Co se skrývá za rozhodnutím Srbska rozšířit spolupráci s OSKB?

Jak se zdá, srbská vláda je stále rozmrzelejší z toho, jaká je vůči ní uplatňována evropská a americká politika. Nezřetelné sliby týkající se brzkého přijetí země do EU, neexistence jasného plánu dvoustranné spolupráce s Bruselem, neustálý ekonomický i politický nátlak – to všechno nakonec začalo v Bělehradě vyvolávat určité podráždění. Osobitou odvetnou reakcí srbské vlády na stále složitější situaci se stalo postupné sbližování postojů Srbska s postoji Ruské federace. Dalším potvrzením této skutečnosti se stalo nedávné rozhodnutí Srbska zúčastnit se vojenských cvičení zemí Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti.

Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (česká zkratka OSKB, v rusky mluvících zemích ODKB – z ruského Организация Договора о коллективной безопасности) je regionální mezinárodní obranná a bezpečnostní organizace sdružující některé státy bývalého Sovětského svazu s potenciálem rozšíření i mimo uvedený prostor.

Skutečnost, že se Srbové rozhodli prohloubit svoji spolupráci s OSKB, vyšla najevo před několika dny na tiskové konferenci v Moskvě. Generální tajemník OSKB Nikolaj Bordjuža na ní oznámil, že Srbsko se v příštím roce zúčastní cvičení zemí OSKB, během něhož je plánován nácvik bezpečnostní operace zaměřené zejména proti nezákonnému obchodu s narkotiky a dále na zajištění informační bezpečnosti.

Bordjuža se domnívá, že „Srbsko má problémy se zajištěním bezpečnosti a OSKB má povinnost pomoci srbským přátelům tyto problémy vyřešit“. Oznámení již vyvolalo nelibost Západu, třebaže skutečnost, že Srbové nejsou proti rozšíření vojenské spolupráce s členskými státy OSKB, je známá již dávno.

Přirozená přitažlivost

Je třeba připomenout, že vzájemné vztahy Srbska a OSKB byly navázány již v roce 2013 a že Srbsko má v této organizaci statut pozorovatele. Stejně tak stojí za zmínku, že o účast Srbska v Parlamentním shromáždění OSKB stál svého času právě Bělehrad a že na něj Rusko žádný nátlak nevyvíjelo. Ten navíc ani vyvíjet nemohlo – geopolitická situace nedovoluje Rusku předkládat Srbsku tak důležitou, přímo globální volbu, protože by na Balkáně mohlo dojít k dalšímu „třesku“.

Přes všechny pozitivní náznaky se Bělehrad až dosud snažil nespěchat s prohlubováním spolupráce s OSKB a neustále se ohlížel na NATO. K lepšímu pochopení, jak v té době vypadala situace, poslouží vyjádření ruského velvyslance v Srbsku Alexandra Čepurina, který ještě loni uvedl, že z 24 vojenských smluv uzavřených Bělehradem se zahraničními vojenskými subjekty jich 22 připadá na spolupráci s NATO a pouze 2 jsou uzavřeny s Ruskem.

Navíc pak za rok 2015 proběhla pouze 2 cvičení Srbska s Ruskem, zatímco na cvičeních s NATO se srbská armáda podílela 22krát. Není se co divit, neboť Srbsko, které vyhlásilo vojenskou neutralitu, je pod trvalým dohledem aliance, pro kterou je velmi důležité udržet Bělehrad pod svým vlivem. Je faktem, že Srbové se dosud „vzpírají“ a že srbské vedení opakovaně prohlásilo, že Srbsko do NATO za žádných okolností nevstoupí. Letos na jaře pak prezident Srbska Tomislav Nikolič prohlásil, že Bělehrad má velké možnosti spolupráce nikoli s NATO, ale s OSKB.

Lákání NATO

Taková rétorika srbských úřadů může vypadat jako obyčejné chvástání, neboť tím, že Srbsko nabralo kurs k eurointegraci, musí v první řadě uvažovat o tom, jak bude budovat vzájemné vztahy s jednotlivými členskými státy NATO i s touto organizací jako celkem. Není se tedy co divit, že loni v březnu podepsalo Srbsko s aliancí Individuální akční plán partnerství a že tehdejší ministr obrany Srbska Bratislav Gašič prohlásil, že „Srbsko dosáhlo té nejvyšší úrovně spolupráce s NATO, jaké může dosáhnout země, která není jeho členem“.

Ze všech těchto důvodů je prohlubování spolupráce Srbska s OSKB z hlediska Západu krajně nelogické a vyvolává tam mimořádné znepokojení. Připomeňme si alespoň loňský rok, kdy Evropská komise odsoudila Srbsko za souhlas s návrhem Moskvy uskutečnit v roce 2016 dvě společná cvičení speciálních sil. Podle slov tiskové mluvčí EK Maji Kocijancic „za současných podmínek by společná vojenská cvičení Ruska a Srbska byla špatným signálem“. Navíc prakticky obratem ministr obrany Srbska přijal velvyslance USA. Téma jejich rozhovoru bylo víc než jasné.

Políček do tváře Západu

Bez ohledu na negativní reakce Západu týkající se posledních iniciativ Srbska, a to včetně jeho odmítnutí podílet se na sankcích proti Moskvě, se Srbové rozhodli postupovat nadále logičtěji a bránit svoje právo na samostatnost a suverenitu v zahraničně politických otázkách.

Dalším „políčkem do tváře“ se pro Západ stalo nedávné setkání současného ministra obrany Srbska Zorana Džordževiče s Alexandrem Čepurinem (velvyslanec RF v Srbsku), během kterého byly posuzovány otázky vojenské spolupráce, předcházející společným cvičením, a také vojenské aspekty návštěvy ruského premiéra Dmitrije Medveděva v Srbsku. Může to znamenat, že během návštěvy budou mezi oběma státy podepsány významné vojensko-politické dohody.  

Dvě otázky

V souvislosti se změnami vojenské politiky Srbska, ke kterým došlo v poslední době, vznikají dvě otázky: proč je Srbsko připraveno rozšiřovat spolupráci s OSKB – a co pak může následovat?

Odpověď na první otázku je celkem jasná – pro Srby je spolupráce s Ruskem důležitá, může totiž Srbsku při zajišťování bezpečnosti země nabídnout víc než NATO. Je například známo, že Rusko je připraveno posoudit otázky dodávek „obranných zbraňových systémů“ do Srbska, a to včetně dodávek protileteckých a protiraketových systémů S-300, nebo že Srbové opakovaně projevili zájem o ruská vojenská letadla a vrtulníky (Srbsko v červenci obdrželo z Ruska první dva nové modernizované vrtulníky Mi-17-V5; pozn. Geo).

Pohled z druhé strany pak říká, že Srbové z morálních důvodů nemohou přijmout vojenskou pomoc od organizace, která je bombardovala v roce 1999 – a v tomto kontextu má i spolupráce se státy Západu jen symbolický charakter.

Tak USA tento měsíc – na přání Centra přípravy pozemních jednotek pro mnohonárodnostní operace – k desátému výročí spolupráce srbské armády s Národní gardou amerického státu Ohio předaly srbské armádě několik automobilů. Kromě toho nesmíme zapomenout, že orientaci na evropskou integraci zatím v Srbsku nikdo nezrušil a že otevřeně přejít na hlubší spolupráci s Ruskem se Bělehrad zatím obává.

Proto zvolil OSKB, aby prostřednictvím jeho struktur navodil lepší vztahy s Moskvou. Ta pak pro Srby bude opravdu silným vojenským spojencem, který jim nebude diktovat svoje podmínky, nikdy jim nebude škodit a zamezí možnosti opakování scénáře z roku 1999.

Otázka reakce západních zemí na jednání Srbska je složitější. To, že jeho současná prohlášení nepřispějí ke konstruktivnímu průběhu rozhovorů Bělehradu s Bruselem, je naprosto jasné. Těžko se ale dá říci, jaký budou mít vliv na současnou politiku EU. Srbsko je přece jak pro EU, tak pro NATO důležité z hlediska upevnění jejich geopolitického vlivu a vytvoření nového protiruského bloku zemí na Balkáně.

Je proto velmi pravděpodobné, že současné sblížení Srbska s OSKB v NATO sice spolknou, ale udělají si k tomu svoje vlastní závěry. A pokud dosud zůstávala oblast vojenské spolupráce se Srbskem ze strany západních států na okraji zájmu, bude jimi teď spojována s procedurou jeho evropské integrace.

Jurij Pavlovec

Zdroj: EurAsia Daily

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Mezititulky: Eurasia24.cz

Ilustrační foto: Mil.ru

Ohodnotit článek
(0 hlasujících)
 

Nejčtenější články - Aktuálně

  • Tyto záběry musí na Západě bolet. Osvobozené Aleppo v předvánočním čase (FOTO, VIDEO)
    Žádné výstřely, žádné výbuchy, žádné psychopatické výkřiky. Namísto toho lidé spontánně slavící osvobození donedávna největšího syrského města a také příchod Vánoc – křesťanského svátku, z něhož se na aleppské náměstí přišli radovat i tamní muslimové, kteří nezradili svou zemi a zůstali tam, kde je jejich domov.
    čtvrtek, 22 prosinec 2016 00:25 Přečteno 26917 krát
  • Rusko poprvé přestalo být závislé na dovozu potravin
    „Nyní je Rusko jedním z nejperspektivnějších výrobců a dodavatelů ekologicky čistých a bezpečných potravin.“
    sobota, 24 prosinec 2016 22:13 Přečteno 25545 krát
  • Putin k smrti velvyslance: „Vrazi to pocítí“
    Ruský prezident Vladimir Putin k vraždě ruského velvyslance Andreje Karlova (62), zastřeleného v pondělí v Turecku na vernisáži výstavy fotografií v Ankaře:
    pondělí, 19 prosinec 2016 23:16 Přečteno 9807 krát
  • Putin to myslí s Libyí vážně. Haftar salutoval na palubě Kuzněcova (VIDEO)
    Velitel Libyjské národní armády Khalifa Haftar navštívil ruský letadlový křižník Admirál Kuzněcov, který ve středu 11. ledna připlul k pobřeží Libye. Je to další z řady kontaktů mezi ruským vedením a Haftarem, ovládajícím významnou část na ropu bohaté země.
    čtvrtek, 12 leden 2017 01:02 Přečteno 8725 krát
  • Dubajský emír zuří: Byli jsme v Sýrii blízko vítězství, ale Turecko zradilo
    Jestliže Vladimir Putin po sestřelu ruského bombardéru čelil výtkám za to, že nezareagoval „dostatečně tvrdě“ a posléze přistoupil na usmíření s Tureckem, jeho kritici by nyní měli zbystřit: z Perského zálivu přišla další zpráva signalizující paniku tamních despotických monarchií.
    úterý, 10 leden 2017 01:00 Přečteno 8579 krát

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru