Rusko, Írán a Ázerbájdžán plánují společný dopravní koridor, který změní pravidla hry

Západním médiím zcela uniklo prohlášení ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. A není divu, jejich zrak se totiž upíral na nedávné vzplanutí neutichajícího sporu mezi Arménií a Ázerbájdžánem o hornatou oblast Náhorního Karabachu. Sergej Lavrov po rozhovoru se svým íránským protějškem oznámil, že stavba Severo-jižního dopravního koridoru může začít. Koridor má vést podél Kaspického moře a do projektu se má zapojit i Ázerbájdžán. Rusko svými diplomatickými schopnostmi a rozvojem infrastruktury znovu trumflo Washington a jeho touhu po vedení válek k udržení rozpadající se hegemonie.

Ázerbájdžán 7. dubna stáhl z Náhorního Karabachu své jednotky z vojenského útoku podporovaného stále více zoufalým tureckým prezidentem Erdoganem. A stejného dne, pouze o několik hodin později Sergej Lavrov oznámil na zasedání v Baku zajímavou zprávu. Médiím řekl, že Rusko, Írán a Ázerbájdžán se shodly na tom, že započnou jednání o stavbě Severo-jižního dopravního koridoru. Byl u toho přítomen jak íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf, tak ázerbájdžánský ministr zahraniční Elmar Mammadyarov.

Projednali jsme materiální stránku naší spolupráce. Dohodli jsme se, že příslušné orgány začnou pracovat na praktické stránce projektu Severo-jižního dopravního koridoru, který povede podél západního pobřeží Kaspického moře. Na projektu budou spolupracovat ministerstva dopravy, která budou mít na starosti technické a finanční parametry. Spolupráce se týká také našich celních a konzulárních úřadů,“ uvedl Lavrov.

„Zlatý trojúhelník“

Rusko, Írán a Ázerbájdžán společně nakročily k dosažení největšího hospodářského prostoru v srdci Eurasie (Heartland), který na světě nemá obdoby. Termín Heartland používal Sir Halford Mackinder, jenž se významně angažoval v oblasti geopolitiky. Tímto termínem označoval oblast, která podle něho představovala hrozbu pro britské impérium a později pro americkou hegemonii.

Jednání o Severo-jižním dopravním koridoru začala už v roce 2002. Tento dopravní koridor má umožnit spojení Indie, Íránu a Ázerbájdžánu se zeměmi a trhy Eurasijské hospodářské unie (EAHU), součástí které jsou Arménie, Rusko, Kazachstán, Kyrgyzstán a Bělorusko.

Severo-jižní dopravní koridor podstatně změní hospodářský prostor Eurasie. Povede totiž z Indie přes Írán, Ázerbájdžán a kolem Kaspického moře přímo do Moskvy a ještě dál.

Dopravní koridor změní ekonomiku v celé Eurasii i v Šanghajské organizaci pro spolupráci (SCO), jejíž členy jsou jak Rusko, tak Indie. Zbývajícími členy této strategicky důležité organizace jsou Čína, Kazachstán, Kyrgyzstán, Tádžikistán a Uzbekistán. Pákistán a Indie se letos oficiálně staly plnohodnotnými členy SCO. Jelikož došlo k uvolnění sankcí, tak se předpokládá, že Íránu, nyní coby pozorovateli, bude letos nabídnuto plné členství v SCO.

Čínský prezident Si Ťin-pching podporuje toto plné členství Íránu, jak prohlásil v Teheránu v lednu 2016, kde byla taktéž dohodnuta íránská účast na projektu Nové hedvábné stezky, v jejímž čele stojí právě Čína. A tak byl vytvořen „zlatý trojúhelník“ Peking-Teherán-Moskva, který představuje ekonomický a geopolitický pokrok.

Ekonomika dopravního koridoru

Dokončení Severo-jižního dopravního koridoru výrazně pozmění hospodářský prostor celé Eurasie.

Náklady budou po tomto koridoru putovat po lodní, železniční i silniční trase. Tohoto spojení bude moci využívat Indie, Írán, Ázerbájdžán, Rusko, Střední Asie atd. Pokud se státy Evropské unie zachovají rozumně, přestanou podporovat současnou ukrajinskou vládu a upustí od sankcí proti Rusku, mohou koridor využít ve prospěch své ekonomiky. Nový koridor propojí jedny z největších měst na světě: Bombaj, Moskvu a Teherán. Dále také spojí dva přístavy v Kaspickém moři, íránský přístav Bandar Anzali s ruským přístavem Astrachaň, kde ústí řeka Volha.

V roce 2014 proběhl zkušební provoz prvních dvou tras. První trasa vedla z Bombaje do Baku přes íránský přístav v Hormuzském průlivu, který je kontrolním stanovištěm přívodu ropy z Perského zálivu a zkapalněného zemního plynu (LNG). Druhá trasa vedla z Bombaje přes Bandar Abbás, Teherán a íránský kaspický přístav Bandar Anzali do ruského přístavu Astrachaň. Cílem tohoto testování bylo zjistit, zda se na trasách nenacházejí zásadní zúžení.

Výsledky testů také ukázaly, že cena dopravy 15 tun nákladu z Indie do Ruska se snížila na 2 500 dolarů. Zkušební testy provedla Indická federace spedičních svazů, která zjistila, že tyto trasy jsou o 30 % méně nákladné a o 40 % kratší než stávající tradiční trasy. Současná trasa vede z Bombaje přes Rudé moře, Suezský průplav, Střední moře, Gibraltar a Lamanšský průliv do Petrohradu a následně do Moskvy. Už letmý pohled na mapu vám napoví, jak je tato trasa nechráněná a vydaná na pospas NATO či americkému vlivu.

Po státním převratu v únoru 2014 byla na Ukrajině zavedena pro-washingtonská vláda zkorumpovaných oligarchů a neonacistů, která měla narušit vztahy mezi Ruskem a EU a tímto i odstavit plány Severo-jižního koridoru na vedlejší kolej. Nyní ale projekt Nové hedvábné stezky nabývá konkrétní podoby a spolu se Severo-jižním dopravním koridorem vytváří ekonomicky, politicky a vojensky celistvý prostor.

Vše se třeba může rozvinout natolik, že historikové budou tu dobu nazývat Eurasijským stoletím. Americké století a jeho hegemonie po roce 1944 se rozpadá stejně jako Římská říše ve 4. století. Opět si můžeme všimnout toho, že Východ chce něco vybudovat, zatímco Západ všechno úspěšně ničí.

F. William Engdahl

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: LR, Eurasia24.cz

photo credit: Road to nowhere in Iran via photopin (license)

Ohodnotit článek
(1 hlas)

Přečtěte si

 

 

 

Nejčtenější články - Alternativy

  • Jubilejní zpráva Římského klubu. Verdikt: „Starý svět je odsouzen k zániku. Nový svět je nevyhnutelný!“
    Jen málokteré globalistické uskupení vyvolává tolik diskusí a emocí jako Římský klub, který se vyjadřuje k problémům současného světa, k limitům ekonomického, ale také populačního růstu. Nedávno zveřejněná jubilejní výroční zpráva této organizace je otevřeným přiznáním hluboké krize a signálem, že dosavadní politika Západu se chystá zásadním způsobem změnit dosavadní…
    pátek, 12 leden 2018 23:36 Přečteno 11789 krát
  • Rusko a Čína se společně vzdalují dolaru: systém plateb v rublech a jüanech už funguje
    Finanční systémy Číny a Ruska se sbližují každým dnem. S cílem snížit rizika finančních operací a zvýšit efektivitu svých devizových operací spustila Čína clearingový systém operací s čínským jüanem a ruským rublem. Rusko a Čína také pokračují v přechodu od obchodování v dolarech k trhu na bázi zlata podle postupně…
    čtvrtek, 02 listopad 2017 23:10 Přečteno 7714 krát
  • Spása ve zlatě. Vladimir Putin našel obranu před útoky dolaru
    Kurz dolaru, průběžně klesající během celého roku, podnítil dedolarizaci v Rusku. Boj s takzvanou petrodolarovou závislostí se projevil zejména zvýšenými nákupy zlata, což Ruské federaci umožní již v prvním čtvrtletí příštího roku překonat v objemu zlatých devizových rezerv Čínu.
    pondělí, 11 prosinec 2017 22:13 Přečteno 7440 krát
  • Kapitalismus a nerovnost po sto padesáti letech. Měl Marx pravdu?
    Rychle rostoucí nerovnost žene naši civilizaci do záhuby. Proč digitalizace průmyslu a dalších odvětví ekonomiky tento proces ještě urychlí a k jakým může vést důsledkům, rozebírá Anatol Liven ve svém článku pro diskusní Valdajský klub.
    neděle, 29 říjen 2017 20:46 Přečteno 4982 krát
  • Proč lidé vzhlíží k Rusku aneb O levicově-konzervativních tendencích
    Nemalý zájem čtenářů vzbudil v Rusku rozhovor s Michailem Chazinem, nadepsaný titulkem „O levicově-konzervativních tendencích“. Ruský ekonom v něm popisuje pohyby, k nimž ve světě dochází od zatím poslední krize v 2008. Vysvětluje postavení a úlohu Ruska v těchto tendencích, hovoří o šanci Ruské federace nebývalým způsobem posílit její pozice…
    úterý, 19 září 2017 23:20 Přečteno 4453 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru