V asijských mořích stoupá teplota. Čínské vojenské námořnictvo nebývalým způsobem „demonstruje vlajku“

Čínská lidová republika ukazuje svým konkurentům, že je ochotna hájit své zájmy všemi způsoby. Včetně využití sílícího námořnictva.

Stále větší pozornost věnuje světová odborná veřejnost všem událostem a aktivitám souvisejícím z rozvojem ozbrojených sil Čínské lidové republiky.  Ty mají oficiální název Národně osvobozenecká armáda Číny (NOAČ).

Poslední takovou událostí bylo oznámení o zahraniční cestě skupiny tří plavidel čínského vojenského námořnictva (raketového torpédoborce a fregaty doplněných podpůrnou lodí), která23. dubna, v den 68. výročí vzniku čínské námořní flotily, ve slavnostní atmosféře odrazila od mola Šanghajského přístavu.

Během nebývale dlouhé, půlroční cesty navštíví skupina 20 zemí Asie, Evropy, Afriky a Oceánie a uskuteční tak jednu z největších vojensko-politických operací, které jsou ve vztahu k vojenskému námořnictvu často označovány speciálním termínem „demonstrace vlajky“.

Tento druh operací obvykle obsahuje i poselství směřující nejen (a často ani tak) k navštíveným zemím, jako k zemím ne zcela či vůbec spřáteleným, které ovšem také mohou být mezi navštívenými.

Bezpečnost Nové hedvábné stezky

Komentář oficiálního čínského tisku GlobalTimes k celé výpravě vyšel pod výmluvným titulkem „Silné námořnictvo pomáhá zabránit cizímu vměšování a přispívá k ekonomickému růstu“. Následuje upřesňující vyjádření, že „ruku v ruce s rozšířením zahraničního obchodu a s přijetím iniciativy ‚Jedno pásmo, jedna cesta' stojí před vojenskými námořními silami ČLR nové úkoly spojené s ochranou zámořských zájmů země.“ (Jde o strategickou vizi kooperace ČLR se zeměmi Asie, Evropy a Afriky vyhlášenou v r. 2013; pásmem je míněno pásmo zemí ležících v uvedeném prostoru, cestou je v míněna tzv. Hedvábná stezka, resp. Nová hedvábná stezka – pozn. překl.)

Jedním z problémů které stojí v cestě realizaci iniciativy čínského představitele Si Ťin-pchinga oživit „Velkou hedvábnou stezku“, je zajištění bezpečnosti budoucích dopravních cest a související infrastruktury.

Ani státy, ani soukromí investoři nebudou ochotni vynakládat obrovské prostředky na stavbu příslušných objektů, pokud již před zahájením stavby nebudou mít garanci, že jejich hladkému budoucímu provozu (jako jedné z podmínek pro návrat investic a budoucí zisk) nebude nikdo a nic překážet. A to ani notoricky známí „teroristé“, ani (často právě za teroristy stojící) geopolitičtí „vychvalovači“ současné Číny.

Podle výkladu čínských expertů lze vzkaz vyslaný do světa právě zahájenou, do této doby dosud nikdy neuskutečněnou „demonstrací vlajky“ ze strany vojenského námořnictva NOAČ číst přibližně následovně: „Naprosto vážně se hlásíme k iniciativě znovuzrození Velké hedvábné stezky“.

Lze ovšem se značnou pravděpodobností předpokládat, že současnými aktivitami Čína demonstruje také svoji připravenost řešit i čistě strategické, jinam směřující (tj. mimo rámec Velké hedvábné stezky) záměry související se stále rostoucí „konkurencí“ dalších zemí, usilujících o získání kontroly nad světovými moři a oceány. Tuto konkurenci nepředstavují jen námořní síly USA, ale i další „geopolitičtí hráči“, zejména Japonsko a také Indie.

Japonci znovu v plné síle na moři

V květnu zahájila tříměsíční výpravu japonská vrtulníková loď Izumo, jejíž trasa se částečně kryje s trasou tříčlenné skupiny čínských plavidel. Kromě účasti na námořních manévrech, které proběhnou společně s námořními silami USA a Indie, bude i cesta Izumo „demonstrací vlajky“, neboť kromě jiného navštíví také přístavy Indonésie, Filipín a Srí Lanky.

Je možné, že základním impulsem k dlouhodobé výpravě skupiny čínských válečných lodí se stala březnová informace o nastávající cestě vrtulníkové lodi Izumo. Výsledkem je skutečnost, že čínská plavidla začínají „demonstrovat vlajku“ o několik týdnů dříve než Japonci.

Výpravy vojenských námořních sil ČLR a Japonska uskutečňované ve formátu „jeden za druhým“ jsou vlastně vyjádřením celkové strategie vzájemných „manévrů“ dvou vedoucích asijských mocností na světové scéně. Snad nejvíce to připomíná fotbalovou taktiku „těsné osobní obrany“, kdy se hráči jednoho mužstva snaží být nepřetržitě v těsné blízkosti hráčů svého soupeře.

Čínské aktivity ve všech sférách činnosti státu jsou ovšem pozorně sledovány nejen v Japonsku, ale také v Indii. Jeden z nejvýznamnějších indických anglojazyčných deníků Hindustan Times se právě ve slavnostní (výročí vzniku) Den námořních sil NOAČ věnoval perspektivám zvyšování počtu a bojových schopností čínských letadlových lodí.

Čínské letadlové nosiče budí obavy konkurentů

V současné době má čínské námořnictvo ve výzbroji jednu letadlovou loď – Liao-ning, která je výsledkem hluboké modernizace bývalého sovětského Varjagu (ten byl sesterskou lodí současného ruského Admirála Kuzněcova; pozn. překl.). Druhá čínská letadlová loď, která je vlastně další modernizací Liao-ningu, byla spuštěna na vodu před několika dny (kupodivu o tom informovala i některá česká média) a po instalaci všech zařízení, techniky a výzbroje bude zařazena do služby v roce 2020.

Jsou také k dispozici informace o zahájení stavby třetí letadlové lodi a dlouhodobý program stavby tohoto typu plavidel (jejichž rozměry a schopnosti budou narůstat) předpokládá, že přibližně během deseti let bude mít čínská válečná flotila nejméně šest námořních úderných skupin (a tedy nejméně 6 letadlových lodí).

Zajímavá je reakce čínského anglicky psaného deníku Global Times na zvýšenou pozornost věnovanou indickými médii čínskému námořnímu vojenskému programu. Jako odpověď na zhodnocení tohoto programu v článku „Nové hrozby v Indickém oceánu“, zveřejněném v indickém časopisu The Indian Times, totiž GobalTimes doporučil Indii, aby místo hodnocení námořního programu jiného státu raději věnovala více pozornosti vlastnímu ekonomickému vývoji.

Těžko však bude tato rada vyslyšena, neboť vztahy mezi oběma asijskými velikány prakticky ve všech oblastech ustrnuly. Čerstvým příkladem je „šavlovačka“, která mezi oběma státy proběhla počátkem letošního roku v otázce kontroly nad přístavem Hambantota na Srí Lance.

Stejně jako Čína a Indie také Japonsko postupně realizuje svůj program výstavby vojenského loďstva – všechny země pak s cílem zajistit si své národní zájmy v jednotlivých oblastech světového oceánu. Problém je ovšem v tom, že čím dál tím častěji jde pro různé státy o jedny a ty samé oblasti.

Proto je vojensko-námořní „demonstrace vlajky“ jedné z nejsilnějších asijských zemí stále častěji vnímána jako hrozba. Tato situace odkrývá široký prostor pro aktivity „hlavního světového hráče“, tedy pro Spojené státy.

Vladimir Těrechov

Zdroj: journal-neo.org

Foto: YouTube.com

loading...

Ohodnotit článek
(8 hlasujících)

Přečtěte si

  • O vítězství nad Islámským státem

    Vlna sporů o to, kdo vlastně v Sýrii zvítězil nad Islámským státem, se zklidnila jak vodní hladina. Kromě vítězství v Sýrii Trump veřejně vyhlásil také vítězství ve dvou světových válkách a vítězství nad komunismem.

  • Spása ve zlatě. Vladimir Putin našel obranu před útoky dolaru

    Kurz dolaru, průběžně klesající během celého roku, podnítil dedolarizaci v Rusku. Boj s takzvanou petrodolarovou závislostí se projevil zejména zvýšenými nákupy zlata, což Ruské federaci umožní již v prvním čtvrtletí příštího roku překonat v objemu zlatých devizových rezerv Čínu.

  • BMMP: superrychlý plavec pro námořní pěchotu

    Pod kódovým označením Platforma BMMP v Rusku vzniká kolové bojové vozidlo námořní pěchoty, které nebude mít ve světě obdoby. Bude vynikat především rekordní rychlostí plavby.

  • Trumpův nový nápad – noční můra všech Arabů

    S ohledem na ty tři katastrofické války, které momentálně zuří na Středním východě, je těžké představit si něco provokativnějšího, nebezpečnějšího – nebo prostě jen vyšinutějšího – než nápad přesunout americkou ambasádu z Tel Avivu do Jeruzaléma. Jenže přesně o tom začal tento týden uvažovat Donald Trump. Vlastně jsme to měli čekat. Šílení prezidenti dělají šílené věci.

  • Jiný kraj, jiný mrav: tisíce teenagerů jásají, když jejich prezident mluví o dobru a cituje Čechova (VIDEO)

    Nedávné vyhlášení ceny Dobrovolník Ruska 2017 názorně ukázalo, jaký je rozdíl mezi Vladimirem Putinem a jinými státníky. Zatímco našeho prezidenta studenti nevpouští do škol a popularita hlav USA či Francie spadla hned v prvních dnech jejich úřadování, ruskému prezidentovi věří přes osmdesát procent obyvatel země a mladé dokáže strhnout.

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Jak to bylo se syrskou válkou? Slova expremiéra Kataru potvrzují nejhorší domněnky o zvrácenosti Západu a jeho spojenců
    Jak se blíží ke svému závěru válka v Sýrii, začínají vyplouvat na povrch už i z vysoce postavených míst svědectví dokazující, že krvavý konflikt byl důmyslně zrežírován už před deseti lety. Jak to celé „fungovalo“ a kdo stojí za stovkami tisíc obětí, teď popsal sám expremiér Kataru.
    úterý, 21 listopad 2017 23:12 Přečteno 9850 krát
  • Proč po pádu amerického vlivu na Středním východě skončí hegemonie USA
    Nejvyšší představitel Íránu ajátoláh Alí Chameneí prohlásil, že spolupráce Teheránu a Moskvy a ukončení vzájemného obchodování v dolarech jsou schopné izolovat v této oblasti USA a „odrazit americké sankce“. Ajatolláh dodal, že „s velmocí Ruskem je možno spolupracovat na velkých projektech vyžadujících odhodlání a vytrvalost a lze s ním spolupracovat…
    pondělí, 27 listopad 2017 22:41 Přečteno 6037 krát
  • Co teď čeká ruské vojáky v Sýrii? Sedět se založenýma rukama nebudou
    Vojenské úspěchy v boji proti Islámskému státu, úspěšné a efektivní mírové iniciativy a pevná pozice na mezinárodní scéně – za poslední dva roky Rusko dokázalo, že s návratem na Střední východ to myslí vážně. A nadlouho.
    sobota, 02 prosinec 2017 22:44 Přečteno 5304 krát
  • Spojené státy v Afghánistánu: co získaly a co ztratily?
    V roce 2001 rozpoutaly USA válku v Afghánistánu. Válečnou operaci nazvaly Trvalá svoboda a jejím cílem byl podle amerických politiků boj s Talibánem, Al Kajdou a osvobození Afghánistánu od terorismu. Od té doby uplynulo již šestnáct let, na vedení války padly miliardy amerických dolarů – ale podařilo se tyto cíle…
    neděle, 19 listopad 2017 00:01 Přečteno 3817 krát
  • Putina čeká po znovuzvolení superúkol
    „Rusko půjde stále jen kupředu – a v tomto pohybu ho nikdo nezastaví“. Těmito slovy Vladimir Putin oznámil, že se bude ucházet o funkci prezidenta Ruské federace. Očekávalo se to – a je jasné, že je tím i předurčen výsledek voleb, které se uskuteční 18. března. Čtvrté volební období Vladimira…
    čtvrtek, 07 prosinec 2017 22:49 Přečteno 3708 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru