Ultimátum Putina. Doba diplomacie končí, nastupuje konání bezpečnostních složek

Rusové vědí již dlouho z dokumentů a dalších pramenů, že USA ne jednou neformálně vyhrožovaly Rusku jadernou válkou. Proto zaujal prezident Putin tvrdou pozici a dal jasně vědět, že neustoupí. Konzultace Kerry – Lavrov a doba diplomatických setkání a jednání končí, nastupuje doba konání ministrů obrany a bezpečnostních složek.

Při srovnání dění ve světě, v Evropě a některých státech EU, jak ho popisují západní masová média, se změnami v chování především občanů mladého a středního věku, které mohu pozorovat jak na Západě, tak i na Východě, se mi nabízí otázka: není možné, že si lidé přejí změnu i za cenu zničení, protože si neuvědomují, že neví nic o tom, co přijde po zničení? Konflikt mezi USA a Ruskem se totiž dostává na úroveň, na které se může stát pro vůdce obou atomových velmocí nekontrolovatelným.

Co se týče Sýrie, dohody o příměří, spolupráce USA s Ruskem apod. není nic nového co psát. Všichni rozumní vědí, že USA uzavírají smlouvy, pak je narušují nebo ruší, aby zanedlouho opět uzavřely nové. Prohlášení o odstoupení Washingtonu od spolupráce s Ruskem a poslední reakce Ruska, včetně pozastavení smlouvy o zpracování plutonia, o spolupráci v atomovém a energetickém sektoru s USA, zákaz prodeje raketových motorů RD-180 a další dokazují nutnost začít vidět svět jinak.

Není pochyb, že prezident Putin nejenom pozastavil smlouvy s USA, ale současně si nechal otevřené dveře. Otvor dveří ale naplnil podmínkami, které se při pečlivém studiu rovnají výzvě a ultimátu, podobnému tomu, se kterým se USA setkali před 155 roky. V roce 1861 dostaly USA ultimátum od Velké Británie, které se ale podstatně odlišuje od současného ultimáta prezidenta Putina.

V roce 1861 se jednalo o případ s lodí RMS Trent. Kapitán svévolně narušil mezinárodní námořní právo během občanské války v USA, arestoval občany na neutrální půdě britské lodě. Ultimátum Velké Británie neznamenalo ponížení nebo urážku USA. Přesto USA splnily podmínky ultimáta jen částečně. Podmínky návratu Ruska ke smlouvám představují podle mého ale první historické ponížení USA s pravděpodobně dalekosáhlými následky. První reakce z US Department: tragédie. Proč?

Putin dnes nepožaduje žádnou omluvu, žádné vysvětlení nebo propuštění ruských občanů z amerických věznic. Zcela jasně ale požaduje zrušení všech sankcí ve vztahu k Rusku, kompenzaci nejenom za sankce proti Rusku, ale i za proti-sankce Ruska, zrušení zákona Magnitského, podstatné snížení vojenské přítomnosti USA ve východní Evropě, zřeknutí se konfrontační politiky s Moskvou a další.

Jinými slovy:

1) Putin požaduje kapitulaci USA v prvním komplexním boji současné tzv. hybridní války, abych použil název, na který si veřejnost zvyká.

2) Putin ukazuje světu, především EU, že s USA je možné mluvit ještě tvrději, než oni sami mluví s druhými, včetně asymetrických spojenců, přátel a sluhů.

3) Putin ukazuje, že se blíží červená čára urážení jeho osoby a ruského lidu, při jejímž překročení se medvěd staví na zadní a ukazuje svoji velikost a sílu. Připomínám, že v přírodě v takové situaci slabší mizí. Proto nedochází k boji se silnějším medvědem.

K ultimátu a praktickému ponížení USA došlo po následujících dvou prohlášeních USA:

1) mluvčí US Department si dovolil prohlásit, že „Rusko může začít s odvozem pytlů plných trupů svých vojáků ze Sýrie, a že se mohou uskutečnit teroristické útoky v ruských městech“.

2) Pentagon se krátce po prohlášení mluvčího US Department nechal slyšet, že je připraven provést preventivní jaderný útok na Rusko.

Rusové vědí již dlouho z dokumentů a dalších pramenů, že USA ne jednou neformálně vyhrožovaly Rusku jadernou válkou. Proto zaujal prezident Putin tvrdou pozici a dal jasně vědět, že neustoupí. Konzultace Kerry – Lavrov a doba diplomatických setkání a jednání končí, nastupuje doba konání ministrů obrany a bezpečnostních složek. Pro mnohé to bude znamenat, že začít vidět svět jinak, se jim jen těžko podaří. Zaspali dobu.

Toho jsou si vědomi i jestřábi ve Washingtonu, kteří si nejsou jisti vítězstvím Hillary Clintonové. Proto zvyšují napětí a riziko na všech možných frontách a směrech v naději, že Rusko přece jenom ustoupí. Bohužel se napětí a riziko stávají samy rozvíjejícími a proto i nekontrolovatelnými jak pro Bílý dům, tak i Pentagon.

Západní masová média nezodpovědně mlčí. Dostala se do pasti čistého a vypočítavého pokrytectví, a veřejnost není vládami připravována na hodinu X. Asi také proto, že veřejnost si přeje změnu systému i za cenu zničení a nezodpovědnost a lhostejnost vůdců dosáhla patologické úrovně.

V této situaci se prezident Putin rozhodl k asymetrické odpovědi.

1) Nezačal hrozit USA jadernou ani jinou válkou, ale použil tvrdého politicko-hospodářského úderu. Ten se může v případě ignorování ultimáta transformovat do rozbušky hospodářského a finančního systému USA. Není čas ani místo popsat podrobněji proces transformace asymetrického konání.

2) Během příštích dnů se uskuteční v Rusku občanské cvičení přibližně 40 milionů Rusů, včetně prověrky objektů, infrastruktury a informování obyvatel Ruska v hodině X.

Profesionální pozorovatelé a pozorní čtenáři si mohou již dnes složit lego-obrázek, který jasně dokazuje ztrátu prestiže USA na mezinárodní aréně a ničení sama sebe svými zbraněmi.

Obrázek nabízí levnou lekci Paradoxu demokracie: 1) ničí se sama a současně, 2) chrání se nedemokratickými prostředky. Proto nelze vyloučit, že se mladší než já dožijí doby, kdy část americké elity bude sedět v Haagu nebo jinde a čekat léta na rozsudek, podobně jako je tomu v Guantánamu.

USA se dostaly do slepé uličky, ve které se jim nabízejí tři zásadní možnosti:

1) začít atomovou válku a tím realizovat své hrozby, potřebu nebo přání,

2) smířit se s novou rolí ve světě a začít se chovat adekvátně,

3) role USA bude vylučovat možnost aktivní spolupráce s jedním z center tvořícího se mnoho-polárního světa.

Skutečnosti a historická pravda americké politiky a politiků dovolují si představit, že je dostatek pomatených v US elitě, kteří nejsou schopni přiznat kvalitu změn a vztahů ve světě – a risknou válku.

V každém případě se USA budou muset rozhodnout, tak nebo jinak. Jinak také znamená pro USA potenciální ztrátu svých asymetrických spojenců, přátel a sluhů, kteří se prokazatelně odlišují trpělivostí od Ruska a prezidenta Putina a kteří se dlouhá léta snaží stát suverénními státy a půjdou tam, kde se blýská na lepší časy.

Pro mladé politology a analytiky je ultimátum Putina lekcí ve strategickém myšlení a přípravou na změny. V boji proti velmoci musíš být schopen reagovat na každou její výzvu. K boji musíš mít konsolidované hospodářství, armádu, společnost a administrativu – a čas pro posílení svalů. Putin je na této cestě. Medvěd stojí, rukavice leží, nikdo ji nebere. EU a státy pod vedením USA nemají proto t. č. šanci na konečné vítězství v boji s Ruskem.

Jan Campbell, Eurasia24.cz

Ilustrační foto: Kremlin.ru

Ohodnotit článek
(13 hlasujících)
 

Nejčtenější články - Analýzy

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru