Velká flotila Vladimira Putina

Dvacátého července letošního roku byl na portálu ruské sbírky zákonů zveřejněn výnos Vladimira Putina stanovující osnovy státní politiky Ruské federace v oblasti vojenského námořnictva na období do roku 2030. Řada komentátorů jej nazvala „výnosem o velké flotile“.

Druhé nejsilnější námořnictvo světa

Hlavní novinkou, která také vyvolala nejživější diskusi, je v dokumentu obsažený požadavek na „zajištění pozice Vojenské námořní flotily Ruska jako druhé flotily světa z hlediska jejích bojových možností“.

V podstatě to znamená, že silnější než ruská vojenská flotila bude jen vojenské námořnictvo USA. Současně se pak v dokumentu (§ 39, odst. 5) píše, že: „Ruská federace nedopustí zásadní vojenskou převahu vojenských námořních sil jiných států nad svojí vojenskou námořní flotilou.“

Následující články pak tento požadavek objasňují. Za válečné situace si flotila

- musí zachovat schopnost způsobit nepříteli nepřijatelné škody s cílem donutit jej k zastavení bojových akcí;

- musí mít schopnost úspěšně vzdorovat protivníkovi disponujícímu nejmodernějším námořním potenciálem, a to v pobřežních oblastech, na moři i na oceánu;

- musí mít vyspělé prostředky a možnosti v oblasti protivzdušné a protiraketové obrany, protilodní a protiminové obrany;

- musí mít i schopnost dlouhodobého autonomního působení v odlehlých oblastech.

Jako hlavní priority při výstavbě ruské flotily bylo označeno zdokonalování námořních strategických jaderných sil, rozvoj námořních sil obecného určení s cílem zabezpečení nejaderného odstrašování a vytváření skupin vojenských námořních sil v jednotlivých strategických směrech, vycházejících z nejpravděpodobnějších prognóz oblastí vzniku vojenských konfliktů.

Mezi priority patří také stavba letadlové lodi. Zformování vyváženě sestavené flotily, schopné operovat na mořích i oceánech, je podle materiálu třeba dokončit do roku 2030.

Řada úkolů je v souladu s požadavky kladenými na vojenské námořnictvo v SSSR. Autoři osnovy přitom věnují pozornost i důležitým jednotlivostem, jakými jsou protiminová obrana nebo taková struktura flotily, která umožní její autonomní působení v odlehlých oblastech oceánů.

Celý materiál je velmi moderní a aktuální i s ohledem na úlohu, jakou dnes hraje ruské námořnictvo v Sýrii: námořnictvo je součástí „dlouhé ruky“ umožňující ozbrojeným silám vést válku s džihádisty daleko od vlastních hranic – a mnohem dřív, než by vznikla a rozšířila se ohniska konfliktu na území bývalého SSSR.

Operace v Sýrii přitom odhalila i problémy: v první řadě citelný nedostatek dopravní kapacity flotily, který si vyžádal použití výsadkových lodí k přepravě vojenského materiálu a také urychlený nákup starších nákladních plavidel.

Letadlová loď

V dokumentu jsou velmi podrobně vyčísleny prostředky, kterými musí flotila disponovat, aby mohla plnit své úkoly. Zvláštní pozornost přitom přitahuje pověstný výraz „komplex námořního letadlového nosiče“, a to zejména s ohledem na prohlášení náměstka ministra obrany Jurije Borisova, který na leteckém salonu MAKS-2017 ohlásil přípravu stavby letadlové lodi.

„Na závěr státního programu vyzbrojování na léta 2018–2025 je plánováno zahájení stavby letadlového křižníku. Domnívám se, že tím vznikne i nutnost vývoje nového palubního letounu, možná s vertikálním startem,“ řekl Borisov novinářům během společné tiskové konference s generálními řediteli společností Rostech  a Vertolety Rossii Sergejem Čemezovem a Andrejem Boginským.

K tomuto prohlášení je třeba si připomenout dlouhou historii celého problému. V té či oné formě slibovali postavit pro námořní flotilu novou letadlovou loď postupně velitelé vojenského námořnictva Vladimir Kurojedov (velitel v letech 1997–2005), Vladimir Masorin (2005–2007), Vladimir Vysockij (2007–2012), Viktor Čirkov (2012–2016) a nakonec i Vladimir Korolev (ve funkci od dubna 2016). Zastáncem výstavby letadlových lodí však již byl i první postsovětský velitel námořnictva Felix Gromov (1992–1997).

Záměry vlastní stavby, i když vznikaly znovu a znovu, se ovšem v těžkých dobách existence flotily pokaždé vytratily. V 90. letech přišlo námořnictvo prakticky o všechny stávající letadlové nosiče a vzdalo se dostavby rozestavěných lodí Varjag a Uljanovsk. Nic jiného se v době lavinovitého snižování vojenských výdajů ani nedalo čekat.

Když obranné výdaje začaly opět růst, ukázalo se, že rozbití průmyslové kooperace fungující za Sovětského svazu neprošlo jen tak: stavba velkých lodí se zejména v důsledku kolapsu systému zpracování takticko-technických požadavků a technických zadání dostala do těžkých problémů.

Realizace projektů z konce sovětské éry, například stavba nového „Uljanovska“, nebyla možná vzhledem k tomu, že s rozpadem SSSR přišlo Rusko o loděnice v Nikolajevu a v Kerči. Stavba podobného mohutného plavidla tak předpokládala v první řadě podstatné zvýšení možností a kapacity hlavních ruských loděnic v Petrohradě a na severu země.

Reálnou šancí jak získat nové zkušenosti s moderními letadlovými nosiči byla smlouva o společné stavbě čtyř (později upravená na dvě) univerzálních výsadkových lodí typu Mistral s Francií. Nakonec však Rusko již téměř hotové lodě nedostalo – po událostech roku 2014 Francie předání „Sevastopolu“ a „Vladivostoku“ zablokovala a obě lodi byly nakonec prodány do Egypta.

Lze předpokládat, že v případě dokončení kontraktu mohli ruští odborníci získat přístup k řadě citlivých technologií včetně například struktury a konfigurace moderních západních bojových informačních a řídicích systémů.

Přes všechny problémy a omezení vojenských rozpočtů se však námořnictvo myšlenky na novou letadlovou loď a nová výsadková plavidla nevzdalo: na Mezinárodním salonu vojenské námořní techniky MVMS-2017 v Petrohradě zástupce velitele vojenského námořnictva pro výzbroj viceadmirál Viktor Bursuk oznámil, že do roku 2025 dostane námořnictvo dvě univerzální výsadkové lodě postavené vlastními silami Ruska.

V kontextu výše citovaných vyjádření náměstka ministra obrany Jurije Borisova se lze domnívat, že za daných podmínek omezených finančních možností počítá námořnictvo se stavbou relativně levného plavidla s využitím technologií a vybavení původně určeného pro výsadkové lodě.  Otázkou pak zůstává vývoj nového ruského letounu VTOL (s kolmým vzletem a přistáním), jehož budoucnost je nejméně jasná z celého souboru požadavků na perspektivní ruskou flotilu.

Patří sem však i odkaz obsažený v § č. 5 osnov, který hovoří o dalším vývoji ekranoplánů, tedy ještě jedné oblasti zájmu z období posledních let sovětského státu.

Ponorkové loďstvo

Stavba a modernizace víceúčelových jaderných i nejaderných ponorek leží na prvním místě seznamu opatření ke zvýšení bojového potenciálu námořní flotily. Právě tato opatření jsou zřejmě tím, co umožní ruským námořním silám naplnit požadavek na zachování světového druhého místa z hlediska komplexní bojeschopnosti.

Sázka na ponorky nabývá mimořádné aktuálnosti v souvislosti s tím, jak se objevují různé typy nových ponorných zařízení, nevyjímaje bezosádkové prostředky, a také s rozvojem univerzálních komplexů raketových zbraní umožňujících ponorkám plnit širší okruh úkolů.

Stavba jak atomových, tak i dieselových ponorek je dnes v Rusku v plném proudu, ať již se jedná o nové projekty a plavidla, nebo o opravy a přestavby ponorek stávajících. Vybudování moderní flotily víceúčelových ponorek, zabezpečujících vojenskou přítomnost Ruska počínaje vnitrozemskými moři a konče světovými oceány, je tedy úkolem zcela reálným. Je to levnější a rozumnější přístup než pokusy USA a NATO soutěžit v počtech hladinových plavidel.

Velká flotila Igora Kasatonova

Mnohé se v novém dokumentu stane jasnějším a srozumitelnějším, když zjistíme, kdo – podle řady zdrojů z ministerstva obrany – stojí za vypracováním osnov. Autorem rozhodujících požadavků vyjádřených v dokumentu je admirál Igor Kasatonov – jeden z nejvýraznějších a nejúspěšnějších námořních velitelů SSSR, od září 1991 do září 1992 velitel Černomořské flotily. Jeho poslední funkcí v ruském námořnictvu byla od roku 1992 až do roku 1999 funkce zástupce velitele Vojenských námořních sil Ruska.

Někteří experti jsou přesvědčeni, že hlavním důvodem povýšení Kasatonova byla příprava operace, kterou provedly ozbrojené síly Ruska na jaře 2014.

Tak či tak, dnes je Igor Kasatonov jedním z hlavních poradců Vladimira Putina pro vojenské otázky, v první řadě pak pro oblast námořnictva. Kdo zná názory Igora Kasatonova na problémy vojenského námořnictva, přesně ví, odkud se v osnovách vzalo několik důležitých myšlenek včetně požadavku na stavbu letadlové lodi.

Kasatonov je zastáncem tzv. čistých letadlových nosičů, nezatížených ničím, co „mobilní letiště“ nepotřebuje. Toto například řekl v debatě na televizním kanálu Zvezda v roce 2015: „Letadlová loď nikdy nebude na moři osamocena. Vždy ji budou chránit lodě jejího doprovodu. Na těch pak leží úkol odrazit vzdušný útok nebo čelit ponorkám nepřítele. Letadlová loď proto musí být hlavně letištěm a ne válečným křižníkem.“

Co bude?

Kapacity ruského průmyslu dnes umožňují budovat flotilu schopnou plnit zadané úkoly včetně úkolu čelit vojenskému námořnictvu USA. Hlavním problémem, který by mohl ohrozit realizaci požadavků, je využití těchto kapacit a možností ze strany vojenského námořnictva, ale také ze strany samotného průmyslu: na častých změnách technických požadavků na již rozestavěné lodě a vytváření množství nových projektů místo stavby velkých sérií plavidel téhož typu mají zpravidla podíl jak vojáci, tak i výrobci.

O nic méně důležitý není ani problém vlastního řízení a velení flotily: vytvoření společných strategických velitelství, která ve svých rukou soustředila jak velení flotilám, tak i velení vojskovým okruhům, připravilo flotilu jako samostatný druh ozbrojených sil o nezávislost v rozhodování potřebnou např. při koncentraci sil ve vzdálených oblastech.

Řešení problému plánování činnosti a velení flotily prostřednictvím struktur generálního štábu a Národního centra řízení obrany lze jen těžko pokládat za optimální variantu. Možná jde o příklad, kdy by stálo za to zamyslet se a zřídit v systému velení ruské flotily novou funkci analogicky odpovídající funkci velitele námořních operací vojenského námořnictva USA (Chief of Naval Operations).

Ilja Kramnik

Zdroj: lenta.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: mil.ru

loading...

Ohodnotit článek
(11 hlasujících)

Přečtěte si

  • Skrývá Izrael, že poškozený letoun F-35 byl zasažen syrskou raketou S-200? (VIDEO)

    Zdá se, že izraelská „demonstrace síly“ během nedávné návštěvy ruského ministra obrany Sergeje Šojgu se změnila v totální krach.

  • Andrej Babiš je cenný politik

    Babišovi lidé odvedli za čtyři roky obrovský kus práce, díky které našly pod oligarchovými křídly útočiště desetitisíce bývalých voličů jiných stran, včetně třeba původně pravověrných komunistů. Krutě spláčou nad výdělkem. Babiš ale dokázal i něco, pročež nelze jeho význam jakkoliv snižovat.

  • Jak se krade v Rusku a na Ukrajině

    Mezi „svidomými“ Ukrajinci panuje názor, že korupční problémy Ruska a Ukrajiny jsou totožné. Titíž oligarchové ze soupisu časopisu Forbes s jachtami a miliardovým jměním, nabytým kdovíjakým kouzelným způsobem, tatáž zlodějská sebranka, velí guberniím a oblastem. Ruským obyvatelům se dostane pouze o něco více peněz, protože k nim doletí více ropných krůpějí z panského stolu. A to je celá podstata jejich vyšší životní úrovně.

  • Ukrajinci se pokusili o vlastní „Terminator“. Moc se to nepovedlo

    Ukrajinský obranný průmysl v minulých dnech s velkou slávou představil „bojové vozidlo podpory Straž“. Koncepčně jde evidentně o nápodobu ruského bojového vozidla bojového vozidla podpory tanků (BMPT) Terminator, které se po mnoha letech vývoje dostává na výsluní. Lze prakticky s jistotou předpovědět, že ukrajinský „klon“ nic takového nečeká.

  • Ruský snajpr vytvořil světový rekord (VIDEO)

    Ruský odstřelovač Andrej Rjabinskij se svými pomocníky Jurijem Siničkinem, Jevgenijem Titovem a Vladimirem Grebeňjukemn vytvořil světový rekord ve vzdálenosti cíle zasaženého z odstřelovačské pušky.

 

 

 

Nejčtenější články - Vojenství

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru