Analýzy

 
 

Západní oligarchové svojí „tržní“ omezeností denně nutí ruského prezidenta Vladimira Putina k vyvolaným reakcím. Problém pro ně je ten, že tak současně nutí ruského vůdce a skupinu jeho poradců k uplatňování nesporné a mnohokrát prokázané geniality, reálné schopnosti uvažovat celostně a přetvářet protivníkovu útočnou energii v dynamiku, která ve výsledku láme Západu vaz.

Washington se očividně rozhodl vypořádat s Ruskem, Íránem a Sýrií ještě před zvolením Hillary Clintonové do Bílého domu. Vypadá to, jako by se vládci Spojených států obávali možného vítězství Donalda Trumpa v blížících se volbách. Proto chtějí za každou cenu rychle dosáhnout svého primárního cíle – svrhnout Vladimíra Putina a změnit režim v Rusku. Spoléhají na úspěšnost svých dvou plánů. Jedná se o snížení cen ropy a podkopání ruského a íránského postavení v Sýrii.

Rožnovské hodiny, smutně bijů… Komu se tato lidová písnička líbí, s největší možnou pravděpodobností vím. Vím také, jak bijů Kremelské hodiny a komu se jejich poslední písnička z 12. srpna t. r. bude a nebude líbit. Kremelské hodiny totiž pro mnohé neočekávaně odbily, bez velkého protokolu, ale v osobní přítomnosti prezidenta Putina, čas šéfa prezidentské administrace Sergeje Ivanova. Odnesly ho na jiné pole a vynesly na výsluní nejenom absolventa MGIMO, zkušeného diplomata a znalce protokolu, ale i loajálního úředníka – technokrata mladé generace, vnuka posledního sekretáře CK KS Estonské SSR Karla Waino, 44 letého Antona Waino.

Příznivci prezidenta v Kyjevě začali hovořit o vytvoření federace.

Poslanec Nejvyšší rady Ukrajiny Alexej Gončarenko, zvolený za prezidentské uskupení Blok Petra Porošenka, se nechvalně „proslavil“ svou účastí na Oděské tragédii 2. května 2014, kdy se postavil na stranu těch, kteří vraždili v Domě odborů. Nyní náhle vyzývá ke studiu zkušeností Švýcarské konfederace, získaných při budování tohoto typu státu. Více článek a rozhovory s odborníky pro portál Svobodnaja Pressa.

Ačkoliv média obsáhle informovala o setkání ruského prezidenta Vladimira Putina s jeho tureckým protějškem Recepem Erdoganem v úterý 9. srpna, jedna skutečnost zůstala bez většího mediálního ohlasu, i když svým významem může být zásadní. Turecký prezident dal najevo, že počítá s odstřižením pouta, kterým ho Západ drží zkrátka a dosud pevně – od závislosti na obranných technologiích.

„Boje zničily kdysi nejkrásnější město Sýrie. Historické centrum je zcela demolované. Mnohde nefunguje elektřina, je devastovaná kanalizace a zásobování vodou. Průmyslové podniky jsou pryč. Je zřejmé, že pokud budou boje ve městě pokračovat, nezůstane z něj nic než spálená země. Město je potřeba osvobodit od povstaleckých bojovníků.“

Letošní krymské léto láká nejen rekreanty, ale také lodě NATO. V černomořských vodách se jich shromáždilo kolem desítky. Takto tomu bylo naposledy v době gruzínské operace v roce 2008. Ruské námořnictvo ale nedovoluje lodím NATO přiblížit se k ruským břehům.

Brexit prokázal, že se Evropa začíná pohybovat k bodu zlomu (obnovy), po kterém již v Evropě nebude místo pro v současné době vládnoucí proamerické elity, domnívá se ředitel Centra geopolitických expertíz a člen Společenské komory Ruské federace Valerij Korovin.

„Bezdomovců je reálně stokrát více než u nás. Jsou všude. Je to také signál, že systém je v kolosální krizi.“

Je to pozoruhodná životní zkušenost pozorovat jednání Evropské komise během posledních let a měsíců, její působení v zahraničí a dění ve státech EU, nabízející pomalu a jistě jeden teroristický útok a podobná překvapení týdně. Mezivýsledek pozorování indikuje torpédování šesti ze sedmi hlav Listiny základních práv EU (důstojnost, svoboda, rovnost, solidarita, občanská práva a soudnictví);transformaci evropské bezpečnosti, solidarity a volného pohybu občanů do Fata morgány, jakýchsi vzdušných zámků, a vynášení na světlo snahu lídrů přesvědčit občany, že hrozba terorismu je něčím, s čím se musíme naučit žít. Již tato jedna trojice z mnohých dalších definuje společnosti cestu do pekla.

Ruský politolog Alexandr Dugin může o dění v Turecku hovořit zasvěceně. Mimo jiné proto, že před deseti lety napsal „prorockou“ publikaciOsa Moskva – Ankara, ale také proto, že osudný večer 15. července 2016, kdy v Turecku probíhal pokus o převrat, pobýval právě v Ankaře a jednal s tamními nejvyššími představiteli. Jeho pohled na poslední události v Turecku přinesla ruská TV Cargrad.

Strana 4 z 16
 

Nejčtenější články - Analýzy

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru