit“ Írán přes palubu?

    Ve svém dalším znamenitém rozboru analytik Saker přináší odpovědi na otázky, které musely přijit na mysl každému, kdo sleduje situaci na Blízkém východě. Rozkrývá mimořádně komplexní hru, kde věci nejsou zdaleka takovými, jakými se zdají být, ať už se týkají vztahů Ruska a Izraele, pozic Íránu a šíitských sil, prostředků a především konečných cílů nejvýznamnějších účastníků syrského konfliktu. Článek vyšel v českém překladu na serveru Zvědavec.

  • Ruští experti: Sestřelené Tomahawky důkladně zkoumáme, výsledkům přizpůsobíme vývoj

    Zachovalé celky, ale i fragmenty západních raket sestřelených nedávno nad Sýrií jsou „velmi zajímavé“ pro ruské experty, kteří se zabývají vývojem vojenských radioelektronických prostředků. „Poznatky získané během prozkoumání amerických křídlatých raket Tomahawk, které před nedávnem předala Rusku Sýrie, budou využity při konstrukci nových prostředků radioelektronického boje (REB),“ prohlásil poradce náměstka generálního ředitele koncernu Radioelektronické technologie (KRET) Vladimir Michejev.

  • Rostislav Iščenko: „Stalinistickým kurzem“

    Naši západní partneři jsou při svých pokusech o zkrocení ruské vlády, která se stala příliš nezávislou, vynalézaví, ale ne důslední. Ještě před několika lety bojovali proti Kremlu pod heslem „Putin je dnešní Stalin“. Ale Obama ještě nebyl „chromou kachnou“ a ani nejpokročilejší experti CIA a NSA netušili, že Trump se bude ucházet o post prezidenta, když se počátkem roku 2016 ukázalo, že Putin nejen že není „Stalinem dneška“, ale je kritizován, že v domácí a zahraniční politice nepoužívá stalinistické metody.

  • Jedno slovo pro pět let vývoje Číny: Průlom

    Zatímco významná část světa se v uplynulých pěti letech potácela v důsledcích vrcholu globální ekonomické krize, Čínská lidová republika prodělávala nebývale pozitivní změny nejen v hospodářské či sociální sféře, ale například i v oblasti inovací. Podrobněji o těchto změnách hovořil ve svém projevu čínský premiér Li Kche-čchiang.

  • Smrtelné nebezpečí pro Abramsy: osmdesátihlavňový „Buratino“ bude moci ničit tanky po desítkách

    Instalace prvků aktivní ochrany na tanky a další obrněná vozidla americké armády nutí Rusko soustředit pozornost na vylepšování schopností překonávání obrany potenciálního protivníka. Jedním ze spolehlivých způsobů jsou mnohohlavňové reaktivní zbraně.

 

 

 

Nejčtenější články - Alternativy

Měny a komodity

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru