EURASIA24

Nejsme objektivní. Straníme dobru.

EURASIA24 - Vědět více o světě zítřka.

Čínská a ruská lekce v investování

Zatímco, jedni hledají cestu do ČLR a k čínským podnikatelům a společnostem, druzí přemýšlejí o Hedvábné stezce a další větří nebezpečí podobné tomu, které představuje migrace občanů různých zemí do EU. V této situaci suše sděluje ministerstvo obchodu ČLR veřejnosti, že nefinanční investice ČLR do zahraničí dosáhly v lednu t. r. 12,02 miliardy USD, což je o 18,2 % více než ve stejném období 2015.


Další suché sdělení MO ČLR konstatuje nezmenšující se entusiasmus čínských podniků investovat v USA. Jenom v lednu t. r. se zvýšily investice ČLR do USA ve srovnání s lednem 2015 3,9 krát, což se rovná přibližně 1,56 miliard USD.


Co se týče Evropy a EU, investicím ČLR se líbí především hospodářsky slabé země. Do této skupiny patří mimo jiné Portugalsko, Řecko a Španělsko. Španělsko získalo v 2015 o 57 % více investicí než v roce 2014. Celková výše investic v roce 2015 se pohybuje kolem 850 milionů Euro. Takovým způsobem se během několika let staly čínské společnosti spolumajiteli Telefonica, hotelových sítí NH Hotels, Meliá, infrastrukturní společnosti Madrileña Red de Gas, potravinářské společnosti Miquel Alimentación a v neposlední řadě i Banco Santander. Tolik suchý a krátký přehled z China Global Investment Tracker (CGIT). CGIT indikuje, že jen do Španělska investovala ČLR v posledních letech 3,1 miliard Euro. To je přibližně 1/6 celkových investic ČLR do EU v minulém roce (cca 18 miliard Euro). V témže roce dosáhl vzájemný obchod mezi EU a ČLR více než 615 miliard Euro.

Uvádím tato čísla a Španělsko jako příklad proto, že export zboží z ČLR do EU znamená vedle přímých investic také investici. Investici v Euro. Takovým to způsobem se plní bankovní účty Číňanů v EU a roste vliv ČLR na různých úrovních, včetně té nejcitlivější a zamlžené, bankovní.

Že se nejedná jenom o investice ČLR v Evropě, ale o více, dokazuje žádost ČLR o vstup do EBRD (Evropská banka pro obnovu a rozvoj – pozn. edit.). Nevím, kolik čtenářů si je plně vědomo, co je a co dělá EBRD. Pro dnešní příspěvek ale stačí vědět, že i ten nejmenší podíl, který asi ČLR dostane, tj. 0,1 %, bude ČLR plně stačit na to, aby se Evropa, nebo EU, ve které bude mít ČLR podíly v bankovních institucích, stala vzletovou dráhou pro čínské investice jinde ve světě, také blízko doma, nebo dokonce do Hedvábné stezky. Psal jsem o ní trochu jinak 13. ledna t. r., dříve než se o ní referovalo v Senátu ČR 19. ledna 2016.

ČLR si nebude půjčovat peníze na projekty od EBRD, nebo dokonce od Banco Santander a podobných institucí. To i proto, že například EBRD již naplánovala účast v investičním projektu v Kazachstánu, který se prolíná, možná křižuje nebo jenom dotýká iniciativy Jeden pás, jedna cesta. EBRD, ne že by neměla příležitost v EU a neměla projekty, ale Ázerbájdžán, Gruzie, Egypt, ale i Bělorusko, Polsko jsou zajímavé pro EBRD a její cíle z jiných důvodů. O nich nebude dnes řeči. Jako naschvál, se jedná o státy, které leží na Hedvábné stezce a Jižní mořské cestě. Dovoluji si připomenout slova prezidenta, generálního tajemníka Ústředního výboru Komunistické strany Číny, Si Ťin-pchinga (zjednodušená čínština: 习近平; tradiční čínština: 習近平; pinyin: Xí Jìnpíng): „Spolupráce musí být naplněna strategickým obsahem.“ Toto málo slov znamená ale mnoho: ČLR zajímají především geopolitické a eurasijské aspekty. Zájemcům o podrobnosti doporučuji si prostudovat materiály spojené s návštěvou Si Ťin-pchinga v Bruselu, 2014.

Podívám-li se na celkovou výši přímých zahraničních investic ČLR v roce 2015, které dosáhly výše 118 miliard USD, což odpovídá růstu o 14,7 % ve srovnání s rokem 2014 a dám-li si toto číslo do poměru s investičním potenciálem ČR, je zcela zřejmé, že nebude pro ČLR žádný problém nabídnout ČR strategicky důležité infrastrukturní investice. Především tehdy, je-li možné je vlastnit nebo spoluvlastnit. ČR nabízí v tomto směru mnohem více, než mnoho jiných členů EU, nebo samotná Ruská federace. Více v tomto smyslu znamená, že stát nevlastní a nekontroluje skoro nic. Popis primárních a sekundárních následků, které nabídky a jejich případná realizace v oblasti infrastruktury mohou mít pro zbytek národní suverenity ČR, není předmětem příspěvku. Stejně jako strategická obchodní ambice ČLR, která obsahuje mimo jiné i svobodnou obchodní zónu s EU není předmětem rozvahy, a to již kvůli TTIP, čekající na vhodnou chvíli pro podpis EU.

V tomto kontextu se nabízí k úvaze sankce proti Ruské federaci. Jsem zvědav, zdali se podaří EU automaticky prodlužovat sankce proti RF od druhé poloviny 2016. Jak se mi situace jeví, skutečností je a zůstane minimální snaha RF investovat do hospodářství EU. Tato minimální snaha není výlučně výsledkem ruské slabosti nebo sankcí. Je to otázka historická, psychologicko-hodnotová, a v neposlední řadě i vojensko-politická. Rusko muselo ve své historii mnohokrát vést přímé války s jednotlivými státy Evropy. ČLR ne. Proto jsou investiční a vojenské strategie obou velmocí v Evropě odlišné. Pro srovnání uvádím, že téměř polovina přímých ruských investic do EU šla do UK (6 %), Itálie (15 %) a SRN (9 %).

V roce 2014 dosáhla výše ruských investic do EU 58 % z celkových 65,3 miliard USD. Podíl ruských společností v německých se snížil během půl roku na 765 milionů USD. V současné politické situaci to znamená pro RF malé riziko. Stačí si představit spoluúčast Gazpromu v Anglické Centrica, nebo podobné JV a bude jasné, že podobné investice a spolupráce v současném stavu hospodářství a při politicko-vojenské závislosti UK-EU na USA nejsou možné. Myslím si, že prezident Putin ví, proč nezávislost ve všech strategických směrech musí být prioritou. USA to dokazují celá desetiletí. Na druhé straně si jenom pomalu začínám představovat řešení budoucích sporů mezi Číňany a Evropany.

Jestliže Rus je schopen reagovat emocionálně a řekne bez obalu, co se mu líbí, nebo nelíbí, tak patří takový přístup ještě do kategorie řiditelného rizika. V žádném případě to ale nelze tvrdit o reakci Asiatů ve vztahu s Evropany. Evropané ve velké většině neznají místní mentalitu, hodnoty a tabu, o historii již nemluvě. Proto hodnotím investice ČLR v Evropě opravdu jako dlouhodobé nebo jenom krátkodobé, ale v každém případě jako mnohorozměrné. Co tím mám na mysli?

Kromě investice v hospodářsky slabém USD a čistě politickém Euro si Číňané identifikovali jiný návrat investice. Ten se nevztahuje na originální výši a měnu investice. Již povrchní analýza několika trendů a historických skutečností nabízí velikou škálu objektivních a spekulativních možností návratu čínských investic. O některých se hodlám zmínit v jednom z příštích příspěvků. V současné době nevím, zdali se a kdo se zajímá dopadovou analýzou alespoň těch největších investic ČLR v EU a potažmo v ČR.

V každém případě si budou muset evropští a místní politici zvykat dostávat alespoň jednou denně jednu zleva a jednu zprava v naději, že rychleji pochopí čínská přísloví: Neexistují žádné cesty; je třeba je vyšlapat. Velké duše mají vůli, ty malé pouze přání a touhy. Stává se, že jedna říše má tři pány.

P.S.: Při dopisování příspěvku se ke mně dostaly dvě zprávy. Ta první se týká propuštění nejvyššího kontrolora čínské burzy pana Xiao Gang. Tento pán je vynálezcem automatického zastavovacího mechanismu burzovního dění. Jak víme a s námi i vláda ČLR, jeho vynález spekulace nezastavil, naopak, podněcoval. Pro vynález patří do kategorie mlžení a podvodu. Každý lidský vynález byl doposud zneužit a použit proti lidu. O to více to platí pro bankéře – vynálezce konající ve svůj prospěch a prospěch branže. Chci věřit, že jeho nástupce, předseda představenstva Agricultural Bank of China, Lin Shiyu si to uvědomí a bude konat jinak.

Druhá zpráva přišla z Ruské federace. Tam se Vněšekonombank připravuje na terapii, která ji však v žádném případě negarantuje uzdravení a působení, které ji bylo vlastní do doby rozpadu SSSR a konání Michala Kasjanova. Vněšekonombank se transformoval za pomoci Kasjanova z ochránce SSSR do největší oběti perestrojky. Nehledě na pozdější vedení banky bývalým diplomatem (ve Švédsku), Vladimirem Dmitrijevem a historickou vazbou banky se Švédskem, Vněšekonombank potřebuje injekci v síle 1 trilionu rublů. Pro informaci uvádím, že předchůdce Vněšekonombanky, Roskombank(a), založená ve 20. letech minulého století, byla vedena švédským finančníkem, Ulof Ašbergem.

V současné době má Vněšekonombank status státní korporace, nemá bankovní licenci, její euroobligace byly rozmístěny mezi evropskými a americkými investory ve výši cca 70 procent. Banka vykonává roli rozdělovače státních peněz a dluhů. Z toho vyplývá malá pravděpodobnost, že vláda bude Vněšekonombank držet při životě za každou cenu. I když podobnou zkušenost, včetně protikrizového centra roku 2008, nikdo v RF nemá. To si plně uvědomuje Alexej Kudrin. Ten větří možnost se dostat ke druhým houslím, protože na první v dané chvíli nemá. Rád by obnovil starou komandu a s ní spočítal, kolik by měl dát stát na oživení. Rusko je veliké a bohaté, rozumem ho nepochopíš.

Chci věřit, že alespoň prezident Putin si vzpomene, kdo všechno a jak se každý postaral o to, aby Vněšekonombank ležela na JIPce a fungovala jako koš pro odpadky z oslav privatizace a její nové vlny, kterou ohlásil premiér Medvěděv. Vždyť nejenom Vněšekonombank, ale i staronoví privatizátoři Kudrina se mohou rychle uzdravit z prodeje aktiv Gazpromu, Rusalu, Rostelekomu a dalších, které má v portfoliu Vněšekonombank. Že by se historie neopakovala?

Tomu bude pouze tehdy, až i bankéři budou dostávat alespoň jednou denně jednu zleva a jednu zprava v naději, že rychleji pochopí nutnost řízeného hospodářství a předem uvedená čínská přísloví: Neexistují žádné cesty; je třeba je vyšlapat. Velké duše mají vůli, ty malé pouze přání a touhy. Stává se, že jedna říše má tři pány. Souhlasu netřeba.

Jan Campbell, Eurasia24.cz


photo credit: 62/365 March 3 - Still on Top via photopin (license)

 

 

07/09/2016, 23:59
Po dlouhých měsících se v ukrajinské Nejvyšší radě objevil záblesk zdravého rozumu. Poslanec Jakov Bezbach si dovolil říct, že je třeba „ihned obnovit vztahy s Ruskem, a ne dělat to, co říkají „zaoceánští Samové“. Podle poslance je „v první řadě nutné, aby Ukrajina obnovila průmysl, který...
27/08/2016, 00:59
Německo je připraveno stáhnout své průzkumné letouny Tornado z turecké základny Incirlik, jestliže Ankara bude nadále odmítat zpřístupnění základny německým poslancům, informuje Der Spiegel. Německá Tornada jsou nasazována jako součást takzvané „mezinárodní koalice v boji proti Islámskému...
26/08/2016, 00:08
Deutsche Welle s odkazem na svůj zdroj v Mezinárodním paralympijském výboru informuje, že v Čínském paralympijském výboru nevylučují odmítnutí účasti na hrách, které startují 7. září v Riu. Namísto toho se čínští paralympionici mohou vypravit na alternativní hry do Moskvy, o...