Čtyři večery s pravým synem Ruska

Dokumentární seriál Svět podle Putina je za námi. Jestli si někdo z kritiků ruského prezidenta myslí, že tím je po všem a že je možné pokračovat ve staré písničce, je mimo realitu. Stoneův dokument je průlom.

Dosavadní diskurs byl jasný: líčit velkou zemí jako zhmotnění zla a její vůdce jako satany. Dokonce i tajní miláčci Západu, kteří zemi nenapravitelně poškodili – tedy Chruščov, Gorbačov a Jelcin – jsou coby „vyhovující“ vykreslováni jen s velkou neochotou.

Naopak ze všech nejvíc leží Západu v žaludku dva lídři: Stalin a právě Putin. Druhý z uvedených už v míře démonizace dohnal prvního, o kterém byla velmi zajímavá řeč v závěrečném dílu rozhovorů.

Kdo alespoň trochu o věcech přemýšlí a není líný vyhledat si fakta, dobře ví, proč to tak je.

Kdyby lidé dostali v masovém měřítku možnost svobodně myslet, utvářet své vzory – a volit je svými vůdci, svět by dnes vypadal docela jinak.

Neřešili bychom zničující nerovnost, kdy reálné bohatství světa vlastní hrstka rodin, neřešili bychom všudypřítomný morální úpadek, dluhy, migraci, války ani terorismus.

Pokud s těmito symptomy nemoci současného světa, ovládaného skomírající atlantickou dominancí, někdo upřímně bojuje, pak je to Vladimir Putin.

Není náhoda, že je „pravým synem Ruska“, jak jej nazval sám Oliver Stone. Úcta k vlasti a touha po její nezávislosti je organickou součástí ruské mentality. Jen za posledních sto let se země vypořádala se všemi pokusy Západu rozpustit ji – nejprve v bouři světové revoluce, později v ohni fašismu a naposledy v chaosu globálního liberalismu.

Jedině v  podmínkách této historické zkušenosti se mohla zrodit osobnost Vladimira Putina.

Zabránit, abychom prozřeli, dozvěděli se pravdu a získali úplně jiné meřítko pro definici politických vzorů, to bylo a zůstává hlavním úkolem zdánlivě neporazitelné gigantické informační armády, kvalitně placené ze staletí vykrádání světových zdrojů.

Kdokoliv se jí postaví, riskuje zničení. Proto se tento vzdor soustředil do energie jen nemnoha odvážných, kteří se vždy střetli s pokusem o diskreditaci. To v lepším případě.

Ale zdiskreditovat Olivera Stonea nejde (nicméně na možnost výprasku ho ruský prezident upozornil). Inteligentní, zkušený člověk, který docela dobře chápe souvislosti – byť často typickým univerzalistickým prizmatem amerického intelektuála –, nic nepředstírá. Nesnaží se o falešnou objektivitu a přímo dává najevo souznění s osobou Vladimira Putina. A proč ne?

Není pravda, že se Stone vyhýbá tématům, která Západ tolik miluje. Tématům skýtajícím nekonečný prostor pro pokryteckou obhajobu lidských práv a všemožné, nikdy nedokazatelné fantasmagorie: byla řeč o „diskriminaci homosexuálů“ a poslední díl byl z velké části věnován „ovlivňování voleb v USA“.

Stone se velmi přímě ptá a pokouší se dokonce o psychologickou hru s Vladimirem Putinem. Potud „v pořádku“. Ale „trestuhodné“ je, že nechá Vladimira Putina kontinuálně hovořit a všechno do detailu vysvětlit. Všechno.

„Ještě větší problém“ je, že se tak děje v nejširším místě mediálního toku – v samotném mainstreamu. Proto je Svět podle Putina průlomový a proto některé tak bolel. A bolet bude, jak ukázala nehoráznost se zablokováním diskuse TV Prima na Facebooku

Ale proces zvratu je nastartován. Zpochybňovat morální a intelektové kvality Vladimira Putina, člověka s obrovskou vnitřní silou a sebekázní, stejně jako zpochybňovat správnost a oprávněnost ruské politiky ve vztahu k budoucnosti planety, teď bude mnohem, mnohem složitější.

Geo, Eurasia24.cz

loading...

Ohodnotit článek
(28 hlasujících)

Přečtěte si

  • Co se děje v Sýrii? Expert stručně a přehledně o posledním vývoji událostí

    Situace v Sýrii se podle zpráv z poslední doby značně vyostřuje. Na bojišti se kromě syrské armády a řady povstaleckých skupin vyskytují dvě regionální velmoci a dvě globální supervelmoci. Ruské jednotky častěji než kdy dříve čelí koordinovaným útokům a první ruští občané zemřeli pod palbou amerických sil.

  • Eskalace v Sýrii – kam až lze Rusy dotlačit?

    Události v Sýrii se v poslední době evidentně zhoršily a roste množství důkazů, že ruské síly v Sýrii jsou cílem systematické kampaně „opotřebovávacích útoků“.

  • Úkol „Posel“: Čím tentokrát překvapí Tupolevova kancelář?

    V Rusku pokračuje vývoj zcela nového dálkového bombardéru s charakteristikami stealth. Přes určité zpomalení projektu, kdy byl naopak uspíšen program vývoje a výroby modernizovaných Tu-160M2, nový bombardér pomalu získává obrysy a nově jsou známy některé jeho předpokládané charakteristiky.

  • Zumwalt: zkušební kocábka namísto lodi budoucnosti

    Názornou ukázku systémové krize Spojených států představuje program nejnovějších torpédoborců třídy Zumwalt. Ztrácí se v něm další a další miliardy dolarů, přitom americký průmysl není schopný jej dotáhnout do navrhované podoby, nemluvě o úplném selhání vývoje hlavního zbraňového systému. Namísto nejdokonalejší lodi světa má realita až tragikomickou podobu.

  • Buky nenechávají Izrael klidným. Syřané s těmito raketami šetří

    Syrská protivzdušná obrana je stále úspěšnější při eliminaci izraelských útoků. Svědčí o tom nejen sestřelení letounu F-16I, ale i schopnost likvidovat rakety odpálené z izraelského území. Tato skutečnost je plodem výcviku syrského personálu ruskými specialisty a také zapojení modernizovaných či nových komplexů PVO. Jedním z nich je ruský Buk-M2E.

 

 

 

Nejčtenější články - Média

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru