Čína v tichosti připravuje zlatou alternativu dolarového systému

„Čína i ostatní země chtějí ukončit tyranii zkaženého dolarového systému, jenž financuje nekončící války vypůjčenými penězi, které nehodlá nikdy vrátit.“

Čína, předsedající země skupiny G-20, požádala Francii, aby v Paříži uspořádala zvláštní konferenci. To, že se konference konala právě v zemi, která je členem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), je známkou toho, jak oslabená je hegemonie dolarového systému.

Zasedání nazvané Nanjing II se konalo 31. dubna v Paříži. Tohoto zasedání se zúčastnil také guvernér Čínské lidové banky Zhou Xiaochuan, který vyjádřil svůj názor na to, že s pěti hlavními světovými měnami určenými Mezinárodním měnovým fondem (IMF) by se mělo nakládat více. Mluvil také o zvláštních právech čerpání – SDR.

(Zvláštní práva čerpání – Special Drawing Rights – jsou jednotnou měnovou a účetní jednotkou užívanou v rámci Mezinárodního měnového fondu a při některých složitějších transakcích i v soukromém sektoru. SDR tvoří hlavní rezervní aktivum IMF a odvozují se od průměrné hodnoty měn USA, Německa, Japonska, Francie a Velké Británie – zemí nejvíce zapojených do globálního obchodního systému. Od roku 1999, kdy bylo zavedeno euro, jsou měnami v koši americký dolar, euro, libra šterlinků a japonský jen. Od 1. října 2016 se ke stávajícím měnám přidá čínský jüan. IMF přiděluje SDR svým členům na základě výše jejich členských kvót – zdroj, pozn. edit.)

Zasedání se zúčastnilo pouze pár vybraných. Mezi nimi byl německý ministr financí Wolfgang Schäuble, britský ministr financí George Osborne a generální ředitelka IMF Christine Lagarde. Debatovalo se o světové finanční architektuře, součástí které by měla být i Čína. Na zasedání nebyl přítomen ani jeden vysoký americký úředník.

Čína chce vytvořit systém, ve kterém bude o soukromém sektoru rozhodovat vláda,“ uvedl Edwin Truman, bývalý úředník Federálního rezervního systému a amerického ministerstva financí. „Francie vždy upřednostňovala mezinárodní měnovou reformu, proto je v této záležitosti spojencem Číny.“

Novinář deníku China Youth Daily poznamenal: „Zhou Xiaochuan poukázal na to, že mezinárodní měnový a finanční systém prochází změnami. Před světovou ekonomikou stojí nemnohé výzvy.“ Zhou také prohlásil, že cílem předsedající země G-20, tedy Číny, je podpoření SDR.

Pro většinu z nás to nepředstavuje nic zajímavého. Dnes je ale jasné, že za tímto zdánlivě malým technickým tahem stojí právě impozantní strategie Číny. Je to strategie, která má za úkol vystrnadit americký dolar z pozice světové rezervní měny. Čína i ostatní země chtějí ukončit tyranii zkaženého dolarového systému, jenž financuje nekončící války vypůjčenými penězi, které nehodlá nikdy vrátit. Cílem je tedy ukončení nadvlády dolaru jako měny světového obchodu zboží a služeb.

I navzdory tomu, že je americká ekonomika v troskách a veřejný dluh činí 19 bilionů dolarů, tvoří dolar 64 % všech rezerv centrální banky. Největším držitelem amerických obligací je Čína, za kterou se hned na druhé místo řadí Japonsko. Pokud dolar zůstane „královskou měnou“, tak Washington může pokračovat ve své politice státního deficitu. Země jako je Čína, nemají tedy jinou možnost, než investovat své obchodní zisky v cizí měně do americké vlády, nebo do vládou garantovaného dluhu.

To de facto znamená, že Čína financuje vojenské akce Washingtonu namířené proti svým vlastním a ruským zájmům, že financuje revoluce počínaje Tibetem, Hong Kongem a konče Libyí a Ukrajinou, a že v neposlední řadě finančně podporuje i Islámský stát na Středním východě.

Svět zbavený dominance jedné měny

Od světové krize roku 2008 podnikla pekingská vláda společně s guvernérem Zhouem několik kroků ke vzniku jejich dlouhodobé strategie. Byla založena Asijská infrastrukturní investiční banka, Nová rozvojová banka BRICS a uzavřena bilaterální smlouva s Ruskem, která úplně obchází dolar. Jedná se o smlouvu, která upravuje energetiku v národních měnách.

Britský ekonom David Marsh o nedávném zasedání v Paříži řekl: „Čína se přímo v srdci světového finančního pořádku pustila do ukotvení měnového rezervního systému.“

Mezinárodní měnový fond loni v listopadu přijal čínskou měnu do skupiny hlavních světových měn. Součástí nového měnového systému, který Čína nazývá „4+1“, by bylo euro, britská libra, japonský jen a čínská měna renminbi (jüan) . To jsou hlavní čtyři měny, vedle kterých by koexistoval dolar. Všech pět měn je součástí SDR.

Aby došlo k posílení SDR, začala Čínská lidová banka vydávat devizové rezervy jak prostřednictvím SDR, tak v dolarech.

Zlatá budoucnost

Čínská alternativa dolarového systému ale zahrnuje mnohem více než pouhou podporu SDR. Čína nepochybně usiluje o znovuzavedení mezinárodního zlatého standardu, který ovšem nebude založen na brettonwoodském systému. Tento systém byl ukončen prezidentem Nixonem v srpnu roku 1971, kdy prohlásil, že dolar už nebude krytý zlatem. Od té chvíle světová dolarová inflace rostla. Toto období by ekonomičtí historikové zajisté nazvali obdobím velké inflace.

Dolar ve světovém oběhu od roku 1970 do roku 2 000 vzrostl o 2 500 %. Růst následně dosáhl čísla 3 000 %. Tisk dolaru nebyl právně podmíněn krytím určitého množství zlata, a tak světová dolarová inflace nebyla ničím omezována. Celý svět je nucen obchodovat s ropou, obilím a dalšími komoditami v dolarech. Washington tedy může donekonečna vypisovat šeky, aniž by se musel obávat, že by nebyly přijaty z důvodu nedostatečných finančních prostředků.

Přibližně ve stejné době, roku 1971, proběhl tichý puč bank na Wall Street. Ten zajistil naprostou kontrolu zastupitelské demokracie a pravidel vycházejících z ústavy USA. Máme tu šílený stroj na peníze, přesně jako v básni Čarodějův učeň (Der Zauberlehrling), kterou v 18. století napsal německý básník Goethe. Tisk dolaru se vymkl kontrole.

Od roku 2015 Čína pomalu nahrazuje londýnské, newyorské a západní burzy v určování ceny zlata. Jak jsem již naznačil ve své analýze ze srpna 2015, Čína a Rusko podnikají kroky k tomu, aby jejich měna byla krytá zlatem. Aby měla stejnou hodnotu jako zlato. Zatímco dluhem ovlivněné euro a dolar stagnují.

V květnu 2015 Čína oznámila založení Zlatého investičního fondu spravovaného státem. Cílem bylo vytvořit největší fond fyzického zlata na světě. Bylo shromážděno 16 miliard dolarů na podporu těžby zlata podél nové vysokorychlostní železnice, která povede skrz Novou hedvábnou stezku, jež je také označována jako „Jedna cesta, jeden pás“.

Čína zdůraznila, že záměrem je umožnit státům podél Hedvábné stezky větší krytí měny zlatem. Země, které leží podél Hedvábné stezky a jsou také součástí BRICS, nyní disponují největšími přírodními a lidskými zdroji na světě, které nejsou závislé na Západu.

Šanghajská zlatá burza v květnu 2015 oficiálně zřídila Zlatý fond Hedvábné stezky. Hlavními investory se staly dvě největší čínské těžební společnosti. Společnost Shandong Gold Group koupila 35 % akcií a společnost Shaanxi Gold Group 25 %. Fond bude investovat do projektů těžby zlata podél železniční tratě Hedvábné stezky, což zahrnuje i zatím neprozkoumané části Ruské federace.

Méně známé je to, že Jihoafrická republika už není světovou jedničkou v těžbě zlata. Řadí se až na sedmou příčku roční produkce zlata. Na prvním místě je Čína, kterou hned následuje Rusko.

Ještě před tím, než byl zřízen Zlatý fond, tak 11. května 2015 čínská National Gold Group Corporation podepsala smlouvu s ruskou těžební společností Poljus. Společnost Poljus je největší ruskou těžební skupinou zlata a spadá do první desítky nejlepších na světě. Tyto dvě společnosti budou spolupracovat při zjišťování množství zlata v největším ruském dole Natalka, který se nachází ve východní části Magadanské oblasti v regionu Kolyma.

Nedávno čínská vláda a její státní podniky poněkud pozměnily svoji strategii. Jak ukazují oficiální data z března 2016, Čínská lidová banka disponuje více než 3,2 biliony dolarů v devizových rezervách. Z toho tvoří zhruba 60 %, tedy téměř 2 biliony dolarů, aktiva v amerických dolarech, jakými jsou americké státní obligace nebo kvazi státní dluhopisy (např. dluhopisy hypotečních společností Fannie Mae a Freddie Mac).

Místo toho, aby Čína investovala všechny svoje dolarové příjmy z obchodních přebytků do stále více inflačního a bezcenného amerického dluhu, tak raději začíná nakupovat globální aktiva.

A tak se na nákupním seznamu Pekingu objevily zlaté doly z celého světa. I navzdory mírnému lednovému nárůstu ceny zlata, se zlato stále drží svého pětiletého minima. Proto mnoho kvalitních těžebních společností i nadále lační po výdělku. Některé z nich byly dohnány až k vyhlášení konkurzu. Nyní ale zlato zažívá počátek nové renesance.

Není to jenom posedlost zlatem, je to ochrana proti inflaci. Zlato je nejkrásnější ze všech drahých kovů. Řecký filozof Platón ve svém díle Ústava rozlišuje pět možných režimů: aristokracii, timokracii, oligarchii, demokracii a tyranii, která je tím nejhorším. Platón potom mluví o aristokracii jako o nejlepším možném režimu, který je dobrotivý a čestný. Tak označuje vládu králů filozofů, kteří mají „zlaté duše“. Vždycky pro nás mělo zlato v průběhu historie nějaký zvláštní význam. Čína, Rusko a další státy Eurasie se snaží oživit toto zlaté poselství. A to je přece skvělé.

F. William Engdahl

Zdroj: journal-neo.org

Překlad: LR, Eurasia24.cz

photo credit: Chinese yuan bills via photopin (license)

Ohodnotit článek
(3 hlasujících)
 

Nejčtenější články - Alternativy

  • Zlatý dolar, petrodolar, narkodolar
    Žádný finanční hegemon se dobrovolně nevzdá role světové rezervní měny. Stálo nás to dvě světové války, než londýnská City a britská centrální banka Bank of England neochotně přenechaly americkému dolaru vedoucí pozici britské libry. Jak řekl Henry Kissinger: „Kdo ovládá peníze, ten ovládá celý svět.“ Jestli to někdy Kissinger pronesl…
    středa, 15 červen 2016 23:25 Přečteno 5438 krát
  • Co místo kapitalismu? Oleg Carjov má jasnou odpověď
    Oleg Anatoljevič Carjov (Царёв), bývalý ukrajinský poslanec za Stranu regionů a hlasitý odpůrce kyjevské junty, se v článku publikovaném portálem Rusvesna.su zamyslel nad současným ekonomickým a společenským vývojem nejen v postsovětských republikách. Kapitalismus považuje za systémově vadný, přičemž hledání východiska podle něj nemusí být příliš složité – stačí se ohlédnout do minulosti.
    pátek, 05 srpen 2016 00:27 Přečteno 5246 krát
  • Strach z Eurasie
    Ledy se daly do pohybu. Koncept „evropských hodnot“ přešel do stadia klinické smrti. Ilustrací jeho stavu je maskot Jakub Janda, jemuž se už ani nedaří pronikat do mediálního mainstreamu. I majitelé hlavního proudu totiž pochopili, že frontová linie se posunula o kus blíže k nim a že teď je třeba jít…
    pátek, 08 červenec 2016 13:05 Přečteno 4071 krát
  • Rusku se v obraně daří
    I ty nejvěhlasnější redakce na Západě se dnes marně snaží dopídit, jak je možné, že se Rusko v pro něj tak složité ekonomické situaci nejenže „nepotopilo“, ale že se dokonce dokázalo potížím přizpůsobit.
    pondělí, 15 srpen 2016 22:10 Přečteno 3995 krát
  • K pozitivnímu scénáři je nutný rozpad dolarového systému. A ten je téměř nevyhnutelný
    Michail Chazin, ruský levicový ekonom a kandidát za vlasteneckou stranu Rodina (Родина) ve volbách do Státní dumy, se zamyslel nad možnými scénáři vývoje Ruska v příštích deseti letech. Jeho krátkou úvahu Eurasia24.cz publikuje už proto, že Chazin dlouho před propuknutím současné krize v roce 2008 poměrně přesně předpovídal její příchod…
    neděle, 28 srpen 2016 17:01 Přečteno 3927 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru