Asijský rozmach ruského letectví: co lze čekat od aerosalonu v Singapuru

16. února byl v Singapuru za velkého zájmu výrobců civilní i vojenské letecké techniky zahájen největší asijský aerosalon. Zájem je pochopitelný – letecký trh v Číně a jihovýchodní Asii roste nejrychleji na světě.

Nekorektní hrátky s letadly

Singapurská airshow je po aerosalonech v Le-Bourget a Farnborough třetí největší na světě a pro Rusko má v současné době mimořádný význam. Počínaje rokem 2014 sílí v Evropě systematická snaha vytěsnit naši leteckou techniku z výstavních ploch a používány jsou při tom i ty nejšpinavější metody.

Kupříkladu Velká Británie sice veřejně nevydala přímý zákaz účasti Ruska na aerosalonu ve Farnborough v červenci 2014, ale její konzulát nevydal včas víza většině členů delegace OAK

(Objediněnnoj Aviastrojitělnoj Korporaciji, tj. Sjednocené letecké korporace) a zlikvidoval tak vlastně ruský program na aerosalonu.

Po takové zkušenosti s Británií odmítla o rok později státní korporace Rostex vyslat na francouzský aerosalon v Le Bourget ruská vojenská letadla a vrtulníky. Výsledkem toho bylo, že na největším aerosalonu světa uzavřela korporace pouze jeden kontrakt, a to na dodávku tří dopravních letadel SSJ-100.

Není ale třeba se domnívat, že by to vážně ovlivnilo export ruské vojenské letecké techniky. Za prvé – bojové letadlo nebo vrtulník není žádný smartphone a vybírat si ho přímo na aerosalonu nikdo nebude. V podstatě lze říci, že potenciální kupec si dnes pozorně vybírá ze dvou nebo ze tří typů letadel, a pokud už se rozhodne vybrat si právě ruský stroj, je mu zcela jedno, kde smlouvu odepíše – zda na Farnborough nebo někde jinde. A za druhé, aerosalony ve Farnborough a v Le Bourget se ve stále větší míře zaměřují na evropský trh, který byl pro ruské výrobce uzavřen již dlouho před rokem 2014.

Na Le Bourget a Farnborough jezdili představitelé našeho leteckého odvětví ne proto, aby prodávali, ale proto, aby ‚se předvedli'. Všichni naši potenciální kupci vždy byli a i nyní jsou v Indii, Číně, na Blízkém a Středním východě, v Latinské Americe, Africe a Jižní Americe. Každá z těchto zemí má svá specifika spojená s její politikou, reliéfem krajiny nebo klimatem, ale na tomto trhu jsme v podstatě nic neztratili,“ říká vojenský expert, plukovník ve výslužbě a šéfredaktor časopisu Vojensko-průmyslový zpravodaj Michail Chodareňok.

Naši v Asii

Na letecké show v Singapuru letos Rusko představuje letouny Su-35 a Su-30SME a současně, také poprvé, cvičný a bojový Jak-130 a letoun pro počáteční výcvik pilotů Jak-152. „Zvláštní pozornost, kterou věnujeme cvičným letadlům, vyplývá z toho, že v posledních letech bylo do tohoto koutu světa dodáno přes 400 bojových letounů Su a MiG různých typů. Proto OAK na aerosalon přivezlo a nabízí Jak-130 jako letoun pro výuku a výcvik pilotů. Doufá také, že Jak coby cvičný a lehký bojový letoun by mohl zajímat země s relativně malým územím,“ sdělila ze Singapuru na webu televizní stanice Zvezda reportérka TASSu Ludmila Milovanova.

Připomeňme, že Jak-130 je již v současnosti zařazen do výzbroje armády Alžírska, Bangladéše nebo Běloruska. Druhý letoun, Jak-152, je předurčen k počátečnímu výcviku pilotů letadel všech kategorií. Na rozdíl od výkonnějšího a těžšího letounu Jak-130 umožňuje výuku a výcvik pilotů i s prakticky nulovými zkušenostmi. Podle slov redaktorky TASSu sice zatím v Singapuru nejsou na Jak-130 podepsány konkrétní exportní smlouvy, ale stroj vzbuzuje velkou pozornost.

Co se týká stíhaček, v současné době bude mít z obchodního hlediska největší význam poprodejní servis a údržba techniky, a to s ohledem na skutečnost, že Su-30 jsou v Číně, Indonésii, Indii nebo Malajsii nosnými typy stíhacího letectva. Stíhací letoun Su-30SME je exportní variantou stíhačky Su-30SM určené výhradně pro ruské vojenské letectvo. Oproti svým předchůdcům je vybaven novou palubní elektronikou, která významně rozšiřuje jeho bojové možnosti. Zájem o tento typ stroje již projevila vojenská letectva Malajsie, Alžírska a Íránu.

900 ruských vrtulníků

Firma Vrtulníky Ruska hned na začátku aerosalonu podepsala kontrakt na dodání sedmi vrtulníků Ka-32A11VS a dvou Mi-171E Číně. Podle slov generálního ředitele holdingu Vrtulníky Ruska Alexandra Ščerbinina jednotlivé země jihovýchodní Asie a Blízkého Východu projevují zájem také o lehký vrtulník Ka-226T. „S jednou z těchto zemí již probíhají konkrétní jednání a doufáme, že v krátké době bude uzavřena první exportní smlouva na tento typ stroje,“ uvedl Ščerbinin.

Podotýkáme, že Ka-226T je víceúčelový stroj využívaný v ruském vojenském letectvu jako cvičný – umožňující výcvik pilotů všech typů vrtulníků včetně těžkých. Za poznámku stojí i skutečnost, že koncem roku 2015 byla podepsána smlouva o licenční výrobě minimálně 200 vrtulníků určených pro indické vojenské letectvo přímo v Indii. Na aerosalonu jsou vystaveny i vrtulníky Mi-38 a Mi-35M.

Stejně jako v případě stíhacích letounů bude také u vrtulníků věnována vysoká pozornost poprodejnímu servisu a údržbě strojů dodaných do Asijsko-pacifické oblasti. V ní v současné době létá kolem 900 strojů ruské výroby.

Trh se nezměnil

Pověst (a pozici) ruských zbraní výrazně zvýšila vojenská operaci Vzdušných a kosmických sil Ruské federace v Sýrii. Kupříkladu na konci loňského roku vešlo ve známost, že Egypt má v úmyslu obstarat si 62 vrtulníků Ka-52 Alligator a Alžírsko se s Ruskem dohodlo na dodávce 12 kusů stíhacího bombardéru Su-34. O stíhací letouny Su-30 projevuje zájem Írán a o Su-35 Indonésie.

Je důležité si uvědomit, že – na rozdíl od rozšířeného názoru – si ruská bojová letadla zdaleka nekupují jen ty země, které v důsledku sankcí nemají možnost koupit si zbraně jinde. Například Indonésie se při nákupu rozhodovala mezi Su-35 a Lockheed Martin F-16V Viper (nejpokročilejší varianta F-16) a nakonec si vybrala ruský stroj.

Hlavní výhoda ruských výrobců letadel v Asijsko-pacifickém regionu spočívá v tom, že ruská technika se za roky provozu v regionu plně etablovala, a také v tom, že svět zůstává přes přání a snahy západních zemí multipolární. A to znamená, že poptávka po ruských zbraních stále trvá.

Cyril Jabločkin

Zdroj: tvzvezda.ru

Ilustrační foto: Vitalij Kuzmin

Ohodnotit článek
(0 hlasujících)

Přečtěte si

  • Na maximum: MiG-31BM teď může létat rychlostí až 3400 km/h

    Nejrychlejší soudobé bojové letadlo může létat ještě rychleji. Ruskou záchytnou stíhačku MiG-31 vývojáři po čtyřiceti letech zbavili posledního limitu, aby mohla létat rychlostmi, pro které byla vyprojektována.

  • Ruské ministerstvo obrany odbourává Windows. Už má za ně náhradu

    Ruské ministerstvo obrany nechá do služebních počítačů nainstalovat programové vybavení vyvinuté tamními programátory. Počítače obranného resortu už nebudou využívat operační systém řady Windows. Místo „oken“ bude do počítačů nainstalováno ruské programové vybavení a operační systém Astra Linux.

  • Ukrajina vítá rakety Tomahawk s otevřenou náručí

    Zdá se, že Ukrajina tvrdě pracuje na vybudování americké námořní základny ve městě Oděsa. Americké válečné lodě se zastavují v přístavu Oděsa jednou za tři měsíce. Naposledy se v Oděse zastavil americký torpédoborec USS Carney (DDG-64) v nočních hodinách, právě v době, kdy Rusové slavili pravoslavné Vánoce.

  • Časy se mění. Čínská agentura snížila rating Spojeným státům

    V rychle se měnícím světě dochází k dosud neobvyklým věcem. Nikoliv americká agentura Čínu, ale čínská ratingová agentura známkuje Spojené státy. A jak USA dopadly? Dobře ne.

  • Ruský nobelista Alfjorov: Nebýt devadesátých let, „iPhony“ by s teď vyráběly u nás

    Žores Ivanovič Alfjorov ví, o čem mluví. V roce 2000 získal Nobelovu cenu za vývoj heterogenních polovodičových struktur pro vysokorychlostní elektroniku a optoelektroniku. Nedávno poskytl portálu Argumenty a fakta tematicky bohatý rozhovor: o Ukrajině, SSSR, sovětské a ruské vědě, o elektronice a také o tom, kam kráčí svět. Větší část rozhovoru přinášíme v překladu do češtiny.

 

 

 

Nejčtenější články - V&T

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru