NATO je v panice: jeho tajnou základnu ponorek má Rusko

V největší podzemní námořní základně NATO, vytesané ve skalách Norska, sídlí nyní ruské lodě.

Je to základna budovaná proti Sovětskému svazu a v době studené války stála půl miliardy USD. Nyní je v takové pozici, že z ní není možno vystrnadit ani jedinou ruskou loď. Z pohledu NATO je to „zrada“.

Jako u kapitána Nema

Nedaleko města Tromso, v severních drsných koutech Norska byla zbudovaná tajná základna ponorek norského námořnictva. V horském masívu byly vyraženy tunely a kotviště s vybavením. Jedná se o základnu Olavsvern. Před několika lety byl tento supertajný objekt prodán v dražbě. V Bruselu si proto nyní „rvou vlasy“.

Konečné vítězství

Základna se začala stavět hned po založení NATO v padesátých letech. Měla zadržovat ozbrojené síly Sovětského svazu. Sovětská armáda i námořnictvo byly tehdy silné jako nikdy dříve a alianční Evropa se bála možné agrese.

Základna je v ústí hlubokého fjordu a měla být jedním z opěrných bodů aliančního námořnictva v severních šířkách. Zde umístěné ponorky NATO mohly rychle vyplout a křížit sovětskému severnímu námořnictvu cestu do Norského moře a dále na Západní polokouli. Podzemní přístav stavěl celý svět. Norové dělali tunely, Angličané projektovali opevňovací stavby a Američané vybavovali bunkry moderní automatikou a elektronikou. Výstavba byla dokončena v roce 1967 a stála téměř 500 milionů USD, na tehdejší dobu gigantická částka.

Celková plocha objektu je 25 tisíc čtverečních metrů, polovina je schovaná ve vytesaných skalách. Dovnitř může současně vplout několik lodí a ponorek, přístaviště zaujímá 2,5 tisíce metrů čtverečních. Ještě i při přímém jaderném útoku měly zůstat prostory pod zemí nepoškozené a fungovat. Nad zemí jsou sklady, kanceláře, jednací místnosti a kasárna o stovkách míst. V době studené války aliance základnu využívala. Od konce osmdesátých let Sovětský svaz a později Rusko představovaly pro NATO stále menší nebezpečí. Koncem prvního desetiletí nového století tehdejší stratégové zřejmě uvážili, že definitivně zvítězili a že ruské námořnictvo je bezvýznamné.

Vystavili na internetu

V časopise Newsweek se nyní zhrozili. Naříkají na krátkozrakost velení NATO, které umožnilo dát tajný válečný objekt do soukromých rukou za částku, o které se nechce ani hovořit. Rozhodli se nabídnout základnu v roce 2009. Norská vláda přestala platit její údržbu a obrátila se k NATO se žádostí o její privatizaci. Brusel souhlasil. Jak prodat podzemní stanoviště ponorek? Nabídnout nějakému obrannému zařízení, nebo udělat výběrové řízení mezi strukturami s přístupem ke státnímu tajemství. To však neučinili. Nabídku základny vystavili na internetovou aukci finn.no, což je analog eBay.

Základna se prodávala dlouho. Nejprve za 12 milionů EUR, nikdo ji však nechtěl. Nakonec ji v roce 2012 koupil neznámý norský podnikatel Gunnar Wilhelmsen za 4,4 miliony EUR. Obranná síla NATO za 176 EUR za 1 čtvereční metr.

„Podepsal jsem kontrakt s Rusy“

Pozoruhodné je, že tato „transakce století“ se stala za bezprostředního vedení současného generálního tajemníka NATO. Tehdy byl Stoltenberg ministerským předsedou Norska. Vlastníky základny se stali ti, které on tolik nenávidí. Rusové.

Několik let se nikdo o dění v základně nestaral. Až v souvislosti s událostmi na Ukrajině a při zesilování napětí mezi NATO a Ruskem se aliance začala zajímat a zjistila, že na základnu často připlouvají ruské lodě. Nikoliv válečné, ale výzkumné – Akademik Němčinov, Akademik Šatskij. Nato začala v NATO hysterie. Jejich odborníci tvrdili, že zařízení těchto lodí umožňuje provádět hlubinné výzkumy v zájmu ruských ponorek. Že jsou tyto lodě napojeny na Gazprom, tedy na Kreml.

Vláda povolala Wilhelmsena na kobereček, ale ten byl klidný. Řekl: „Ano, uzavřel jsem obchod s Rusy. Dobře zaplatili.“ Na dokumentech alianci doložil, že neudělal nic nezákonného. Ukázalo se, že na základně nezůstalo nic tajného a cenného. Podnikatel však nesdělil z důvodu obchodního tajemství, zda prodal základnu naráz, nebo ji dal do dlouhodobého nájmu. S tím odešel a poté přestal komunikovat s vládou i s novináři.

Vojáci nemají zmocnění

Hysterie dospěla k vrcholu, když Severní námořnictvo zorganizovalo rozsáhlé cvičení současně s cvičením norských námořních sil. Příslušníci aliance jen zírali. Bývalý velitel severních sil Norska uvedl, že Norsko prodalo jedinečnou a hodnotnou ponorkovou základnu, což je naprosté šílenství. Zbavilo se nejdůležitějšího předpolí a odsoudilo svoje ponorky pracovat o stovky mil dále od svých základen. Je jasné, že norské námořnictvo musí mít námořní základnu v Arktidě.

Norská vláda uvažovala o navrácení základny, ale po prostudování dokumentů pochopila, že by spor nevyhrála. Majitel nemovitosti ji může využívat podle své vůle. Poradce norského ministra obrany objasnil, že ozbrojené síly Norska nemají možnost omezovat provoz a kontrolovat cizí lodě v objektu.

Autoru článku se nepodařilo spojit se s Wilhelmsonem, ani s jeho tajemnými ruskými partnery. Prostudováním jeho stránek na internetu se kloní k názoru, že Nor není nijak napojen na tajné služby. Základnu koupil za účelem obchodu. Nejspíš ani Rusové nepomýšleli při koupi základny na její vojenské využití. Jednoduše řečeno, její geografické umístění umožňuje ruským námořním výzkumníkům uspořit stovky mil.

Hysterická reakce norských vojáků je diktována strachem z nového Ruska, ze síly, kterou nikdy nečekali. Nemohou si zvyknout, že Rusko není přemoženo a že je s ním nutno jednat jako rovný s rovným.

NATO by mělo ještě nabídnout k prodeji své velitelství v Bruselu! Rusko by za přijatelnou cenu mělo zájem.

Ruské lodě pomáhají norskému hospodářství

Na rozdíl od vojáků NATO místní obyvatelé zřejmě Rusy v Olavsvernu vítají. Dříve si připadali jako na okraji společnosti. Nyní mají perspektivu dobrých výdělků. Pro zlepšení svého hospodářství by si přáli ještě více ruských lodí. V tomto regionu představují Rusové největší komunitu vedle norské a mají velmi harmonické vztahy navzájem. Spokojenost projevil i výkonný ředitel místní podnikatelské asociace Niels Nielsen.

Viktor Baraněc, vojenský komentátor Komsomolské pravdy:

Z pohledu obyvatel je obchod mezi Norskem a Ruskem senzační: nejstarší člen NATO se „zaprodal“ Moskvě. Zavání to „zradou“. Na to především poukazuje velitel válečného námořnictva Norska Frisk: „Ruské výzkumné lodě v Olavsvernu nejsou vtip, neboť studují možnosti přesunů atomových ponorek a samy o sobě mohou spouštět na vodu menší ponorky. Není možno pochopit, jak mohla norská vláda udělat takovou chybu.“ Přizvukuje mu i prezident norské obranné asociace Bollman.

Je s podivem, že ruská výzkumná plavidla jsou v základně už několik let a rozruch kolem nich začal až v poslední době. Základnu Norové odstavili v roce 2002 a uzavřeli v roce 2009. V roce 2011 byla nabídnuta k prodeji tehdejší norskou vládou, kterou řídil současný šéf NATO Stoltenberg, protiruský buldog. Ten nyní žádá, aby norská vláda ještě více hleděla na své členství v NATO a krmila pokladnu aliance nejméně 2,2 procenty HDP. Byl mu připomenut prodej Olavsvernu s tím, aby přestal zatěžovat hubenou norskou kasu.

Až do počátku nového tisíciletí sloužila norská námořní vojenská základna především americkým ponorkám střežícím Severní ledový oceán. V minulých letech zahájilo Rusko grandiózní program „návrat do Arktidy“, započal úklid „sovětského odpadu“, průzkum plynových a ropných nalezišť a budování vojenských posádek. Tehdy Pentagon pochopil, jakou hloupost udělal svým odchodem z objektu. Tehdy začal Oslu naznačovat, že je třeba rychle Rusko z Olavsvernu vystrnadit.

Situaci jde shrnout tak, že Amerika se snaží vrátit si další válečné „hnízdo“ proti Rusku v blízkosti Arktidy. Jenomže vyhnat Rusy se tak rychle nepodaří. Existuje dlouhodobá smlouva o pronájmu a v případě dřívějšího vypovězení by museli Norové vysolit Moskvě pořádné penále. Přitom dostávají od Rusů za pronájem nemalé částky (neoficiální údaj je až 20 milionů USD za rok). Lví podíl z toho má Wilhelmsen jakožto majitel. Místní obyvatelé nejsou přítomností Rusů nijak znepokojeni, protože přináší prospěch místnímu hospodaření. Navíc firma Sevmorněftěgeofyzika, její obě výzkumné lodě, pracovala v Barentsově moři pro norské zákazníky.

Není pravda, že je základna vybavena „složitou tajnou elektronikou“. Všechno takové Američané při odchodu posbírali. Základna Rusům slouží jako šikovný úkryt pro lodě, například před bouří, může se tam opravovat, tankovat a doplňovat zásoby.

Ruští výzkumníci s unikátními přístroji, včetně batyskafů, na moři konají běžné výzkumné práce (seismika, hledání ropných a plynových ložisek). Při tom zaznamenávají hluk cizích ponorek a lodí, což nečiní cíleně. Nakonec toto dělají všechna výzkumná plavidla, včetně amerických a norských. Norsko by si mělo stanovit co je pro něj důležitější, zda ruské civilní lodě, které pracují i pro něj, anebo americké ponorky ukryté v jeskyních známých celému světu, z nichž mohou být v případě války trosky.

Vladimir Demčenko

Zdroj: kp.md

Vyšlo na: outsidermedia.cz

Ilustrační foto: mil.ru

Ohodnotit článek
(2 hlasujících)
 

Nejčtenější články - V&T

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru