EURASIA24

Nejsme objektivní. Straníme dobru.

EURASIA24 - Vědět více o světě zítřka.

Mýty a fakta nejenom kolem 23. února

23. února se slaví v Ruské federaci Den obránce vlasti. V ruštině se tento svátek nazývá День защитника Отечества, v angličtině Defender of the Fatherland Day, v němčině Der Tag des Verteidigers des Vaterlandes. Jako všechny svátky, i tento je spojen s mnoha mýty. Zmíním se jenom o několika, přestože nejsou podstatné. Podstata svátku se s dobou nezměnila, význam se nezmenšil, ba naopak. Svátek se stává den ze dne aktuálnější i pro českou veřejnost. Proč?

Den obránce vlasti byl založen Leninem na základě příkazu č. 95 jako den Rudé armády. Tak tomu bylo až do roku 1949. Poté až do roku 1991 se mu dostalo jméno Den sovětské armády a námořnictva. V roce 2002 se svátku vrátil jeho původní název. Neoficiálně se také slaví jako den muže.


Zmiňuji se o tomto svátku ze tří hlavních důvodů. Prvním důvodem je, že byl založen na počest vzniku Rudé armády, námořní floty (leden 1918) a vítězství nad Německými císařskými vojsky. V prvních úvahách se mluvilo o jednorázovém svátku, který měl být slaven v neděli. Již v roce 1923 byly snahy spojit svátek s jinými historickými událostmi. Mimo jiné došlo i ke změně data: z 15. se stal 23. leden.

Druhým důvodem je skutečnost, že svátek se stal výrazem úcty k vlasti, úcty k vojákům a v neposlední řadě tradicí, která se rozvíjela a upevňovala i ve školní výuce.

Tím třetím důvodem je vojenský odpor Rudé armády, mimo jiné u Pskova a Narvy. Zmiňuji se o Narvě (estonské město u hranic s Ruskem, pozn. edit.), protože je to místo, kde se bojovalo již v letech 1558, 1581, 1658, 1700, 1704, 1918 a 1919 a naposledy v roce 1944. Dnes je tato lokalita opět vysoce riziková. Proto je namístě se zamyslet nad výsledky vojenského odporu, které by měly být všeobecně známé.

V současné době se stává svátek i mimo Ruskou federaci více než aktuálním. Proto rozhodl ukrajinský prezident Porošenko přenést svátek na nové datum (Den obránců Ukrajiny se slaví 14. října) a stejným výnosem zrušil Den obránců vlasti. Proto se  v Ruské federaci usiluje snaha o výchovu k odvaze, odpovědnosti a oddanosti k vlasti, kterou jako první nazval rodina sám Stalin.

Protože se jedná o výchovu a hodnoty všeobecně platné, a nejenom vojenské, je na místě si připomenout i další mýty, spojené s rozvojem a katastrofami.

1815 (duben), erupce vulkánu Tambora. Erupce je považována za jednu z největších katastrof v historii lidstva. Během erupce zahynulo přibližně 92 000 lidí. Vyvržené sopečné produkty zasáhly bezprostředně Borneo, Jávu, Sumatru a Moluky. Velké množství sopečného popelu a smog ovlivnily klima na celé severní polokouli. Proto bývá 1816 označován jako Rok bez léta. Celé léto padal sníh a USA se vrátily do středověku. Snad proto se v té době objevila postava Frankensteina, neboli moderního Prométhea (The Modern Prometheus) v hororovém románu Mary Shelleyové, poprvé vydaného v roce 1818. A také vynález (jízdního) kola v roce 1817 Karl Draisem v Karlsruhe, dnešní SRN.

1874, rok sarančete (Chorthippus parallelus). V tomto roce se konal první ročník Velké pardubické (5. listopadu), kdy byl na Šumavě zastřelen poslední vlk v Čechách (2. prosince) a došlo k ukončení provozu první koňské tramvaje na území Česka v Brně, Britové založili 24. července africkou kolonii Zlatonosné pobřeží (Ghana), ve švýcarském Bernu byla 9. října založena Světová poštovní unie a 1. prosince Island vyhlásil autonomii. V tomto roce bylo velice suché jaro. Stalo se ideálním pro nepředstavitelné množství sarančat, která se narodila v prérii Skalistých hor. Sarančata zničila úplně všechno v Nebrasce, Kansasu, Dakotě a Iowě.

1945, Empire State Buidling (ESB). Během mlhavého červencového dne (sobota 28. 7.) se americký bombardér B-25 Mitchell vřezal do ESB. 14 lidí bylo ihned zabito, motor letadla se dostal do výtahové šachty a způsobil výbuch. Tímto neštěstím nechci pobízet k zamyšlení nad katastrofou z 11. září 2001, při které počet obětí dosáhl 2 996 lidí, z nichž 19 bylo identifikováno jako únosci. Zmiňuji se o ESB, protože od té doby jsme ve válce s terorismem.

1952, smog v Londýně. Během jednoho večera zemřelo přibližně 4000 lidí. O následcích této katastrofy, se kterými se Britové vypořádávali desetiletí, se nebudu rozepisovat. Smog je produktem průmyslové revoluce a jejího vlivu na životní prostředí. Na základě této katastrofy vypracovali Britové jednu z nejlepších legislativ na ochranu životního prostředí. A co my?

1971, otrava v Basře. V tomto roce se zmocnili povstalci nákladní lodě s otráveným zrnem (rtuť). Nevědíc nic o nákladu, povstalci rozdělili zrno mezi obyvatele. Výsledkem dobré vůle bylo 6500 otrávených, trvale osleplých a mrtvých. Připomínám tuto katastrofu, protože dennodenně slyšíme zprávy o povstalcích, podezřeních a otravách; kromě toho, se podobná nebezpečí blíží i k našim hranicím.

V únoru 1856, tj. před 160 léty, skončila Krymská válka. Tato jedna z nejkrvavějších válek v historii lidstva je spojena s mnoha mýty a jmény. Mýty jsou velice dobře popsány v ruštině, například v článku na regnum.ru. Co se týče jmen, zmíním se krátce pouze o Palmerstonovi a Engelsovi. Jejich postoje a konání dovolují si dát do souvislosti i dnešní dění v našem relativním sousedství, Ukrajině a Krymu.

Palmerston je nejvíce zmiňován ve spojení se zahraniční politikou v období, kdy se Británie nacházela na vrcholu své moci. Palmerston zastával funkci ministra zahraničních věcí a předsedy vlády. Jeho agresivní kroky, označované jako intervencionistické, byly kontroverzní již v době, kdy je uplatňoval. Britská zahraniční politika se jimi ale řídí a používá je i dnes. Je tomu proto, že nejenom Palmerston se velmi zajímal o záležitosti východní Evropy, ale i současná Velká Británie a NATO.

Pro osvěžení paměti krátce uvádím, že Palmerston v době řecké osvobozenecké války energicky podporoval Řeky proti turecké nadvládě a prosazoval přijetí mírové dohody z Konstantinopole, která zajistila samostatnost Řecka. Nicméně od roku 1830 se stala hlavním pilířem jeho politiky (v této oblasti) obrana Osmanské říše. Palmerston věřil v obnovu tureckého vlivu. Jeho hlavními záměry bylo zabránit Rusku, aby ovládlo Bospor. Tento záměr platí v modifikované podobě i dnes.

V této souvislosti uvádím dva citáty z roku 1855. První je obsažen v Spisy (K. Marx a B. Engels), Svazek 11, leden 1855 – duben 1856 (podle vydání vydaného Státním nakladatelstvím politické literatury Praha, 1962): Pak budou obléhatelé dál živořit ve svém táboře. Budou k němu připoutáni vlastní slabostí a ruskou polní armádou, jejich řady budou dál řídnout a Rusové zatím přisunou čerstvé síly; nepoužije-li nová anglická vláda nějakých nových, dosud zcela nečekaných zdrojů, pak nutně přijde den, kdy Angličané, Francouzi, Piemonťané i Turci budou z krymské půdy vyhnáni. Citát je z úvodníku v v New York Daily Tribune, čís. 4323 z 26. února 1855.

Druhý citát se vztahuje k incidentu v dolní sněmovně Britského parlamentu. Téma: Krymská válka. 16. června 1855 píší Marx a Engels v Neue Oder-Zeitung, č. 279 z 19. června 1855 mimo jiné: …Otázka, kterou je třeba vyřešit — převaha na Černém moři — má čistě místní význam a musí být vyřešena zde, přímo na místě. Bylo by bláhové dávat válce větší rozměry. „Uctivě, ale tvrdě“ rozbijí spojenci každý pokus Rusů o odpor na Černém moři, a potom oni sami nebo Rusové nebo obě strany sjednají mír. Po velkých slovech nezůstalo ani památky, ani fráze o civilizaci, zkrátka nic než boj za třetí bod vídeňského protokolu. Válka, která má lokální cíle, poznamenává císařské orákulum, může být vedena jen lokálními prostředky. Zbavte jen Rusko nadvlády na Černém moři! V příští zprávě dokážeme, že poté, co Bonaparte sestoupil od „velké války“ k „válce národností“ a od „války národností“ k „lokální válce pro lokální cíle lokálními prostředky“, stává se tato lokální válka „absurdnem“.

Z napsaného vyplývá, že není potřeba velkých ani lokálních válek, abychom se dostali dále a k absurdnu. Nelze totiž vyloučit, že výsledkem našeho technologického rozvoje, umožněného na expanzivitě založeném hospodářském systému a morálně-etické degeneraci generací, včetně té mladé, se sama příroda postará o spravedlnost formou mnohem větších katastrof než těch, o kterých jsem se krátce zmínil. Proč?

Protože, Věk, jenž se pro válku hodí, i s Venuší dobře se shodne (Ovidius, Lásky 1,9,3). Protože, Bezpráví roznítí znovu i zcela vyhaslý oheň (Ovidius, Umění milovat 3,597), tj. vyburcuje k činu i toho, kdo byl zcela lhostejný. Protože, Nikomu neslouží dobře ten, který každému slouží (Walther 23 990).

Svět, v němž chybí suverenita, je ze všech světů nejhorší. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell

Foto: mil.ru

 

 

29/07/2016, 00:27
Na tisíc Turků se sešlo před základnou NATO Incirlik v Turecku, aby protestovali proti možnému zapojení Spojených států do nedávného neúspěšného pokusu o puč.
23/07/2016, 01:37
Pokud ještě někdo konzumuje západními médii vehementně šířenou informaci, že „Erdogan si nejspíš pokus o puč sám zinscenoval“, nechť si přečte zprávu „Bělobrádek chce vládní stanovisko k situaci na tureckých školách“ a pak zprávu „Bělobrádek je už počtvrté v USA, za moře letěl...
19/07/2016, 22:18
Dva členové francouzských speciálních sil zahynuli v (bývalé) Libyi poté, co vrtulník, na jehož palubě se nacházeli, sestřelili v neděli 17. července povstalci z Brigády osvobození Benghází. Francouzské ministerstvo obrany se informaci zprvu snažilo tutlat (čemuž po pondělním vypískání despotického...