Globální zlom: proč Čína buduje nejmocnější armádu světa

Mohutná námořní flotila schopná operovat kdekoli světě, letouny stealth, hypersonické zbraně i strategické raketové síly schopné se poměřovat s uznávanými lídry „jaderného klubu“. Právě tak si představuje v nedaleké budoucnosti armádu své země čínský lídr Si Ťin-pching.

Během nedávného 19. sjezdu Komunistické strany (KS) Číny přislíbil přezbrojit do roku 2035 čínskou Národně osvobozeneckou armádu tou nejmodernější bojovou technikou a do roku 2050 z ozbrojených sil udělat nejsilnější armádu světa. Jakým směrem se bude čínská armáda rozvíjet a jak se v této souvislosti změní globální rovnováha sil, přibližuje materiál agentury RIA Novosti.

Nová doktrína

Tempo budování čínské armády je pozoruhodné. Jen v tomto roce se její obranný rozpočet zvýšil o 7 % a představuje dnes víc než jeden bilion sedmdesát šest miliard jüanů neboli kolem 156 miliard amerických dolarů.

To podle oficiálních údajů. Podle neoficiálních odhadů vojenských analytiků po započítání utajovaných částí rozpočtu celkový objem vojenských výdajů ČLR překročil částku 200 mld. dolarů. Ať již platí první, nebo druhý údaj, Čína zaujímá v tomto ukazateli druhé místo na světě hned za USA. A co se týče velikosti armády, místo první.  Národně osvobozenecká armáda Číny (NOAČ) má dnes víc než dva miliony příslušníků. A množství se rychle mění v kvalitu.

Počátkem tohoto roku Čína zřídila Centrální radu pro vojensko-civilní rozvoj. V náplni činnosti tohoto orgánu jsou vědeckovýzkumné a vývojové práce v oblasti nových obranných technologií, vypracování nových taktických i strategických koncepcí a jejich zavádění do armády, analýza zahraničních vojenských a bojových zkušeností a zřejmě i průmyslová špionáž.

Radu řídí osobně Si Ťin-pching, který ve svých veřejných projevech a vystoupeních pravidelně zdůrazňuje nutnost inovací ve všech druzích vojsk čínské armády.

„Spojené státy již zrealizovaly obdobnou vojensko-průmyslovou doktrínu, kterou nazvaly Třetí kompenzační strategie,“ konstatoval vedoucí vědecký pracovník Ústavu Dálného východu Akademie věd RF Vasilij Kašin. „Je založena na koncentraci zdrojů do rozhodujících směrů rozvoje – nano a biotechnologií, umělé inteligence, robotechniky, hypersonických zbraní, kyberbezpečnosti a podobně. Konečným cílem celého programu je vybudování arzenálu kvalitativně zcela nových zbraní. Tedy zbraní pro armádu budoucnosti.“

Kašin zdůraznil, že americká strategie je zaměřena na vojenské zadržování Číny. Lze se o tom snadno přesvědčit z publikací v americkém tisku, z vyjádření amerických politiků i z vědeckých prací analyzujících novou doktrínu.

Je to pochopitelné: Peking nemůže mít žádný zájem na tom, aby Washington v dohledné době získal tak velkou převahu.

Zbavit se „krámů“

Jako jeden z nejambicióznějších úkolů modernizace čínské armády vidí její velení přezbrojení pozemních vojsk novou technikou. Pozemní síly disponují v současné době zhruba 8 tisíci hlavních bojových tanků. Asi třetinu z nich tvoří morálně i fyzicky zastaralý Typ 59 zkonstruovaný podle vzoru sovětských tanků T-55 již koncem 50. let minulého století. Během přezbrojování tankových útvarů budou tyto „veteránské stroje“ postupně vyřazovány a nahrazovány moderními tanky Typ 96 a Typ 99. 

Obdobně je tomu i s další čínskou obrněnou technikou, dělostřelectvem, prostředky protivzdušné obrany a s dalšími druhy zbraní. „Klony“ sovětské techniky 60. a 70. let minulého století jsou postupně stahovány z výzbroje a nahrazovány technikou moderní.

Stejná situace je i v letectvu. Čína v roce 2013 přestala vyrábět stíhačky J-7 (licenční kopie letounu MiG-21, která byla dlouhá léta základním strojem taktického letectva Číny). V současné době je vojenské letectvo vybavováno modernějšími letadly J-10 a J-11.

Budoucnost čínského letectva představuje víceúčelový letoun 5. generace J-20.

ČLR zatím nedisponuje strategickými raketonosnými bombardéry vlastní výroby. Stařičké letouny H-6 stavěné podle sovětského letadla Tu-16 jsou ve službě již půl století a požadované úkoly nejsou schopny plnit. Do roku 2035 však ČLR zcela jistě vyvine nový letoun této kategorie.

(Realita v této oblasti je ale z hlediska čínského letectva nesporně radostnější: Číňané dotáhli program H-6 do úrovně vysoce moderního dálkového nosiče raket – nejnovější varianta H-6K s ruskými motory D-30KP-2, upraveným drakem, kompletně vyměněnou avionikou, soudobou elektronikou a „skleněným“ kokpitem je podle dostupných údajů plně způsobilá k operacím na moderním bojišti s použitím střel s plochou dráhou letu. Taktéž vývoj zcela nového stealth strategického bombardéru označovaného H-20, který bude mít zřejmě podobnou koncepci jako americký B-2, jde podle všeho mnohem rychleji a jeho prototyp má být dokončen ještě v této dekádě – pozn. edit.)

Expediční flotila

Tempo modernizace vojenského námořnictva Číny je pro odborníky víc než překvapivé. Během necelých deseti let se vedení Číny podařilo výrazně urychlit program výstavby hladinových lodí i ponorek všech tříd, a to včetně stavby torpédoborců a nosičů letadel.

Největší zájem má čínské vedení na výstavbě a posilování expedičních schopností loďstva. Zvláštní pozornost je proto věnována stavbě lodí pro dopravu silných vojenských kontingentů s technikou a výzbrojí na velké vzdálenosti.

Letos v červenci dorazila k břehům Džibuti výsadková platforma MLP 868 Tung-chaj-tao a spolu s ní víceúčelové výsadkové plavidlo projektu 071 Ťing-kang-šan, aby zásobovaly první čínskou vojenskou základnu v zahraničí.

Zvláštní pozornost přitom zasluhuje  Tung-chaj-tao. Lodě typu MLP (z anglického Mobile Landing Platform – mobilní výsadková platforma) mají v současné době kromě Číny pouze Spojené státy. Přitom USA dokončily stavbu prvních těchto lodí v roce 2013 – pouhé dva roky před Čínou. Pentagon tyto lodě klasifikuje jako mobilní výsadkové základny předurčené k zajištění a podpoře velkých výsadkových operací prováděných ve velké vzdálenosti od vlastní či spřátelené pobřežní infrastruktury. 

Tung-chaj-tao tedy vlastně představuje autonomní námořní jednotku schopnou vytvořit na nepřátelském břehu nástupiště pro výsadek vlastních hlavních sil. Pro splnění těchto úkolů má loď velké podpalubní prostory, svou vlastní flotilu vyloďovacích člunů, přistávací plochu pro vrtulníky a nese na palubě i početný kontingent vojáků.

Letos v dubnu byla spuštěna na vodu také druhá čínská letadlová loď Šan-tung, která je stejně jako první letadlový nosič Liao-ning „sourozencem“ ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov. Čínské vedení plánuje stavbu ještě jednoho letadlového nosiče podle stejného projektu (ovšem výrazně pozměněného – pozn. edit.). Do roku 2035 ale bude zařazena do služby zcela nová třída letadlových lodí.

„Na třetím letadlovém nosiči vyzkouší čínské velení nový typ katapultů a řadu dalších pokročilých technologií a poté se pustí do stavby zcela nového typu těchto lodí,“ vysvětluje Vasilij Kašin. „Dosud toho o novém projektu není příliš známo. Je ale zřejmé, že půjde o loď s jaderným pohonem a že bude výrazně větší než  Liao-ning nebo  Šan-tung. Ponese také na palubě větší počet stíhacích a bitevních letadel a bude schopna autonomní plavby po výrazně delší dobu. Právě tato nová třída letadlových lodí pak bude čínským vojenským a politickým vedením využívána k demonstraci síly v libovolném místě světového oceánu. Technické možnosti k stavbě takových lodí má Čína již dnes.“

Kosmický prostor a high-tech

Čína Spojené státy dohání i v oblasti špičkových technologií. Loni Pentagon oznámil, že jeho výzvědné služby zaznamenaly v letech 2014 až 2016 sedm pokusných startů čínského hypersoniku DF-ZF. Ten je schopen dosahovat (klouzavým letem z kosmického prostoru) rychlosti výrazně přes 6000 km/hod a může být využit k dopravě bojových hlavic na cíl.

Předpokládá se, že takové útočné systémy je prakticky nemožné zasáhnout prostředky jak protivzdušné, tak i protiraketové obrany. Jde ovšem o zbraň sice blízké, stále však ještě budoucnosti. Zatím Čína postupně zařazuje do výzbroje nový typ mezikontinentálních balistických raket Dong feng-41(DF-41). Každá z nich nese 10 samostatně naváděných bojových hlavic a je schopna je dopravit až na vzdálenost 12 tisíc km.

Kromě toho běží v Číně také urychlený vývoj bezpilotních létajících aparátů nové generace. Konkrétně Čínská akademie aerokosmické aerodynamiky v únoru zveřejnila informaci o zkonstruování dronu s pohonem na sluneční energii. Vědci jsou přesvědčeni, že díky tomuto novému know-how bude stroj schopen zůstat ve vzduchu mnohem déle než tradiční drony. 

V následujících desítkách let bude Čína usilovat o vybudování ucelené skupiny kosmických přístrojů a zařízení na orbitální dráze kolem Země. V počtu vojenských družic je Čína již dnes na druhém místě na světě hned za USA. Její armáda úspěšně pokračuje v rozmisťování jednotlivých družic globálního navigačního systému Beidou/Compass. Ten má samozřejmě dvojí význam.

Koncem roku 2015 začala Čína v kosmickém prostoru budovat systém varování před raketovým útokem. Na oběžnou dráhu byl vyslán první pokusný satelit s infračervenými senzory umožňujícími zaregistrovat starty balistických raket.

Tak silná „militarizace“ Číny spolu s posilováním vojenských vazeb mezi ČLR a Ruskem nutně musí v USA vyvolávat neklid. V červnu podepsal ministr obrany RF Sergej Šojgu společně se svým čínským protějškem Čchang Wan-čchüanem takzvanou „cestovní mapu“ rozvoje vzájemných vztahů v oblasti obrany na léta 2017 až 2020.

Teoreticky by spojenectví dvou vojensky nejsilnějších států Eurasie mohlo být i výzvou vůči spojeným silám paktu NATO. Do takové situace je samozřejmě daleko, ale podle odborníků je úroveň spolupráce mezi ozbrojenými silami dvou států v novodobé historii zcela bezprecedentní. Pravidelně se konají společná cvičení, válečné hry i výměny zkušeností. Za potencionálního protivníka Čína Rusko nepovažuje.

„Vojenské a politické vedení země chápe, že po zhroucení SSSR nemá Čína v regionu žádné soupeře,“ uvažuje Vasilij Kašin. „A ČLR trvale zdůrazňuje, že se současným Ruskem má přátelské vztahy.“

Vitalij Aňkov

Zdroj: ria.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Foto: Vitaly Kuzmin; CC BY-SA 4.0, YouTube.com / New China TV

loading...

Ohodnotit článek
(8 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Majdan jde do finiše, Rothschildové přebírají ukrajinský systém přepravy plynu
    Je až neuvěřitelné, jak Ukrajinci předávají do rukou západních finančníků tak strategické odvětví ekonomiky, jako je systém přepravy plynu.
    neděle, 05 listopad 2017 22:27 Přečteno 9822 krát
  • Jak to bylo se syrskou válkou? Slova expremiéra Kataru potvrzují nejhorší domněnky o zvrácenosti Západu a jeho spojenců
    Jak se blíží ke svému závěru válka v Sýrii, začínají vyplouvat na povrch už i z vysoce postavených míst svědectví dokazující, že krvavý konflikt byl důmyslně zrežírován už před deseti lety. Jak to celé „fungovalo“ a kdo stojí za stovkami tisíc obětí, teď popsal sám expremiér Kataru.
    úterý, 21 listopad 2017 23:12 Přečteno 6210 krát
  • Globální zlom: proč Čína buduje nejmocnější armádu světa
    Mohutná námořní flotila schopná operovat kdekoli světě, letouny stealth, hypersonické zbraně i strategické raketové síly schopné se poměřovat s uznávanými lídry „jaderného klubu“. Právě tak si představuje v nedaleké budoucnosti armádu své země čínský lídr Si Ťin-pching.
    sobota, 04 listopad 2017 17:57 Přečteno 4322 krát
  • Spojené státy v Afghánistánu: co získaly a co ztratily?
    V roce 2001 rozpoutaly USA válku v Afghánistánu. Válečnou operaci nazvaly Trvalá svoboda a jejím cílem byl podle amerických politiků boj s Talibánem, Al Kajdou a osvobození Afghánistánu od terorismu. Od té doby uplynulo již šestnáct let, na vedení války padly miliardy amerických dolarů – ale podařilo se tyto cíle…
    neděle, 19 listopad 2017 00:01 Přečteno 3100 krát
  • Saúdská Arábie se radikálně mění. Muhammad bin Salmán vysouší saúdskou bažinu
    Korunní princ Muhammad bin Salmán právě vysušil saúdskou bažinu. Budoucí saúdskoarabský král byl mnohem úspěšnější v tomto úsilí, než Trump, a to kvůli zásadním rozdílům v politických systémech a kultuře vůdcovství. Podařilo se mu rázně neutralizovat širokou škálu proamerických vyzývatelů trůnu a spiklenců, kteří jim v tom pomáhali, pod záminkou…
    úterý, 14 listopad 2017 22:16 Přečteno 2823 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru