Nová hedvábná stezka: gigantický projekt, který změní životy miliard lidí nejen v Eurasii

V posledních dnech se i v tuzemských médiích skloňuje pojem Nová hedvábná stezka. Co vlastně tento projekt představuje, kdo za ním stojí a co má být jeho cílem? Konkrétní odpovědi na tyto otázky dává následující článek z New Eastern Outlook.

Ambiciózní čínský projekt Nová hedvábná stezka (NHS) se stále více blíží realitě. Předpokládá propojení celé Eurasie hustou sítí dopravních cest pro přepravu osob i zboží.

Železniční síť sítí

Přestože je projekt známý jako „ekonomický pás“ nebo zóna, je lépe chápat jej spíš jako „síť“, protože nejde pouze o jednu dopravní tepnu spojující Asii s Evropou. Cílem NHS je propojit všechny hlavní obchodní trasy kontinentu – ne tedy pouze východ se západem, ale také sever s jihem. Ve vzdálenější budoucnosti by pak NHS měla propojit všechna hlavní obchodní centra nejen v Eurasii, ale i v Africe.

Do projektu budou zahrnuty všechny druhy dopravy; zlatou střední cestou mezi poněkud pomalou námořní či říční a drahou leteckou dopravou je však přeprava nákladů po železnici. Proto je námořní doprava mezi Evropou, Asií a Afrikou včleněna do samostatného projektu nazvaného Námořní hedvábná stezka 21. století a v projektu NHS je rozhodující pozornost věnována rozvoji železniční sítě.

V srpnu 2016 byl vypraven první nákladní vlak směrem z Číny do Afghánistánu a Čína se tak stává jedním z nejdůležitějších obchodních partnerů tohoto státu. Nová železniční trať začíná v čínském městě Nantong, prochází územím Kazachstánu a Uzbekistánu a pak směřuje dál přes uzbecko-afghánský most u Hairatanu, postavený v roce 1981 sovětskými odborníky a známý také jako Most přátelství. Cesta vlakem po celé délce trati dnes trvá zhruba dva týdny.

Slavnostního zahájení provozu na nové trati se v Nantongu zúčastnili jak představitelé čínského státu, tak i podnikatelé z obou zemí. Podle vyjádření afghánského velvyslance v ČLR Janana Musazay tím Čína i Afghánistán získaly možnost opravdu významně navýšit vzájemný obchod. Afghánistán by do Číny rád vyvážel mramor a zemědělské produkty, Čína pak je schopna dodávat do Afghánistánu produkci svých pokročilých technologií – automobily, elektroniku apod. Není přitom vyloučeno, že v budoucnosti bude železnice prodloužena přes celé území Afghánistánu až do Íránu. Pak se stane jednou z nejdůležitějších dopravních tepen spojujících přes centrální Asii Střední a Dálný východ.

Čína ovšem má železniční spojení s Íránem už dnes a pokládá Írán za jednoho ze svých nejdůležitějších partnerů – jak v ekonomice, tak v politice. Vzpomínaná trať je dlouhá 10 tisíc km a vede přes území Kazachstánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. Její provoz byl zahájen v únoru 2016. Příjezd první čínské vlakové soupravy do íránského hlavního města Teheránu byl oslavován jako významná událost v dějinách NHS.

Všemi směry a do všech koutů

NHS se rychle rozšiřuje všemi směry. Nezapomnělo se ani na jižní Asii včetně jejích nejnepřístupnějších oblastí. V listopadu 2016 bylo zahájeno pravidelné železniční spojení mezi Čínou a Nepálem. Cesta z čínského města Lan-čou v provincii Kan-su do hlavního města Nepálu Káthmándú, dlouhá 2 500 km, trvá 10 dní. Nepál je vzhledem ke své zeměpisné poloze v částečné izolaci od ostatního světa. Přijatelné spojení má s Indií, od ČLR ho odděluje pohoří Velkého Himaláje a s žádnými dalšími státy společné hranice nemá. Poloha země ztěžuje obchod Nepálu se zahraničím a staví ho do určité závislosti na Indii. A tak si tato malá země každého dalšího spojení s Čínou nesmírně váží.

Zvláštní význam pro spojení mezi Evropou a jihovýchodní Asií mají bývalé státy SSSR. V podstatě totiž dělí Eurasii na dvě poloviny a pozemní spojení mezi oběma jejími částmi je bez zapojení bývalých republik Sovětského svazu velmi obtížné. Zvlášť se to týká Ruské federace a zemí ležících v přední a střední Asii.

V prosinci 2016 přijaly Uzbekistán a Kazachstán rozhodnutí o společné výstavbě železniční trati Učkuduk (Uzbekistán) – Kyzylorda (Kazachstán). Tato nová trať současně propojí Kazachstán a Uzbekistán s Ruskem a do budoucna se může stát základem pro další napojení na Írán přes Turkmenistán a Afghánistán. Je nepochybné, že Čína bude mít zájem, aby se i tato trať stala součástí sítě NHS.

Letos na konci března podepsaly orgány města Tačeng v Sin-ťiangu (Ujgurské autonomní oblasti ČLR) a vedení Východně-kazachstánské oblasti memorandum o společné přípravě stavby železniční trati z Tačengu do Ajagozu o délce 265 km.

Tačeng leží cca 17 km od hraničního přechodu Bachty na čínsko-kazachstánské hranici a je koncovou stanicí 300 kilometrové vnitročínské železniční větve Karamaj – Tačeng. Tím, že trať bude prodloužena až do kazachstánského Ajagozu, stane se již třetí železniční trasou protínající čínsko-kazachstánské hranice. V Ajagozu může být napojena na známou Turkestánsko-sibiřskou železniční magistrálu, po které bude napojena i na Transsibiřskou magistrálu – nejdelší železniční trať světa, spojující Dálný východ s Moskvou.

Tak nakonec vznikne v síti NHS nová, dlouhá a hlavně důležitá linie spojující hustou síť čínských železnic se střední Asií a s Evropou. Existence této nové cesty bude mít velký význam pro samotný projekt NHS, ale i pro ekonomiky Kazachstánu a Ruska.

Počátkem roku 2017 mělo přímé železniční spojení s ČLR již 17 evropských zemí a v dubnu se k nim připojila Velká Británie. 12. dubna byla z Anglie do Číny vypravena první nákladní vlaková souprava. Její cesta dlouhá 12 tisíc km začíná v anglickém městě Stanford-le-Hope (v Essexu) a vede pod průlivem La Manche, načež musí vlak projet územím sedmi států: Francie, Belgie, Německa, Polska, Běloruska, Ruska a Kazachstánu. Cesta pak končí v čínském městě Yiwu v provincii Če-tiang (Zhejiang). Na překonání takové vzdálenosti potřebuje vlak kolem tří týdnů. Dostat se z Velké Británie do Číny po moři ovšem vyžaduje zhruba dvojnásobek času.

Bezpečnější svět

Projekt NHS slibuje značný ekonomický rozmach řadě zemí Evropy, Asie i Afriky. Není ovšem vyloučeno, že může sehrát ještě mnohem význačnější roli. Rozvoj dopravy a obchodu může způsobit také zlepšení vztahů mezi státy – a růst životní úrovně může přispět ke snížení projevů extremismu.

Mimo to je Peking připraven dobře pečovat o bezpečnost svého „dítěte“ a navazuje vojenskou spolupráci se zeměmi, kterými síť „stezky“ prochází. Jako mimořádně důležitý se proto jeví další postup stezky směrem na Blízký východ a do takových zemí střední Asie, jakými jsou Afghánistán a Pákistán. Jde o region s velkým přírodním bohatstvím, který je ale značně nestabilní a znepokojivé události, které v něm probíhají, nedávají světu spát.

V květnu 2014 proběhlo setkání ministrů obrany ČLR a Íránu, během kterého byly podrobně posouzeny otázky spolupráce obou zemí v oblasti obrany. Výsledkem bylo mimo jiné ujednání, že NHS by se měla stát základem pro posilování čínského a íránského vlivu v regionu a také prohlášení, že obě země jsou rozhodnuty spojit svá úsilí v boji s terorismem, obchodem s drogami a s dalšími aktuálními problémy.

Pokud výše uvedená železniční trať ČLR – Afghánistán bude fungovat úspěšně a podaří se jí dovést až do Íránu, může to znamenat výrazné změny v životě Afghánistánu, který v současné době patří mezi světové zdroje teroristických hrozeb. Nová hedvábná stezka tedy nejenže přispívá k ekonomickému růstu, ale přispívá současně i k posílení míru v oblastech, kterými prochází.

Dmitrij Bokarev

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Mezititulky: Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(14 hlasujících)

Přečtěte si

  • Konec „lidové tvořivosti“, ruské školství se vrací k pořádku. Vasiljevová připravuje rozsáhlou reformu

    Jak Eurasia24.cz před rokem informovala, nepopulárního exministra školství Ruské federace Dmitrije Livanova vystřídala ve funkcí konzervativní patriotka Olga Vasiljevová. Ta se nyní pouští do rozsáhlé školské reformy s cílem napravit v minulých letech provedenou liberalizaci a decentralizaci ruského školství.

  • Severní Korea: ohnivá zloba a strach

    Zvony bijí na poplach, neboť se objevily přebujelé spekulace ohledně „možných“ miniaturizovaných jaderných hlavic, které by měl Pchjongjang vlastnit.

  • USA odhlasovaly zákon pro vyhlášení obchodní války do posledního Rusa. Konec nadějí i pro všechny lokaje, kteří doufali, že budou alespoň sbírat drobky

    Současné vládnoucí korporátní elity EU jsou v těžké situaci. Ekonomické sankce, které USA uvalily na Ruskou federaci, nařizují zaprodaným elitám a všem poskokům USA podílet se na ekonomické válce proti Ruské federaci. Vojenský pakt NATO úspěšně dokončuje obkličování ruských hranic, a tak další fází bude pokus o ekonomické zhroucení Ruska a následné vojenské doražení. (adsbygoogle = window.adsbygoogle || []).push({});

  • Odhalené tajemství

    Pokud se chcete dozvědět, co se děje na Ukrajině, co tam chystají, příchod jakých událostí očekávají a současně se jich obávají, pak si přečtěte, co se tam říká o Rusku a jaké další pohromy mu předpovídají. Můžete si být jisti, že během několika měsíců nebo dokonce jen týdnů se to splní. Ne ovšem v Rusku.

  • Velká flotila Vladimira Putina

    Dvacátého července letošního roku byl na portálu ruské sbírky zákonů zveřejněn výnos Vladimira Putina stanovující osnovy státní politiky Ruské federace v oblasti vojenského námořnictva na období do roku 2030. Řada komentátorů jej nazvala „výnosem o velké flotile“.

 

 

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Odhalené tajemství
    Pokud se chcete dozvědět, co se děje na Ukrajině, co tam chystají, příchod jakých událostí očekávají a současně se jich obávají, pak si přečtěte, co se tam říká o Rusku a jaké další pohromy mu předpovídají. Můžete si být jisti, že během několika měsíců nebo dokonce jen týdnů se to…
    neděle, 13 srpen 2017 01:21 Přečteno 5328 krát
  • Ztratí Washington po Kataru i Střední východ?
    Co spojuje rozhodnutí Kongresu USA uvalit sankce na Írán a Rusko s krokem Saúdské Arábie a dalších monarchií Perského zálivu uvalit sankce na Katar? Odpovědí není boj proti terorismu, nýbrž snaha získat největší zásoby zemního plynu na zemi k ovládnutí světového trhu s plynem.
    čtvrtek, 03 srpen 2017 13:20 Přečteno 4757 krát
  • Kam míří Bělorusko?
    Bělorusko, roky politicky i hospodářsky stabilní země, se může snadno dostat na práh sociálních otřesů, jaké postihly Rusko v 90. letech a jaké postihují Ukrajinu nyní. Stabilitě země nijak neprospěla nedávná návštěva prezidenta Alexandra Lukašenka v Kyjevě.
    pátek, 04 srpen 2017 00:57 Přečteno 4041 krát
  • Proč došlo k vyhlášení Maloruska
    Ráno 18. července 2017 byl v Doněcku oznámen vznik nového státu – Maloruska jako nástupce Ukrajiny co se týče území i mezinárodního práva, postaveného však na jiném, federativním principu. A co je hlavní: bez nacistů.
    středa, 02 srpen 2017 16:01 Přečteno 3555 krát
  • Nová hedvábná stezka bude probíhat Sýrií. Čína, Rusko a Írán dostanou při obnově země přednost
    S osvobozováním Sýrie se rýsuje i obrázek její ekonomické budoucnosti: bude pevně svázán s eurasijským projektem Nové hedvábné stezky. První čínské miliardové investice jsou již naplánovány.
    středa, 26 červenec 2017 14:03 Přečteno 3456 krát

 

loading...

 

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru