O co šlo v Pekingu? O konec amerického století a začátek století Eurasie (VIDEO)

Svět má za sebou událost epochálního významu, kterou západní média prakticky ignorovala – pekingské fórum k iniciativě Nové hedvábné stezky. Ilustrací úpadku západních hodnot byl fakt, že největším tématem, které zaujalo tuzemská média, bylo zdržení závěrečného focení způsobené prezidentem Zemanem. Přitom v Pekingu nešlo o nic menšího, než o skoncování s americkým stoletím válek a jeho vystřídání stoletím Eurasie.

Právě takto charakterizoval setkání představitelů devětadvaceti zemí v Pekingu doktor politických věd Princetonské univerzity F. William Engdahl ve svém článku na portálu New Eastern Outlook.

Nedá podle něj mnoho práce zjistit, kdy Spojené státy ukončily svůj rozvoj a vrhly se do propasti ekonomických avantýr, které nakonec způsobily deindustrializaci USA. Stalo se to v roce 1973, kdy poradci z Wall Streetu „dotlačili“ prezidenta Richarda Nixona k opuštění bretton-woodského měnového systému, jehož podstatou bylo, že každý americký dolar byl kryt zlatem.

Důsledkem byl nekontrolovaný růst amerického vnějšího dluhu a skutečnost, že jeho kontrola byla možná jen za předpokladu vedení jedné velké nebo několika menších válek.

Nová válka tak může snadno přijít v úvahu jako řešení problémů oligarchů Wall Streetu a podle Engdahla bychom se už vůbec neměli nechat překvapit obrovským vojensko-průmyslovým komplexem. Stačí si uvědomit, že od založení v roce 1776 byly Spojené státy ve válce po 214 let.

Americké století se rozpadá před našima očima a děje se tak už bezmála pět desetiletí od srpna 1971. Úmyslné ignorování stavu americké ekonomiky napříč dekádami vytvořilo nezměrné morální, politické a ekonomické vakuum v dnešním světě.

„Do tohoto vakua ostatní národy mimo Washingtonem kontrolované NATO budují to, co jsem nazval Eurasijským stoletím – zákonitou a velmi pozitivní odezvu na stále více totalitární roli Washingtonu ve světě,“ konstatuje Engdahl.

Kontrast mezi tím, jak Čína společně s Ruskem a dalšími národy Šanghajské organizace pro spolupráci budují jejich společný ekonomický prostor v Eurasii, a tím, co USA, Británie a další státy NATO ničí, nemůže být podle něj jasnější.

Eurasijské století postupuje

Připomíná, že existuje iniciativa prozíravého čínského prezidenta Si Ťin-pchinga z roku 2013, projekt zvaný Jedno pásmo, jedna cesta (One Belt, One Road – mezinárodně zkracovaný název OBOR) nebo také Nová hedvábná stezka.

Třemi strategickými partnery v projektech OBOR, kteří transformují ekonomické potenciály světové ekonomiky do pozitivního směru, jsou Čína, Rusko – včetně jeho partnerů v Eurasijské hospodářské unii – a Írán.

„Masivní rozvoj infrastruktury v souvislosti s vysokorychlostní transeurasijskou železniční sítí spolu se sítí přístavů od Asie přes Blízký východ až do Řecka a dalších částí Evropy představuje obrovský projekt, který v několika příštích letech přinese miliony nových kvalifikovaných pracovních míst a výdaje v bilionech dolarů. To se stane skutečností v příštích dvou a více dekádách,“ predikuje Engdahl.

OBOR přetváří průmyslovou geografii světa a znamená tektonický posun daleko od více než pětisetleté evropské a později transatlantické nadvlády. „Tento posun směřuje k novému světovému uspořádání, v němž národy s největšími populacemi vyvstávají a vyjadřují své právo na národní suverenitu – a oprávněně uplatňují právo na svrchované rozhodnutí, jak budou využívat své vlastní bohaté zdroje pro svůj vlastní rozvoj,“ uvádí expert.

„De facto imperiální, Spojenými státy kontrolovaná globalizace tak ve výsledku kontrastuje s touto alternativou obrany národní suverenity. To je velmi podstatný rozdíl mezi Západem (NATO) a Východem (OBOR).“

Ruské obilí jako strategické jmění

Nepříliš často zmiňovanou oblastí strategického rozvoje Číny a jejího souseda, Ruska, je obilí.

V roce 2016, ironicky jako přímý důsledek hloupých a sebepoškozujících ekonomických sankcí ze strany USA a EU proti Ruské federaci, Rusko v reakci uvalilo sankce na eurounijní zemědělský import a začalo intenzivně oživovat vlastní nevyužívaný zemědělský potenciál. Současně uzákonilo totální zákaz geneticky modifikovaných (GMO) komerčních plodin v Rusku – zemi požehnané přírodou a obdarované oblastmi s nejúrodnější černozemí.

Jak dále píše Engdahl, jedním z přetrvávajících následků katastrofálného znásilnění ruské ekonomiky Washingtonem a kluky okolo harvardské „šokové terapie“ během Jelcinovy éry v 90. letech bylo otevření Ruska dovozu potravin z EU.

Většinou podle něj šlo o „industrializovanou“ produkci gigantických konglomerátů západního agrobyznysu jako Kraft Foods, Tyson, Unilever, Nestlé a dalších, produkci s pochybnou nutriční hodnotou. „Rusové zapomněli, jak vynikající a výživné byly jejich domácí potraviny. Po roce 1990 sice byly ruské supermarkety skutečně naplněny, ale západními ‚falešnými potravinami'.“

Ruské zemědělství zaznamenalo po vyhlášení sankcí ze strany USA a EU od roku 2014 boom. V roce 2016 Rusko překonalo Spojené státy i evropskou osmadvacítku a stalo se největším světovým producentem a vývozcem obilnin. V západním obilném sektoru byli zaskočeni dramatickým obratem v produkci ruského zrna a zemědělství vůbec.

„Pravděpodobně si neuvědomovali, že Vladimir Putin v letech 2008 až 2012, kdy podle ústavy nemohl být prezidentem v třetím volebním období po sobě, vykonával funkci premiéra a mimo jiné byl zodpovědný právě za ruskou ekonomiku. Potichu inicioval vybrané reformy, které po roce 2014 otevřely cestu k dramatické renesanci ruského zemědělství jako světového faktoru,“ píše Engdahl.

Ruská závislost na dovozu západního obilí trvala až do nedávné doby. Nyní, pro období sklizně 2016–2017, podle amerického ministerstva zemědělství a Mezinárodní rady pro obiloviny, Rusko vyveze 30 milionů tun zrna nepoznamenaného GMO, což celkově převyšuje vývoz z EU v objemu 27 milionů tun a z USA v objemu 25,5 milionů tun.

Geopolitické i ekonomické důsledky tohoto hlubokého posunu v ruské produkci potravin jsou podle Engdahla strategické.

Rusko-čínský obilný obchod

Osmého dubna letošního roku dorazil první vlak naložený vysoce kvalitní ruskou pšenicí do Manzhouli v severočínské autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko za hranicemi s Ruskou federací.

Proč je to tak významné?

V roce 2015 import plodin do Číny vzrostl oproti roku 2014 o 20 procent na 120 milionů tun. Z toho více než 80 milionů tun představovaly téměř plně geneticky modifikované sojové boby z USA a Brazílie. Zbytek tvořily povětšinou obiloviny jako pšenice.

Nyní má Čína poprvé možnost dovážet přímo ze sousedního Ruska po železnici GMO nepoznamenané ruské plodiny. V kontrastu s tím bylo podle amerického ministerstva zemědělství v roce 2016 geneticky modifikováno více než 94 procent všech sójových bobů a 89 procent veškeré kukuřice z USA. To je obrovská výhoda pro ruskou produkci v Číně.

V prosinci 2015 dospěly příslušné orgány v Číně a Rusku k dohodě o standardech z Ruska importované pšenice, kukuřice, rýže a sojových bobů – čistých od GMO. Podmínky rozšíření ruského importu obilovin do Číny byly schváleny a první dodávka ruské pšenice v dubnu 2017 byla dokončena.

Za kontrolu kvality, import a distribuci ruských plodin na čínském trhu je odpovědný čínský státní konglomerát COFCO. Železniční transport z Ruska významně zkrátí přepravní časy a finanční náklady v porovnání s námořní dopravou. Stejně tak je daleko méně zranitelný případnými sankcemi ze strany USA nebo NATO.

Čínský obilný import musí v současnosti překonávat potenciálně konfliktní zóny v Jihočínském a Východočínském moři – v obou oblastech americké námořnictvo eskaluje napětí s využitím falešných argumentů o zachování „volnosti námořního pohybu“. Při současné existenci amerických námořních základen v Japonsku, Jižní Koreji a Singapuru může Washington uvalit ekonomickou blokádu na čínský námořní import obilovin, stejně tak na dovoz ropy a dalších produktů.

Prezident čínského COFCO Yu Xubo prohlásil, že v plánu je dovézt z Ruska do Číny jeden až dva miliony tun pšenice ročně, přičemž tento objem se může zvýšit na čtyři až pět tun ročně. „Pokud se napětí mezi Washingtonem a Pekingem významně zvýší, může se ruský železniční podíl na vývozu obilí do Číny stát geopolitickým základem čínské zemědělské bezpečnosti. První ruský železniční náklad s pšenicí pro Čínu jednoduše není ve Washingtonu oslavován,“ předpokládá William Engdahl.

Ve dnech 14. a 15. května se lídři a hlavy vlád devětadvaceti zemí setkali v Pekingu, aby zde diskutovali o důsledcích rozvoje infrastruktury Jednoho pásma a jedné cesty.

Ve svém úvodním proslovu autor této myšlenky, čínský prezident Si Ťin-pching, uvedl: „OBOR by se měl stát cestou míru, prosperity, otevírání se, inovací a propojení mezi různými civilizacemi. Starověké hedvábné stezky prosperovaly v dobách míru, ale ztrácely svoji energii v časech války. Následování iniciativy Pásma a cesty vyžaduje mírové a stabilní prostředí.“

„Při prosazování iniciativy Pásma a cesty bychom se měli zaměřit na základní otázku rozvoje, uvolnění růstového potenciálu rozličných zemí, dosažení ekonomické integrace a propojeného rozvoje, z něhož by měli prospěch všichni,“ řekl dále Si Ťin-pching.

Vyzval k prosazování pozemního, námořního, vzdušného i kybernetického spojení se zaměřením na klíčové průchody, města a projekty a propojené sítě dálnic, železnic a námořních přístavů. „Musím říct, že tohle zní daleko lépe mým uším než války na obranu hegemonie bankrotujícího amerického vojensko-průmyslového komplexu, bank Wall Streetu a ropných společností,“ uvádí dále Engdahl.

„Ruský prezident Putin se zúčastnil pekingského fóra OBOR. Turecký prezident Erdogan také. Ale je zarážející, že kromě italského premiéra fórum nestálo za účast žádnému z lídrů zemí G7,“ konstatuje Engdahl. Trump se rozhodl vyslat „středněúrovňové strašidlo“ z Národní bezpečnostní rady (NSC) Matthewa Pottingera, bývalého zpravodajského důstojníka z Afghánistánu, sloužícího pod generálem Michaelem Flynnem. Trump dokonce nevyslal ani ministra zahraničí Tillersona.

„Může to být proto, že se Washington bojí úspěchu Eurasijského století a iniciativy Jedno pásmo a jedna cesta? Můžete na to vsadit boty!“ uzavírá Engdahl.

Geo, mbi, Eurasia24.cz

Foto: YouTube.com

Převzetí článku povoleno pouze s výslovným souhlasem redakce Eurasia24.cz

Ohodnotit článek
(20 hlasujících)

Přečtěte si

  • Co se děje v Sýrii? Expert stručně a přehledně o posledním vývoji událostí

    Situace v Sýrii se podle zpráv z poslední doby značně vyostřuje. Na bojišti se kromě syrské armády a řady povstaleckých skupin vyskytují dvě regionální velmoci a dvě globální supervelmoci. Ruské jednotky častěji než kdy dříve čelí koordinovaným útokům a první ruští občané zemřeli pod palbou amerických sil.

  • Eskalace v Sýrii – kam až lze Rusy dotlačit?

    Události v Sýrii se v poslední době evidentně zhoršily a roste množství důkazů, že ruské síly v Sýrii jsou cílem systematické kampaně „opotřebovávacích útoků“.

  • Úkol „Posel“: Čím tentokrát překvapí Tupolevova kancelář?

    V Rusku pokračuje vývoj zcela nového dálkového bombardéru s charakteristikami stealth. Přes určité zpomalení projektu, kdy byl naopak uspíšen program vývoje a výroby modernizovaných Tu-160M2, nový bombardér pomalu získává obrysy a nově jsou známy některé jeho předpokládané charakteristiky.

  • Zumwalt: zkušební kocábka namísto lodi budoucnosti

    Názornou ukázku systémové krize Spojených států představuje program nejnovějších torpédoborců třídy Zumwalt. Ztrácí se v něm další a další miliardy dolarů, přitom americký průmysl není schopný jej dotáhnout do navrhované podoby, nemluvě o úplném selhání vývoje hlavního zbraňového systému. Namísto nejdokonalejší lodi světa má realita až tragikomickou podobu.

  • Buky nenechávají Izrael klidným. Syřané s těmito raketami šetří

    Syrská protivzdušná obrana je stále úspěšnější při eliminaci izraelských útoků. Svědčí o tom nejen sestřelení letounu F-16I, ale i schopnost likvidovat rakety odpálené z izraelského území. Tato skutečnost je plodem výcviku syrského personálu ruskými specialisty a také zapojení modernizovaných či nových komplexů PVO. Jedním z nich je ruský Buk-M2E.

 

 

 

Nejčtenější články - Alternativy

  • Jubilejní zpráva Římského klubu. Verdikt: „Starý svět je odsouzen k zániku. Nový svět je nevyhnutelný!“
    Jen málokteré globalistické uskupení vyvolává tolik diskusí a emocí jako Římský klub, který se vyjadřuje k problémům současného světa, k limitům ekonomického, ale také populačního růstu. Nedávno zveřejněná jubilejní výroční zpráva této organizace je otevřeným přiznáním hluboké krize a signálem, že dosavadní politika Západu se chystá zásadním způsobem změnit dosavadní…
    pátek, 12 leden 2018 23:36 Přečteno 11696 krát
  • Rusko a Čína se společně vzdalují dolaru: systém plateb v rublech a jüanech už funguje
    Finanční systémy Číny a Ruska se sbližují každým dnem. S cílem snížit rizika finančních operací a zvýšit efektivitu svých devizových operací spustila Čína clearingový systém operací s čínským jüanem a ruským rublem. Rusko a Čína také pokračují v přechodu od obchodování v dolarech k trhu na bázi zlata podle postupně…
    čtvrtek, 02 listopad 2017 23:10 Přečteno 7623 krát
  • Spása ve zlatě. Vladimir Putin našel obranu před útoky dolaru
    Kurz dolaru, průběžně klesající během celého roku, podnítil dedolarizaci v Rusku. Boj s takzvanou petrodolarovou závislostí se projevil zejména zvýšenými nákupy zlata, což Ruské federaci umožní již v prvním čtvrtletí příštího roku překonat v objemu zlatých devizových rezerv Čínu.
    pondělí, 11 prosinec 2017 22:13 Přečteno 7374 krát
  • Kapitalismus a nerovnost po sto padesáti letech. Měl Marx pravdu?
    Rychle rostoucí nerovnost žene naši civilizaci do záhuby. Proč digitalizace průmyslu a dalších odvětví ekonomiky tento proces ještě urychlí a k jakým může vést důsledkům, rozebírá Anatol Liven ve svém článku pro diskusní Valdajský klub.
    neděle, 29 říjen 2017 20:46 Přečteno 4942 krát
  • Proč lidé vzhlíží k Rusku aneb O levicově-konzervativních tendencích
    Nemalý zájem čtenářů vzbudil v Rusku rozhovor s Michailem Chazinem, nadepsaný titulkem „O levicově-konzervativních tendencích“. Ruský ekonom v něm popisuje pohyby, k nimž ve světě dochází od zatím poslední krize v 2008. Vysvětluje postavení a úlohu Ruska v těchto tendencích, hovoří o šanci Ruské federace nebývalým způsobem posílit její pozice…
    úterý, 19 září 2017 23:20 Přečteno 4417 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru