Kontingent CIA – spisovatelé a další kulturní pracovníci

CIA využívá pracovníky kultury k podvratné činnosti a k provádění státních převratů. Pohovořil o tom dvojitý agent kubánské rozvědky spisovatel Raul Capote. Schéma se zřejmě používá i v Rusku.

Není to teorie spiknutí, je to realita

USA mají skutečnou kontrolu prostředků masových informací jak u sebe doma, tak v celém světě. Kubánský agent Capote pracoval pro kubánské zpravodajství od roku 2004 do roku 2011 jako dvojitý agent fungující v CIA. Od Američanů dostal úkol vytvořit „nový typ opozice“ schopný po odchodu Fidela Castra destabilizovat zemi „měkkou revolucí“ ke svržení „komunistického režimu“.

Podle materiálu Gena Sharpa s názvem 198 Methods of Nonviolent Action zahrnují „měkké“ metody i nezákonné činnosti a zejména povstání proti státním strukturám (bod 148). Capote uvádí, že myšlenky nenásilné války natolik rozvracejí základy vlády postižené země, že ta ztratí kontrolu nad situací. Není cílem přimět ji k rezignaci. Vláda se má zhroutit zevnitř a země má upadnout do chaosu. Potom je možno přejít k nejextrémnějším prostředkům. Tato taktika byla využita ve Venezuele, Íránu i Libyi a dosud se užívá v různých částech světa.

Historie činnosti Raula Capoteho

CIA si začala všímat dvacetiletého chlapce v roce 1986, kdy byl členem mládežnické organizace kulturních pracovníků ve městě Cienfuegos. Protože mládež je vždy kritická k vládě, CIA na ni sází, a to prostřednictvím nevládních organizací. První kontakt přišel od novináře Denise Reichlera z Paris Match. Ten zprostředkoval napojení na nevládní organizace, které prý chtěly vytvořit jakýsi fond uměleckých projektů na Kubě.

CIA zmátla kritičnost Capoteho a jeho nenávist k Castrovi. Když mu však bezpečnostní služba Kuby nabídla, aby se stal informátorem, přijal. V roce 1994 se v Havaně stal šéfem odborů pracovníků v kultuře, kterých bylo na 40 tisíc. Od té doby se jeho kontakty s CIA zintenzívnily. Předával jim informace o životě mládeže na Kubě. Instruovali jej, jaké informace od něho chtějí.

To trvalo až do roku 2004. Měl už napojení na USAID a na Panamerický fond rozvoje. V roce 2004 pak dostal konkrétní úkol, spolupracovat v kulturní válce, válce ve světě idejí. Ve skutečnosti je to politická a ideologická diverze.

Myšlenkou je vytvořit „nový typ opozice“, která se pěstuje v univerzitách a institutech. Dělá se to systémem grantů s naprosto nevinnými názvy. Umělce zvou na různé kursy, třeba pro zvýšení kvalifikace nebo o historii nějakého státu a tam přednášejí, jak nenásilnou cestou svrhnout nežádoucí režimy. Capote k tomu uvedl: „Množství současných světových vůdců, kteří takové programy absolvovali, je ohromující.“ Řekl, že takové kursy pořádá Institut Alberta Einsteina, srbský Institut boje za nenásilné války (jedná se zřejmě o Canvas) a další vybudované Sorosem za jeho peníze i za peníze státní. Podle CIA je úspěchem, stane-li se každý desátý z těchto absolventů politickým oponentem.

Projekt „Genesis“, aneb Plán CIA pro Kubu

Byla zřízena organizace Fundacion Genesis para la Liberdad (Fond Genesis pro svobodu). Jeho hesly bylo: „Změníme socialismus podle potřeb doby“, „Hrdinská epocha je u konce“ a „Nikdo ve světě toto nedělá“.

V roce 2006 došlo k prvnímu pokusu svrhnout vládu. V den narozenin Fidela Castra 13. srpna měl Capote vyvolat v Havaně povstání a vybízet k protestům proti předání vlády Raulu Castrovi. Měl se obrátit na světovou veřejnost, oznámit, že je země v chaosu a požádat o vstup USA, aby se zabránilo porušování lidských práv.

Plán nevyšel, lidé do ulic nepřišli. Američanům vysvětlil, že Kubánci nejsou připraveni, protože nemají svobodu slova a internetu. Poté agenty vybavili nejnovějšími gadgety a učili je využívat nejnovější technologie. V roce 2007 dostal Capote komunikační zařízení připojené přes satelity na americké ministerstvo obrany, které mohlo být sledováno. Tak byl ve spojení přímo se šéfem ve Washingtonu.

Lidé z Genesis založili místní síť Twitter ZunZeneo a Piramideo. Ty pod krytím sportovních a kulturních zpráv uváděly negativní informace o vládních akcích. Po změně vlády mělo být prakticky všechno privatizováno, včetně zdravotnictví a sociálního zajištění s drsnými opatřeními v ekonomice.

Capotemu řekli, aby si nedělal starosti, protože Světová banka, MMF a kubánská komunita v zahraničí budou podporovat „rekonstrukci“ společnosti. Musel své šéfy přimět, aby uvěřili, že jejich taktika funguje. Bylo to obtížné. Projekt měl mnoho nedostatků. Jeden z nich byl, že revoluce závisí na jednom člověku. Ale kubánskou revoluci nedělal sám Fidel Castro. Druhou chybou bylo přesvědčení, že Kubánci jsou naivní.

Capote ukončil svou úlohu v roce 2010, když došlo v Libyi k občanské válce. Kubánská vláda jej požádala o účast na veřejnému zřeknutí se činnosti pro CIA. Nato přišly události na Ukrajině a v Argentině, a pokud si někdo myslí, že se kulturní válka nevede v Rusku, mýlí se. Podle některých příznaků z činnosti vlády, zvláště v oblasti vzdělávání a privatizací, tak je úspěšná. Je jediná naděje, že i v Rusku jsou dvojití agenti a že ani Rusové nejsou naivní.

Ljubov Ljulko

Zdroj: Pravda.ru

Vyšlo na: Outsidermedia


photo credit: Cuba 2010 - Flag via photopin (license)

Ohodnotit článek
(0 hlasujících)
 

Nejčtenější články - Aktuálně

Potřebujeme vaši podporu

EURASIA24.cz je zcela nezávislý server, fungující jen a pouze díky nadšení a obětavosti skupiny lidí z České republiky a Slovenska, kteří web tvoří výhradně ve svém volném čase a dosud s vynaložením vlastních prostředků.   Nejsou za námi žádní investoři, oligarchové, majitelé vydavatelských domů nebo korporací, politici ani „ruští agenti“ či „kremelské peníze“.

Vrátit se nahoru