Nord Stream-2 se vydal jinou cestou: bez schvalování v Polsku a v novém formátu

Partnerské společnosti projektu Severní proud-2 (Nord Stream-2) stáhly svou žádost o povolení vytvořit společný podnik adresovanou polskému antimonopolnímu úřadu (UOKiK). Ve společném tiskovém prohlášení ruský Gazprom, rakouský OMV, francouzský Engie, nizozemsko-britský Shell a německé společnosti Uniper (E.on) a Wintershall oznámily, že jejich krok nebude mít na realizaci projektu žádný vliv.

Rozhodnutí se týká pouze nákupu akcií již existující projekční firmy (jde o firmu Nord Stream 2 AG – pozn. autora) od Gazpromu jeho západními partnery, uvádí tisková zpráva vydaná touto firmou.

Projekční firma Nord Stream 2 AG kontrolovaná v současné době plně Gazpromem je registrována ve Švýcarsku a jejím úkolem by mělo být zajištění výstavby energovodu po dně Baltského moře a také zajištění jeho provozu. Plán počítal s tím, že každá z pěti západních partnerských firem nakoupí od Gazpromu 10 % akcií Nord Streamu 2 AG.

To se však nestane, břímě celého projektu přechází na Gazprom, a jak se budou na projektu podílet jeho partneři, není zatím známo. Polský antimonopolní úřad již oznámil, že po stažení žádosti nemůže být společný podnik založen.

To je pro tuto transakci červená stopka,“ prohlásil prezident UOKiK Marek Niechcial.

Nicméně v tiskovém prohlášení Nord Streamu 2 AG se říká: „Budoucí partneři budou i nadále pokračovat v těsné spolupráci a společném úsilí zaměřeném na posílení energetické bezpečnosti Evropy prostřednictvím dodávek plynu.“

Jak pro ruský deník Kommersant ještě před zrušením žádosti uvedl zdroj z prostředí konsorcia, je přeformátování projektu možné. „Konsorcium stahuje svoji žádost a přeformátuje svou strukturu. V důsledku toho provede stavbu Nord Streamu-2 pouze sám Gazprom. Jde o technicky nejjednodušší řešení, které je ovšem z ekonomického hlediska velmi riskantní a které bere Gazpromu všechny politické výhody, jež získal tím, že do projektu zapojil silné západní partnery,“ uvedl zdroj Kommersantu.

V průběhu loňského roku byly partnerské firmy nuceny podat žádost o povolení vytvořit společný podnik k polskému úřadu, ačkoliv jak Gazprom, tak Shell, Uniper(E.on) a Wintershall mají podnikatelské projekty zaregistrovány ve svých zemích. Přestože totiž plynovod nepovede přes území Polska, vynechání souhlasu se zřízením společného podniku ze strany Varšavy by znamenalo riziko pro majetek firem v Polsku a soudní spory v rámci EU. Na rozdíl od Německa, které souhlas s vytvořením společného podniku vydalo rychle, úřad ve Varšavě protahoval vydání rozhodnutí na více než půl roku a poté přednesl své výhrady: „Nord Stream-2 omezí hospodářskou soutěž.“ Konsorcium se poté chystalo závěry regulačního úřadu Polska zpochybnit, ale nakonec byla žádost stažena.

Nord Stream-2 zvýší přepravní kapacitu již existujícího plynovodu z Ruska do Německa po dně Baltského moře. Celková přepravní kapacita obou větví plynovodu bude 55 mld. krychlových metrů plynu za rok. Předběžné náklady projektu jsou cca 9,9 mld. dolarů.

Proti projektu již vystoupily USA. Zpočátku začal o „hrozbě pro energetickou bezpečnost Evropy“ hovořit americký ministr zahraničních věcí John Kerry, o něco později pak skupina amerických senátorů zaslala Evropské komisi dopis, ve kterém uvedla, že Nord Stream-2 je krokem vzad v diverzifikaci evropských zdrojů energie. Německá kancléřka Angela Merkelová přitom projekt hodnotila jako ekonomický, nikoli politický. A viceprezident Evropské komise pro oblast energetiky Maroš Šefčovič prohlásil, že zachování tranzitu plynu přes Ukrajinu je klíčovým předpokladem pragmatických jednání s Ruskem týkajících se projektu Nord Stream-2.

Zdroj: EurAsiaDaily

Překlad: mbi, Eurasia24.cz

Grafika: Eurasia24.cz

Ohodnotit článek
(0 hlasujících)
 

Nejčtenější články - Aktuálně

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru