Alternativy

 
 

Za námi jsou více než dva roky zpomalujícího ekonomického růstu a potíží, do nichž ruskou ekonomiku přivedla úroková sazba centrální banky ve výši 10,5 %. Tato absurdita činila jakékoli půjčky na podporu růstu téměř nemožnými. Jenže teď se ruský prezident Putin konečně rozhodl. Zrušil tíživé ozbrojené příměří mezi dvěma interními frakcemi ruských ekonomů a vyrazil vpřed k tomu, co dost možná dostane brzy jméno “ekonomický zázrak”.

Michail Chazin, ruský levicový ekonom a kandidát za vlasteneckou stranu Rodina (Родина) ve volbách do Státní dumy, se zamyslel nad možnými scénáři vývoje Ruska v příštích deseti letech. Jeho krátkou úvahu Eurasia24.cz publikuje už proto, že Chazin dlouho před propuknutím současné krize v roce 2008 poměrně přesně předpovídal její příchod i průběh.

I ty nejvěhlasnější redakce na Západě se dnes marně snaží dopídit, jak je možné, že se Rusko v pro něj tak složité ekonomické situaci nejenže „nepotopilo“, ale že se dokonce dokázalo potížím přizpůsobit.

Oleg Anatoljevič Carjov (Царёв), bývalý ukrajinský poslanec za Stranu regionů a hlasitý odpůrce kyjevské junty, se v článku publikovaném portálem Rusvesna.su zamyslel nad současným ekonomickým a společenským vývojem nejen v postsovětských republikách. Kapitalismus považuje za systémově vadný, přičemž hledání východiska podle něj nemusí být příliš složité – stačí se ohlédnout do minulosti.

Ledy se daly do pohybu. Koncept „evropských hodnot“ přešel do stadia klinické smrti. Ilustrací jeho stavu je maskot Jakub Janda, jemuž se už ani nedaří pronikat do mediálního mainstreamu. I majitelé hlavního proudu totiž pochopili, že frontová linie se posunula o kus blíže k nim a že teď je třeba jít až na dřeň – odhalit existenční hrozbu pro euroatlantickou liberální nenažranost. Ukázat bytostného nepřítele této sebevražedné zrůdy. Je jím Eurasie, a to nejen v metafyzickém slova smyslu.

V průběhu tří dnů, od 16. do 18. června, jsem měl skvělou možnost zúčastnit se každoročního Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v Rusku. Po puči v únoru 2014 na Ukrajině, zorganizovaného USA s cílem eskalovat vojenské a ekonomické napětí a rovněž zavést ekonomické sankce, jsem Rusko navštívil nejednou. Jako účastník letošního fóra jsem dostal ojedinělou možnost promluvit si s vedoucími představiteli z každého sektoru ruské ekonomiky – počínaje generálními řediteli energetického sektoru, představiteli RŽD a konče představiteli malého a středního podnikání, a také s mnohými ekonomy. To zlepšilo mé chápání toho, nakolik je ekonomická situace v dnešním Rusku nestabilní.

Volba muslima starostou Londýna vyvolala velké nadšení liberální (doslova „rukopožatnoj,“ což je víceméně ekvivalent pro tzv. „pravdoláskaře“ v ruském prostředí, pozn. překl.) veřejnosti. Výkřiky o toleranci, demokracii a „opravdovém“ přátelství národů zaplnily internet. Mně se tento příběh nezdál nijak překvapivým (role pákistánské komunity v Londýně je už dlouho dosti významná), ale protože se téma stalo populárním (a ve výsledku banálním), nabízí se vrátit je zpět do odborné roviny. Což rád učiním.

Žádný finanční hegemon se dobrovolně nevzdá role světové rezervní měny. Stálo nás to dvě světové války, než londýnská City a britská centrální banka Bank of England neochotně přenechaly americkému dolaru vedoucí pozici britské libry. Jak řekl Henry Kissinger: „Kdo ovládá peníze, ten ovládá celý svět.“ Jestli to někdy Kissinger pronesl veřejně, nevíme, ale on a jeho příznivec David Rockefeller tomu zcela věřili. Americký dluh dosahuje 19 bilionu dolarů, stav americké ekonomiky a infrastruktury je horší, než byl v době Velké hospodářské krize, a většina Američanů žije na hranici chudoby. Ale Washington a jeho skvělí finanční inženýři přišli s nápadem, jak udržet dolar jako světovou měnu číslo jedna.

Západním médiím zcela uniklo prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. A není divu, jejich zrak se totiž upíral na nedávné vzplanutí neutichajícího sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o hornatou oblast Náhorního Karabachu. Sergej Lavrov po rozhovoru se svým íránským protějškem oznámil, že stavba Severo-jižního dopravního koridoru může začít. Koridor má vést podél Kaspického moře a do projektu se má zapojit i Ázerbájdžán. Rusko svými diplomatickými schopnostmi a rozvojem infrastruktury znovu trumflo Washington a jeho touhu po vedení válek k udržení rozpadající se hegemonie.

Na konci občanské války v USA popularizoval novinář Horace Greeley větu: „Jdi na Západ, mladý muži, a obdělávej zem.“ Dnes, o 150 let později, kdy dříve obří ekonomika USA klesá k bezvýznamnosti, outsourcingu, poklesu příjmů, s výhledem na opravdovou nezaměstnanost (a v EU je situace podobná), by ten slogan měl správně znít: „Jdi na Východ, mladý muži, a vyrůstej s rychle rostoucími ekonomikami Eurasie“ – zvláště v Rusku a Číně. Zatímco letectvo a válečné loďstvo NATO chrastí šavličkami v těsném sousedství teritorií Ruska i Číny, oba tito giganti Eurasie se ve vzájemných vztazích k sobě přibližují jako nikdy v historii. A energetické spojenectví je motorem tohoto procesu.

„Čína i ostatní země chtějí ukončit tyranii zkaženého dolarového systému, jenž financuje nekončící války vypůjčenými penězi, které nehodlá nikdy vrátit.“

Strana 2 z 5

Přečtěte si

 

 

 

 

 

Nejčtenější články - Alternativy

 

loading...

 

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru