Srbsko počítá s ruskými Migy. A nejen s nimi

Srbsko počítá s rozšířením vojensko-technické spolupráce s Ruskem v řadě oblastí, zejména pak v oblasti vojenského letectva.

„Jsme připraveni třeba hned zítra převzít letouny MiG-29, které nám přenechá Rusko, aby byla co nejdříve zahájena jejich modernizace,“ prohlásil srbský ministr obrany Zoran Ðorðevič. Rusko Srbsku daruje šest stíhaček MiG-29 z vlastních přebytků.

Dohoda je podle ministra již připravena a zbývá její podepsání nejvyššími představiteli obou zemí. Srbská strana přitom zvažuje tři varianty přepravy stíhaček z Ruska do Srbska. Bude provedena buď vojenskou dopravní lodí, vojenskými dopravními letadly nebo letouny do Srbska přelétnou – v tomto případě je ale nutno získat souhlas zemí, jejichž vzdušným prostorem prolétnou. A s tím mohou být problémy vzhledem k členství těchto zemí v NATO.

Srbsko a zbraně

Samotné Srbsko by se přitom rádo stalo vývozcem zbraní na hlavních světových trzích. Podle informací tamního ministerstva obrany dosáhl vývoz srbských zbraní v roce 2016 hodnoty 484 milionů amerických dolarů a letos by srbská vláda vývozem zbraní ráda získala 510 milionů dolarů.

Mezi hlavní nabídky potenciálním kupcům patří samohybné houfnice a rakety o ráži 107 mm určené k boji v pouštních podmínkách. Konkrétní nabídka byla předložena například Spojeným arabským emirátům (SAE).

Číselné údaje o obchodu se zbraněmi zveřejněné srbským ministrem obrany vypadají skromně, v úvahu je ale třeba vzít všechny problémy a okolnosti vztahující se k nejnovější historii Srbska, které zažilo tvrdé sankce, těžké bombardování letouny NATO a v posledním období několikeré politické rošády a dlouhodobou finanční a hospodářskou krizi.

A tak je velmi příznačnou skutečnost, že se dnes Srbsko, obnovující a rozvíjející spolupráci s Ruskem, pokouší vstoupit (nebo lépe řečeno vrátit se) na světové trhy se zbraněmi.

Hrozba obklíčení Srbska

Příznačnou tím spíš, že sousedé Srbska zdaleka nepatří k pacifistům. Snahy Chorvatska rozmístit na svém území rakety schopné držet na mušce celý Balkán se již staly důvodem pro úvahy o nebezpečí vzniku závodů ve zbrojení v této oblasti.

Pokud k tomu zvážíme i rozmístění prvků systému americké protiraketové obrany (PRO) v Rumunsku a zřetelné snahy NATO vtáhnout mezi své členy Černou Horu (vládnoucí koalice v Černé Hoře je přitom na vstup do NATO připravena), pak se Srbsko skutečně může dostat do vojenského obklíčení.

Je zde třeba zvážit ještě jednu okolnost. Pokud se světovým velmocím a mezinárodním institucím až dosud daří udržovat vztahy mezi balkánskými státy ve stavu určité rovnováhy nebo dokonce jejich pozitivního posunu, pak je nutno konstatovat, že etnické a náboženské problémy v tomto regionu nejen nemizí, ale naopak se prohlubují. K tomu je třeba přičíst ještě příliv migrantů ze zemí Blízkého východu a severní Afriky, mezi kterými jsou i potenciální teroristé.

V dané situaci je to právě všestranná a vzájemně výhodná politická, vojensko-technická, hospodářská a obchodní spolupráce s Ruskem, která se pro Srbsko stává jednou z „kotev“ svrchovanosti.

Naděje v Trumpovi

Za druhou takovou „kotvu“ lze považovat změny zahraničněpolitických priorit nové státní administrativy USA. V tomto směru je možno plně souhlasit s názorem srbského analytika  Dragomira Anđelkoviće, který na Balkáně „větří ovzduší velkých změn“ a zdůrazňuje, že nový americký prezident Donald Trump „se nesnaží vést s Ruskem studenou válku, ale rád by rozpoutal (válečný) požár kolem jeho hranic“. Cílem, na který Trump míří, je islámský terorismus, Írán a Čína.

Dragomir Anđelković se domnívá, že daná situace „otevírá Srbsku nové možnosti“, protože postoj Srbska k problému Kosova a Metochie (oblast na jihozápadě Kosova, se kterou Kosovo tvořilo autonomní oblast Srbska a s níž v roce 2008 jednostranně vyhlásilo samozvanou tzv. Kosovskou republiku. Tu Srbsko a s ním i polovina zemí světa neuznává; pozn. překl.) a k problému Bosny a Hercegoviny má pro Putina mnohem větší význam než postoj islámských států nebo Albánie pro Trumpa.

Jednou ze vzpomínaných „nových možností“ se podle Anđelkoviće může stát i územní přeformátování Balkánu respektující zájmy Srbska: „Možné (úplné) oddělení Kosova a Metochie se současným uznáním práva na sebeurčení Republiky srbské (a se zahájením rozhovorů s Černou Horou o nějaké formě sjednocení).“

„Jsem si jist,“ píše  Anđelković, „že v nedaleké budoucnosti vznikne pro nás příznivější situace – a pak teprve bude stát za to zapojit se do procesu vytváření dohod o balkánských státech a jejich územích.“

Opustit dogma evropské integrace

Zde je však nutno poznamenat, že teoreticky možné narovnání (územní a státoprávní situace na Balkáně) se může uskutečnit pouze v případě, že srbské vedení bude na mezinárodní scéně provádět nezávislejší politiku a že opustí své dogmatické představy o prioritě integrace Srbska do EU. (Srbsko dnes patří mezi tzv. kandidátské země EU; pozn. překl.)

Skutečností je, že cokoli dnes stále méně závisí na balkánském „ano“ nebo na společných orgánech Evropské unie. To se týká nejen obecně politických otázek nebo migrační krize. V sázce už je i to „nejcennější“ z evropské integrace – společná měna.

Tak je totiž nutno chápat rozhodnutí nizozemského parlamentu provést svůj vlastní průzkum o „otázkách budoucnosti eura“. Cílem průzkumu je „ověřit, nakolik je společná měna pro zemi výhodná, a případně navrhnout odchod Nizozemí z eurozóny“.

Německý deník Die Welt v souvislosti s tím zcela správně poznamenal: „Pokud již i tak vzorový stát EU, jakým je Nizozemsko, není se společnou měnou spokojen, pak je to pro eurozónu tragický signál.“

Není nijak těžké si představit sílu dominového efektu, který by v takovém případě následoval. Takže se může stát, že srbská žádost o vstup do EU nakonec eurozónu přežije.

Petr Iskenderov

Zdroj: Politikus.ru

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Mezititulky: Eurasia24.cz

Foto: Mil.ru

loading...

Ohodnotit článek
(3 hlasujících)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Analýzy

  • Co se děje v Sýrii? Expert stručně a přehledně o posledním vývoji událostí
    Situace v Sýrii se podle zpráv z poslední doby značně vyostřuje. Na bojišti se kromě syrské armády a řady povstaleckých skupin vyskytují dvě regionální velmoci a dvě globální supervelmoci. Ruské jednotky častěji než kdy dříve čelí koordinovaným útokům a první ruští občané zemřeli pod palbou amerických sil.
    úterý, 20 únor 2018 22:27 Přečteno 5371 krát
  • Eskalace v Sýrii – kam až lze Rusy dotlačit?
    Události v Sýrii se v poslední době evidentně zhoršily a roste množství důkazů, že ruské síly v Sýrii jsou cílem systematické kampaně „opotřebovávacích útoků“.
    pondělí, 19 únor 2018 21:31 Přečteno 5140 krát
  • Výročí Října a jeho stopy na Blízkém východě
    Pozitivní vztah mnoha obyvatel Blízkého východu k Rusku je dědictvím sovětské pomoci arabským zemím v dobách, kdy se stavěly „na vlastní nohy“ – získávaly nezávislost a budovaly základy svých ekonomik. Současně platí, že ideové vakuum po rozpadu socialistického bloku v těchto zemích rychle vyplnil islámský fundamentalismus. Jak živý je socialistický…
    neděle, 11 únor 2018 22:46 Přečteno 1370 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru